Rudolf Těsnohlídek – životopis

Rudolf Těsnohlídek (1882–1928) byl český spisovatel, básník, novinář, dramatik a překladatel, který se do povědomí veřejnosti zapsal především jako autor lyrické bajky *Příhody lišky Bystroušky*. Toto dílo se stalo předlohou pro světově proslulou operu Leoše Janáčka. Mimo svou literární činnost je Těsnohlídek známý také jako iniciátor tradice stavění vánočních stromů na náměstích, která byla spojena s charitativní sbírkou pro opuštěné děti.

 

Život Rudolfa Těsnohlídka

• Narodil se 7. června 1882 v Čáslavi. Jeho otec byl pohodný, což vedlo k sociálnímu vyloučení rodiny a přispělo k Těsnohlídkovým celoživotním psychickým problémům.
• Po maturitě na gymnáziu v Hradci Králové studoval češtinu, historii a francouzštinu na filozofické fakultě v Praze, ale studium nedokončil.
• Během studií se seznámil s anarchisty Jiřím Mahenem, Eduardem Bassem a S. K. Neumannem a začal publikovat v časopisech.
• V roce 1905 se oženil s Jindrou Kopeckou, která však tragicky zemřela během svatební cesty. Tato událost prohloubila jeho melancholii a v jeho díle se začaly objevovat motivy zmaru a smrti.
• Od roku 1906 žil v Brně, kde pracoval jako soudní referent pro Lidové noviny. Během války s Tureckem působil jako dopisovatel v Srbsku a Albánii.
• Jeho druhé manželství s Annou Kutilovou, s níž měl syna Milana, skončilo rozvodem. Syn se stal inspirací pro některá jeho díla pro děti.
• V Bílovicích nad Svitavou nalezl s přáteli opuštěné a prochladlé děvčátko. Tento zážitek ho inspiroval k založení tradice každoročního rozsvěcení vánočního stromu na náměstí Svobody v Brně, spojeného s charitativní sbírkou.
• Výtěžek ze sbírek umožnil založení dětského domova Dagmar. Tradice se rozšířila do dalších měst, po roce 1948 byla zrušena a obnovena až po roce 1989.
• Třetí manželství v roce 1924 bylo šťastné a vzešla z něj dcera. Navzdory rodinnému štěstí a úspěchu Lišky Bystroušky se Těsnohlídek potýkal s depresemi a zdravotními problémy.
• Dne 12. ledna 1928 spáchal sebevraždu zastřelením v redakci Lidových novin. Jeho manželka Olga si krátce nato vzala život také. Jsou pohřbeni společně v Brně.

 

Literární styl a charakteristika tvorby

• Počátky jeho tvorby byly ovlivněny impresionismem, dekadencí a symbolismem, přičemž se v nich odrážela touha po svobodě.
• Pro jeho díla je typický životní pesimismus s důrazem na tragické události a pocity zmaru.
• Vlivem novinářské praxe se v jeho pozdější tvorbě objevuje nadsázka, humor a mistrné popisy lidských charakterů.
• V žurnalistice uplatňoval vytříbený jazyk a rozvíjel různé formy, jako je fejeton, kurzíva, entrefilet nebo tzv. baje (zábavné literární čtení).
• Jako soudní zpravodaj napsal přes tisíc soudniček, v nichž popisoval souzené činy s neobyčejným pochopením a líčil je jako hluboce lidské příběhy.

