Rudolf Těsnohlídek – životopis

 

Jméno: Rudolf Těsnohlídek

Přidal(a): A. Malimánková

 

Rudolf Těsnohlídek (vlastním jménem Arnošt Bellis) byl český spisovatel, básník, novinář, dramatik, překladatel a amatérský speleolog. Jeho nejznámějším dílem je bajka o lišce Bystroušce, která se dočkala i mnoha dalších zpracování, například světově proslulé Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky nebo její různé rozhlasové adaptace.

 

Životopis

Narodil se 7. června 1882 v Čáslavi. Jeho otec vlastnil malé hospodářství a zároveň vykonával funkci pohodného, což s sebou přineslo vyčlenění rodiny ze společnosti. Pocit sociální podřazenosti a odmítnutí vyústil v psychické problémy, které provázely Těsnohlídka až do konce jeho života.

Vystudoval gymnázium v Hradci Králové, po složení maturitní zkoušky studoval na filozofické fakultě v Praze češtinu, historii a francouzštinu, studium ale nedokončil. Během studia začal publikovat v časopisech Moderní život a Obzory. Zároveň se seznámil s Jiřím Mahenem, Eduardem Bassem a V. H. Brunnerem, zastánci anarchismu, a zapojil se do činnosti mladých autorů scházejících se ve vile S. K. Neumanna.

V r. 1905 se oženil s Jindrou Kopeckou, studentkou filozofie. Po její tragické smrti na svatební cestě se Těsnohlídkovo melancholické nahlížení na svět ještě prohloubilo, v jeho díle se objevovaly motivy nemoci, zmaru a smrti.

Těsnohlídek se v r. 1906 přestěhoval do Brna, kde začal pracovat jako soudní referent pro Lidové noviny. Za války s Tureckem působil jako dopisovatel v Srbsku a Albánii. Po svém návratu pokračoval v práci pro Lidové noviny a žil v Bílovicích nad Svitavou, kde uzavřel druhý sňatek s Annou Kutilovou. Z tohoto vztahu se narodil syn Milan, který se stal inspirací pro některá Těsnohlídkova díla určená dětem. Manželství však skončilo rozvodem.

V Bílovicích nad Svitavou také došlo k události, která vedla k založení domova Dagmar pro opuštěné děti. Těsnohlídek s přáteli při zimní procházce nalezl prochladlé děvčátko, které zachránil. Z titulu svého povolání se zúčastnil i soudního přelíčení s matkou odloženého dítěte. Na základě tohoto prožitku inicioval tradici každoročního rozsvěcení vánočního stromu na náměstí Svobody v Brně a pořádání charitativních sbírek pro opuštěné děti. Tato tradice se posléze rozšířila i do ostatních měst, výtěžek z ní umožnil založení zmíněného dětského domova. Po roce 1948 bylo stavění vánočních stromů zrušeno a tradice se znovu obnovila po pádu komunistického režimu v r. 1989.

V r. 1924 se Těsnohlídek oženil potřetí. Ačkoliv manželství bylo vydařené, vzešla z něj dcera a úspěch Lišky Bystroušky pozvedl spisovatelovo sebevědomí, Těsnohlídek již nedokázal zvládat své deprese kombinované se zdravotními problémy a 12. 1. 1928 spáchal přímo v redakci Lidových novin sebevraždu zastřelením. Jeho poslední manželka Olga událost neunesla a rovněž si vzala život, jako příčina se uvádí otrava svítiplynem. Manželé byli pohřbeni společně v Brně na Ústředním hřbitově.

 

Dílo

Těsnohlídkovu literární tvorbu zejména v počátcích ovlivnil impresionismus, dekadence a symbolismus. Zároveň se do ní promítala i jeho touha po svobodě. Ve svých dílech vyjadřuje životní pesimismus s důrazem na tragické životní události. Později se pod vlivem žurnalistické činnosti objevuje snaha o nadsázku a humor s výborným popisem postav vystihujícím lidské charaktery.

V novinářské tvorbě uplatňoval vytříbený jazyk a rozvíjel různé žurnalistické formy od fejetonu a kurzívy přes entrefilet až k tzv. baje (literárně pojaté zábavné čtení). Napsal přes tisíc soudniček z procesů, které sledoval, přičemž souzené činy popisoval s neobyčejným pochopením a přibližoval je jako velmi lidské.

Jako šéfredaktor v Lidových novinách působil Arnošt Heinrich, který byl pro Těsnohlídka inspirátorem k vytvoření několika vynikajících děl, mimo jiné psychologického seriálu fejetonového charakteru Poseidon, Poťóchlencovi příběhové a Kolonia Kutejsík (1916 – 1922). Tato trilogie zasazená do brněnské periferie původně vycházela v Lidových novinách jako četba na pokračování.

S prací pro noviny souvisí také jeho monografie Demänová (1926) o Demänových jeskyních na Slovensku, které sám zkoumal, a zpracované vzpomínky českého polárníka J. Welzla Eskymo Welzl (1928).

 

Poezie, básnická tvorba

Paví oko (1922)

  • básnická próza s motivy deziluze, erotického pesimismu a životního ztroskotání

Den (1923)

  • básnická sbírka věnovaná tragicky zemřelé první manželce, spojující představy lásky doprovázené smrtí

Rolnička (1926)

Rozbitý stůl (1935)

  • sbírka, jejímiž ústředními tématy jsou celoživotní marné úsilí nalézt vnitřní klid a úvahy o smrti

 

Lyrická próza

Nénie (1902)

Dva mezi ostatními (1906)

Květy v jíní (1908)

Liška Bystrouška (1920)

je lyrická bajka původně určená dětem, která vycházela na pokračování v Lidových novinách. Vznikla na základě pokynu šéfredaktora A. Heinricha, kterému bylo předloženo kreslené pásmo Stanislava Lolka o chytré lišce a jejím vězniteli. Toto pásmo pro Lidové noviny zakoupil Jaromír John, ale ze strany Heinricha nebyla koupě považovaná za šťastnou. Aby situaci vyřešil a pásmo bylo možné využít, zadal Těsnohlídkovi doprovodit cyklus psaným slovem. Těsnohlídek po počáteční nechuti vytvořil mistrovské dílo kombinující formát humoresky, komického eposu a přírodní lyriky a zároveň plné hlubokého porozumění pro žánrově pojaté figurky lidí i zvířat.

Při první publikaci došlo k tiskařské chybě (hlavní postava se původně jmenovala Bystronožka), ale Těsnohlídek zkomoleninu Bystrouška začal používat ve všech ostatních pokračováních bajky.

 

Vrba zelená (1925)

  • parodie na fantastické romány, ve které se uplatnila Těsnohlídkova výborná znalost zlodějského argotu
  • považována za vynikající dílo v žánru sci-fi

 

Literatura pro děti

Čimčirínek a chlapci (1922)

Zlaté dni (1926)

Cvrček na cestách (1927)

Nové království (1927)

 

Drama

Panenky (1906)

Příval (1928)

 

Překlad

Bouřlivý život  – z norštiny (autor: Knut Hamsun)





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.