Kniha: Sekyra
Autor: Ludvík Vaculík
Přidal(a): Kristýna Hodonská
Ludvík Vaculík
- Narozen 23. 7. 1926 ve valašské vesnici Brumov – Bylnice, úmrtí 6. 6. 2015 v Dobřichovicích.
- Syn tesaře, absolvent Vysoké školy politické a sociální roku 1950.
- Fejetonista a prozaik.
- Po vysoké škole se věnuje práci v rozhlase a působí jako redaktor Rudého práva.
- Zprvu zarputilý komunista, který toužil po budování nové, lepší, socialistické společnosti.
- Z tohoto přesvědčení jej vyvedlo až zneužití idealismu přívrženců režimu.
- V roce 1968 se stal autorem manifestu Dva tisíce slov, který podepsalo statisíce lidí – od umělců po zemědělce – a kvůli tomu se stal jedním z nejpronásledovanějších autorů Československa.
- Nesměl více než 20 let publikovat, přišel o práci a byl vyloučen ze strany.
- Nadále však psal v samizdatu. Vedl a publikoval Edici Petlice, jež se soustředila na československou zakázanou literaturu.
- V roce 1976 se stal jedním ze zakladatelů Charty77.
- Po roce 1990 Vaculík působí na volné noze.
- Získal řadu ocenění. Tím nejvyšším je Státní cena za literaturu z roku 2008 a propůjčení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1996.
Díla
- Stará dáma se baví – sbírka 32 fejetonů vydána v samizdatu. Popisuje období od roku 1967 – 1968. Vaculík zde komentuje tehdejší politické a sociální poměry. Dílo bylo vydáno pod šifrou I (odmocninou z písmen VL).
- Na farmě mládeže – reportáž z roku 1957. Pojednává o životě, režimu a práci na učilišti pro zemědělskou mládež. Vaculík se k této reportáži dostal o téměř 50 let později, kdy mu spis předali na besedě, jako dárek.
- Polepšené pěsničky – folklórní zpěvník zaměřený především na život Vaculíka a jeho rodiny. Nejde však jen o písničky z autorova rodiště. Kamkoliv přijel, vždy měl u sebe zpěvníček antifašistických písní v různých jazycích. Sborník je doplněn rodinnými fotografiemi.
Existencialismus
- Vznikl už před 2. světovou válkou, u nás se rozšířil v 50. – 60. letech.
- Odvozeno od slova existence neboli bytí/jsoucno.
- Člověk se izoluje od společnosti, což mu přináší úzkosti a obavy, snaží se najít smysl života a překonat tak zoufalství a osamocení.
Samizdatová literatura
- Vydávají se díla, která kvůli cenzuře a omezení svobody slova, nemohla být publikována oficiálně.
- Díla se nezveřejňují tiskem, ale opisem.
- Vaculík zakládá Edici Petlice, jež se soustředí na zakázaně autory.
Spisovatelé
- Karel Kryl – jeden z představitelů poezie a hudební scény. Po roce 1968 emigroval do Mnichova, kde se podílí na činnosti v rozhlasu Svobodná Evropa. Dílem Sametové jaro, kritizuje revoluci v roce 1989. Později kritiku na listopadové události šíří do dalších písní.
- Václav Havel – básník, prozaik, bývalý prezident Československa. Již v mladém věku přispíval do časopisu Květen, Tvář a Sešity. Kritizoval komunistický režim a kvůli tomu měl zákaz jakékoliv literární činnosti. Vydával však v samizdatu, do Lidových novin a byl také signatářem Charty77. Dílo Audience nebo politická esej Dopisy Gustavu Husákovi.
Rozbor díla: Sekyra
- Román s autobiografickými prvky
- Vyšel roku 1966 a je považován za vrchol Vaculíkovy tvorby.
- Popisuje složité socialistické období, strach a obavy obyčejných lidí před fatálními důsledky režimu.
Jazyk a kompozice
- Obsahuje prvky valašského nářečí a popis života na vesnici.
- Psáno v ich-formě
- Rozčleněno do 15 kapitol
- V románu se prolínají tři časové roviny, což na čtenáře působí poněkud zmatečně.
Časoprostor
- Příběh se odehrává na moravském venkově v 50. letech 20. století.
Hlavní postavy
Postavy nejsou často označeny jmény, nýbrž příbuzenskými vztahy.
- Syn – hlavní postava a zároveň vypravěč celého příběhu. Pražský novinář, který se vydává za svými příbuznými na venkov. Cestou rekapituluje svůj život a snaží se mu navrátit ztracené hodnoty. Zároveň vzpomíná na svého zemřelého otce.
- Otec – objevují se zde tři základní podoby. V dětství byl otec nedostižným vzorem syna. Po roce 1948 vstupuje do komunistické strany a tím prochází proměnou, kterou syn velmi citlivě vnímá. Ve funkci však ztrácí sám sebe a nakonec i celou rodinu. Kvůli budování socialismu a následného uvědomění má rozvrácenou osobnost.
Děj
Román začíná popisem bratra, který se stal řidičem. S vypravěčem se vídají pouze 1x do roka a to ještě u jejich sestry. Předčítá dopis od svého zesnulého otce, který mu před 25 lety poslal z Persie, kde pobýval na pracovní cestě jako tesař. V cizině pracoval z důvodu, aby vydělal více peněz na stavbu domu. Vypravěč v něm vidí svůj obrovský vzor. Po svém návratu z Persie se však otec mění. Nejen, že je komunistického přesvědčení, ale vstupuje, i se svou manželkou, do strany jako funkcionář. Chce vybudovat socialismus. Vypravěč, již není dítě, jej v této chvíli bere jako konkurenta. Matka ale po nějakém čase umírá a otec začíná chápat, že mu strana nemůže nabídnout, co slibuje. Pociťuje zradu svého přesvědčení, ztrácí své hodnoty a zanedlouho také umírá. Po smrti otce se vypravěč, již dospělý pražský redaktor, chystá navštívit své příbuzné v rodném Brumově na Valašku. Přemýšlí o svém otci a místo protivníka nahradilo pochopení otcova smýšlení. V průběhu vzpomínání přehodnocuje své myšlenky. Konkrétně vypořádání se s 50. léty a s hledáním viny a viníka za události. Román končí dopisem svému otci, který mu předčítala jeho přítelkyně na smrtelné posteli. Popisuje v něm, že maminka byla jen jedna, porovnává jejich osudy a nachází v nich jistou pojivost.
