V zázemí (1. díl Osudy dobrého vojáka Švejka) – obsah kapitol

 

Kniha: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Autor: Jaroslav Hašek

Přidal(a): Markéta

 

 

 

Kapitoly:

  • Zasáhnutí dobrého vojáka Švejka do světové války
  • Dobrý voják Švejk na policejním ředitelství
  • Švejk před soudními lékaři
  • Švejka vyhodily z blázince
  • Švejk na policejním komisařství v Salmově ulici
  • Švejk opět doma, poraziv začarovaný kruh
  • Švejk de na vojnu
  • Švejk simulantem
  • Švejk na garnizóně
  • Švejk vojenským sluhou u polního kuráta
  • Švejk s polním kurátorem sloužit polní mši
  • Náboženská debata
  • Švejk jde zaopatřovat
  • Švejk vojenským sluhou u nadporučíka Lukáše
  • Katastrofa

 

  • Zasáhnutí dobrého vojáka Švejka do světové války

Švejk se živí prodejem psů, kterým padělával rodokmeny .Jednou za ním příjde paní Müllerová která mu oznámí že je v Sarajevu zavražděn arcivévoda Ferdinand. Švejk se vydává do pražského hostince ‚U kalicha ‘ kde se Švejk setkává s tajným policistou Bretschneidrem a hostinským Palivcem. Bretschneidr se baví s Palivcem o vraždě arcivévody Ferdinanda, po chvíli zjistil že tam kde dřív byl obraz arcivévody je teď zrcadlo. Zeptal se tedy Palivce proč už tam obraz není a Palivec odpoví že na něj sraly mouchy. Po chvíly přichází Švejk a poručí si černé pivo a začne rozhovor mezi Bretschneiderem a Švejkem. Jak se spolu debatovali Švejk řekl „Válka bude víc vám neřeknu “. Bretschneider vstal a řekl „ Víc už nemusíte povídat, pojďte se mnou na chodbu, tam vám něco povím “. Jak vešli na chodbu ukázal Bretschneider na orlíčka a že se dopustil velezrady. Jak se vrátili ukázal orlíčka i Palivcovi , kterého nechal též zatknout za to že řekl že mouchy “sraly” na obraz císaře pána.

 

  • Dobrý voják Švejk na policejním ředitelství

Když Švejka zavřeli do jedné z četných komor prvního patra, našel tam společnost šesti lidí. Jeden seděl za pokus loupežné vraždy na pantátovi z Holic. Ostatní kvůli Sarajevu. Po chvíli přivedli i hostinského Palivce. Zanedlouho si přišli pro  Švejka, aby ho odvedli k výslechu. Kde mu řekli z čeho je obviněn za velezradu, urážku Jeho Veličenstva a za schvalování zavraždění arcivévody Ferninanda. Když se vrátil do své komory (cely) řekl ostatním zatčeným že takový výslech je legrace. Švejk potom šel k druhému výslechu kde podepsal dokument že se ke všemu doznává, pak mu sdělili že zítra jede k soudu.

 

  • Švejk před soudními lékaři

Švejk předstoupil před vyšetřujícího soudního rady , který řekl laskavým tónem „nedělali na vás nějaký nátlak na policii?“. Švejk odpověděl že se jich sám optal kde to má podepsat a když řekli tak podepsal. Pan souní rada nechal Švejka prohlédnout soudními doktory, kteří se shodli že Švejk  je notorický blb a tak zastavily vyšetřování. A poslali Josefa Švejka na pozorování na psychiatrickou kliniku ku zjištění jestli jeho duševní stav nebezpečný pro jeho okolí.

 

  • Švejka vyhodily z blázince

Když Švejk líčil život v blázinci, činil to způsobem neobyčejného chvalořečení. Když ho sem dovezli od zemského trestního soudu. Po pár dnech zklamaní lékaři napsali že je „imulant mdlého rozumu“, a propouštěli ho ještě před obědem, došlo k malému výstupu.

 

  • Švejk na policejním komisařství v Salmově ulici

Když dorazil na policejní komisařství poslal ho inspektor Braun na separaci. Kde Švejk potkal dalšího muže dali se do hovoru , potom začal ten muž chodit po pokoji a říkat Švejkovi že už je tam zavřenej od šesti hodin. Potom se otevřeli dveře a vešel policejní stážník vyvolal Švejkovo jméno. V druhém pokoji byl policejní komisař. Který se ho začal vyptávat jak se sem dostal. Přičemž Švejk řekl že si nechtěl dát líbit , aby ho z blázince vyhodili bez oběda. A tak poslali  Švejka na policejní ředitelství. Po cestě potkali dav, kteří si prohlíželi plakát o vypovězení války.

 

  • Švejk opět doma, poraziv začarovaný kruh

A Švejk je opět na policejním ředitelství. Po chvíli byl Švejk zase na svobodě a na cestě k domovu. Stavil se ještě „ U Kalicha “ u výčepu bylo hobové ticho. Bylo tam několik hostů, mezi nimi byl kostelník od sv. Apolináře. Za výčepním pultem seděla hostinská Palivcová a dívala se na pivní pípy. Když se zeptal jestli se hostinský Palivec vrátil dala se Palivcová do pláče, a řekla že mu dali deset let před tejdnem. Jak hosté odešli a zbyli tam jen oni dva , objevyl se ve dveřích civilní stážník Bretschneider a znovu se dali do hovoru a řekl civilnímu strážníkovi  že má obchod se psy. Jestli by nechtěl náhodou psa. Když už měl Bretschneider v bytě už sedm psů, uzavřel se s nimi v zadním pokoji a nadel jim tak dlouho najíst dokud ho nesežraly.