 

Dílo Rudolfa Těsnohlídka

Próza a fejetony

• Nénie (1902)
• Dva mezi ostatními (1906)
• Květy v jíní (1908)
• Poseidon, Poťóchlencovi příběhové a Kolonia Kutejsík (1916–1922) – Trilogie psychologických fejetonových seriálů zasazená do brněnské periferie, která původně vycházela na pokračování v Lidových novinách.
• Liška Bystrouška (1920) – Lyrická bajka, která vznikla jako doprovodný text ke kreslenému pásmu Stanislava Lolka. Těsnohlídek vytvořil mistrovské dílo kombinující humoresku, komický epos a přírodní lyriku. Název vznikl tiskařskou chybou z původního „Bystronožka“.
• Vrba zelená (1925) – Parodie na fantastické romány, která je považována za vynikající dílo v žánru sci-fi. Autor v ní uplatnil svou znalost zlodějského argotu.
• Demänová (1926) – Monografie o Demänovských jeskyních na Slovensku, které sám zkoumal.
• Eskymo Welzl (1928) – Zpracované vzpomínky českého polárníka Jana Welzla.

 
Poezie

• Paví oko (1922) – Básnická próza s motivy deziluze, erotického pesimismu a životního ztroskotání.
• Den (1923) – Sbírka věnovaná tragicky zesnulé první manželce, spojující představy lásky a smrti.
• Rolnička (1926)
• Rozbitý stůl (1935) – Posmrtně vydaná sbírka, jejímž ústředním tématem je marné hledání vnitřního klidu a úvahy o smrti.

 
Literatura pro děti

• Čimčirínek a chlapci (1922)
• Zlaté dni (1926)
• Cvrček na cestách (1927)
• Nové království (1927)

 
Drama

• Panenky (1906)
• Příval (1928)

 
Překlady

• Bouřlivý život – Překlad díla Knuta Hamsuna z norštiny.

 

Novinářská a speleologická činnost

• Pracoval jako soudní referent pro Lidové noviny v Brně, kde napsal přes tisíc soudniček, v nichž popisoval trestné činy s neobyčejným lidským pochopením.
• Během války s Tureckem působil jako válečný dopisovatel v Srbsku a Albánii.
• V novinářské tvorbě rozvíjel různé žánry, od fejetonu a kurzívy až po tzv. baje (literárně pojaté zábavné čtení).
• Jeho šéfredaktor v Lidových novinách, Arnošt Heinrich, ho inspiroval k napsání fejetonové trilogie *Poseidon*, *Poťóchlencovi příběhové* a *Kolonia Kutejsík*.
• Jako amatérský speleolog se věnoval průzkumu Demänovských jeskyní na Slovensku, o kterých napsal monografii *Demänová* (1926).

 

Související autoři

Generace anarchistických buřičů
 
Jiří Mahen

• Básník, prozaik, dramatik a publicista, Těsnohlídkův přítel z okruhu anarchistické mládeže.

 
Eduard Bass

• Spisovatel, novinář, zpěvák a herec, rovněž patřil do okruhu mladých autorů kolem S. K. Neumanna.

 
S. K. Neumann

• Významný představitel české moderní poezie, v jehož vile se scházela anarchistická mládež včetně Těsnohlídka.

 
V. H. Brunner

• Malíř, grafik a typograf, který se také pohyboval v okruhu anarchistických umělců.

 

Úryvek z díla

Závěr z Lišky Bystroušky

A tak končí pohádka o lišce Bystroušce.
Ale v lese žije dál, v dětech svých dětí, a v písni ptáků a v šumění stromů.
A tak to má být.

 

Časté otázky k autorovi

Čím je Rudolf Těsnohlídek nejznámější?
Je nejznámější jako autor lyrické bajky Liška Bystrouška, která se stala předlohou pro slavnou operu Leoše Janáčka. Je také známý jako iniciátor tradice vánočních stromů na náměstích.
 
Jakou tradici Rudolf Těsnohlídek založil?
Založil tradici stavění vánočních stromů na náměstích spojenou s charitativní sbírkou pro opuštěné děti. První takový strom stál v roce 1924 na brněnském náměstí Svobody po nálezu opuštěného děvčátka.
 
Jaký byl Těsnohlídkův životní osud?
Jeho život byl poznamenán osobními tragédiemi, včetně sebevraždy první manželky a pocitu sociálního vyloučení z dětství, což vedlo k celoživotním depresím, které nakonec vyústily v jeho vlastní sebevraždu v roce 1928.