Kniha: Sedmikostelí
Autor: Miloš Urban
Přidal(a): Kristýna Hodonská
Miloš Urban
- Narozen 4. 10. 1967 v Sokolově.
- Překladatel, prozaik, nakladatelský redaktor.
- Dětství prožil v Karlových Varech, kde studoval gymnázium a Londýně – zde strávil rok na stáži na Oxfordu.
- V letech 1986 – 1992 vystudoval moderní filologii na Filozofické fakultě UK.
- Po studiích působil jako redaktor Mladé Fronty a to až do roku 2000.
- V roce 2001 získal šéfredaktorskou pozici v žižkovském nakladatelství Argo.
- Za dílo Hastrman, získal Urban cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu.
- Jeho knihy byly přeloženy v několika jazycích, například v ruštině, holandštině, němčině, španělštině, maďarštině a italštině.
- V současnosti Miloš Urban pracuje v Argu a žije v Praze.
Díla
- Hastrman – s podtitulem Zelený román, v roce 2001 za něj Urban obdržel cenu Magnesia Litera, za nejlepší prózu. Jedná se o román členěný do dvou časových období – 19. století a současnost. Hlavní postavou v obou částech je Hastrman. Není ani dobrý, ani zlý, jen plní to k čemu je předurčený a to dostat nánosy bahna ze svých vod – doslova.
- Kar – Detektivní román, odehrávající se v Karlových Varech. Dílo je sepsáno v temné až depresivní atmosféře a hlavní hrdina má se svým rodným městem komplikovaný vztah. Odehrávají se zde záhadné vraždy, jež následně končí sebevraždou útočníka. Hlavní hrdina pomáhá objasnit, kdo za těmito činy stojí.
- Santiniho jazyk – mysteriózní román, jenž se v roce 2011 dočkal zfilmování. Hlavní hrdina, pracující v reklamní agentuře, musí vymyslet univerzální prodejní slogan, jinak ho čeká propuštění. Dílo je propojeno se Santiniho uměním, často popsaným do detailu, obsahuje také hororovými prvky.
Postmodernismus
- Postmoderna vzniká jako reakce na modernu ke konci 20. století. Na místo jednoho způsobu řešení, jež je jedním ze znaků moderny, se snaží o zapojení čtenářových smyslů, např. využití intuice a poukazuje tak na různá vysvětlení. Z tohoto směru nikdy nevyplývá jedna pravda, naopak se rozvíjí pluralismus, multikultura – kdy jsou si všechny národy rovny.
Spisovatelé
- Simona Monyová – psala především ženskou literaturu, v níž vycházela ze svých zkušeností. Nejčastěji mezilidských vztahů a domácího násilí, které sama prožívala. Mezi její nejúspěšnější román patří Tchyně a uzený, jež se dočkalo v roce 2011 zfilmování. Simona Monyová byla v roce 2011 zavražděna svým manželem Borisem Ingrem.
- Petr Šabach – spisovatel na volné noze, psal především humoristicky. Mladou generaci se mu podařilo oslovit vytyčením rysů mezi vlastním projevem a myšlenkami čtenářů. Nejznámější dílo, novela Šakalí léta, která vyšla v roce 1993, se stala předlohou pro stejnojmenný muzikál. Šabach získal v roce 2016 Cenu Karla Čapka za významný literární počin a to právě za způsob, jakým si získal současnou generaci.
- Kateřina Tučková – spisovatelka, dramatička, publicistka, absolventka doktorského studia na UK v oboru historie umění. V roce 2010 získala cenu Magnesia Litera, díky románu Vyhnání Gerty Schnirt. Kniha je inspirována brněnským pochodem smrti, z roku 1945.
Rozbor díla: Sedmikostelí
- Hororový román
- Vraždy jsou páchány na lidech podílejících se na moderních stavbách.
Kompozice
- Román je členěn do kapitol a každá z nich začíná citátem a obsahuje i ilustrace.
- Uvedeny jsou dvě dějové linie. První zachycuje a vzpomíná na autorův život v mládí, odehrávající se v Mladé Boleslavi. Druhá nás provází jeho současným životem.
Časoprostor
- Odehrává se v pražském Novém Městě, lokalita Sedmikostelí, kde se nachází 6 gotických kostelů a 1 zbouraný gotický chrám.
Postavy
- Květoslav Švach – hlavní postava a zároveň vypravěč. Do poloviny knihy známý pouze jako „K“, jelikož se za své jméno stydí. Čtenáři se jeví jako smolař, kvůli vlastnímu negativnímu popisu. Neúspěšný student historie a bývalý policejní pracovník. Pátrá po vrahovi. Má zvláštní dar vize z minulosti. Tyto přeludy však nepovažuje za důležité a často z nich má strach.
- Matyáš Gmünd – rytíř, obdivovatel gotické architektury a odpůrce moderní doby. Šéf bratrstva Božího těla usilující o navrácení původní architektury v Praze. Společníka mu dělá skřet Raymond Prunslík.
- Rozeta Bělská – policistka přidělena ke Květoslavovi, má za úkol dohlédnout na vyšetřování vražd. Sama je však použita Matyášem jako vraždící nástroj. Má stejné schopnosti jako Květoslav.
Děj knihy
Květoslav nejprve vypráví o svém neúspěšném dětství, kdy ho děti šikanovaly pro jeho jméno, proto se za něj tak stydí. Následně přechází v současnost, v níž objasňuje důvod, kvůli kterému jej propustili od policie. Příčinou se jeví údajné opití ve službě, kdy měl na starost hlídat inženýrku Pendelmanovou. Ta do rána spáchala sebevraždu. Hlavní dějová linie začíná Květoslavovým objevením zmrzačeného muže přivázaného ke zvonu Sv. Apolináře. Do města přijíždí tajemný cizinec, rytíř, Matyáš Gmünd se skřetem Raymondem Prunslíkem, jež se pomalu seznamuje s Květoslavem. Série hrůzných pokusů o vražd a vražd samotných pokračuje, jedná se zejména o architekty a lidi spojenými s moderními stavbami. Gmünd si najímá Květoslava jako obchůzkáře po kostelích. Zde se dovídá o pojmu Sedmikostelí, což značí sedm kostelů, které chce Gmünd vrátit do původní podoby. Květoslav dostává nabídku vrátit se k policii, což po velkém uvážení přijímá. Seznamuje se s Rozetou Bělskou, policistkou, jež ho okouzlí. Ve službě ale Květoslav pomalu přichází na to, kdo vraždy páchá. Dovídá se, že Matyáš je zakladatelem bratrstva Božího těla a za všechny vraždy tak nese zodpovědnost. Vrahem ale není Matyáš, nýbrž Rozeta, zmanipulovaná rytířem. V závěru knihy bratrstvo vytvoří středověké město s vytyčenými hranicemi mezi gotickými kostely. Květoslav v něm působí jako kronikář a učitel seminářů a konečně se zbavuje svého tolik nenáviděného jména, protože ho studenti oslovují Dalimil.