 

  • Švejk de na vojnu

Když rakouské divize dostávaly přes kalhoty, vzpomnělo se ministerstvo vojenství i na Švejka. Když mu přišlo vyrozumění že se má za týden dostavit na Střelecký ostrov k lékařské prohlídce, ležel v posteli opět stižen revmatismem. Zavolal si paní Müllerovou a prohlásil, vztyčuje se na posteli „Já jdu na vojnu!“. Zděšená paní Müllerová se to snažila Švejkovi vymluvit. Ale všechna snaha byla marná. Vypůjčili si vozík od cukráře. A tak v památný den se objevil na pražských ulicích případ dojemné loajality. A Švejk na vozíku zvolajíce „Na Bělehrad“ „na Bělehrad !“.

 

  • Švejk simulantem

Vojenští lékaři si dali záležet aby ze simulantů vyhnali ďábla a vrátili je do války. Trápení jemuž byly vystaveni : 1) Naprostá dieta ráno a večer po šálku čaje a aspirin pro pocení. 2) V hojných porcích chinin. 3) Výplah žaludku 4) Klystýr. 5) Zabalení do prostěradla namáčeno ve studené vodě. Když se Švejka ptali co mu schází Švejk odpověděl že má revma. Když Švejka dovedli do pokoje seznámil s ostatními , kteří předstírali různé nemoci aby se vyhnuli vojně. Když Švejk ležel v posteli na pokoji s ostatními pacienty ve dveřích stanul doktor Grünstein. Který si Švejka prohlídnul a sdělil mu jeho léčbu. Zanedlouho se o Švejkovi doslechla baronka von Botzenheim a přišla ho navštívit. Donesla mu jídlo a další užitečné věci spolu s dalším dobrým pitím. Jak doktor Grünstein šel vyprovodit baronku tak se Švejk s ostatními pacienty o ty dary podělil. Za pár dní se na něho přišli podívat vojenští lékaři kteří prohlásí Švejka za simulanta a pošlou ho na garnizónu.

 

  • Švejk na garnizóně

Posledním útočištěm lidí, kteří nechtěli jít do války byl garnizón. V garnizóně se také nacházela domácí kaple která byla ve velké oblibě. Polní kurát Otto Katz. Jeho kázání byla poutavá, legrační, osvěžující nudu na garnizóně. Když bylo kázání a kurátor byl opilý a kázal svůj obvyklý výklad. Uslyšel vzlykot . Když se polní kurát podíval kdo to pláče uviděl stojícího Švejka. Po bohoslužbě si Švejka nechal zavolat kurátor aby se ho zeptal proč vzlykal. Švejk se přiznal že mu chtěl udělat radost. Švejk se Otto Katzemu líbil a tak šel zjistit jak se vůbec ocitl na garnizóně.  Nezjistil skoro nic protože spisy byly poztrácené po kanceláři Bernise. A tak Švejka poslali k dispozici panu polnímu kurátorovi.

 

  • Švejk vojenským sluhou u polního kuráta

A tak šel  v doprovodu dvou vojáků s bajonety. A směřovali do Karlína, do bytu polního kuráta. Než došli k polnímu kuátorovi stavili se ještě na zábavě. Oba vojáci se opili že je musel Švejk až k polnímu kurátorovi podpírat. Otto Katz chtěl zavolat do kasáren a říct jim aby je potrestali že pily ve službě ale nikdo to nezvedal. A tak je s varováním pustil domů. Jednou byl Otto katz na večírku , kde se tak opilže ani nevěděl kde je a jak vyšel ze dveří tak usnul. A tak pro něho musel zajet  a dopravit ho domů Švejk. Jednou se zas Švejk zastavil v bytě své staré posluhovačky paní Müllerové. V bytě ale našel její sestřenici. Když mu řekla že byla paní Müllerová zatčena když ho odvážela na vojnu.

 

  • Švejk s polním kurátorem sloužit polní mši

Ráno před ojezdem na mši měl Švejk uvařit grog. A když tak spolu s Otto Katzem pily grog vzpoměli si že zapoměli skládací oltář v pohovce kterou prodali. Další problém byl že ten prodavač nábytku byl ve vězení a prodal pohovku učiteli  do Vršovic . Ve Vršovicích čekalo nemilé překvapení. Naleznuv polní oltář v pohovce daroval ho vršovickému kostelu do sakristie. Kde si Otto Katz převzal zpátky oltář. A tak polní mše mohla začít.

 

  • Náboženská debata

Švejk sloužil s polním kurátorem ještě jednu polní mši u zákopníků, kam byl omylem pozván ještě jeden polní kurát bývalý katechta.

 

  • Švejk jde zaopatřovat

Polní kurát přečetl předpis, ve kterém se mu oznamuje, že zítra má jít na Karlovo náměstí do vojenské nemocnice zaopatřovat těžce raněné. Jednou poslal Otto Katz Švejka pro olej nemohl ho dlouho sehnat až mu v jedné, lékárně poradili kam má zajít do firmy Polák. Otto Katz šel do kavárny a řekl Švejkkovi že kdyby někdo přišek tak ať počká. Za hodinu přišel starší pán, přímého držení těla a příšerného pohledu. Který se rozčiloval že je kurátor pořád v kavárnách ale nemá na dluhy. A plivl na zem když ho Švejk napomenul plivnul znova. To ho už Švejk nařkl že není slušný člověk.Konečně se host dočkal polního kurátora. Když dorazil Švejk se vydal do kuchyně. Když byla večeře hotová zazvonil zvonek když Švejk otevřel stál tam zase ten vytrvalý pán.

A tak ho pozvali ke stolu ať jim poví co má na srdci a oni povečeří. Po posledním pomazání  ve vojenské nemocnici toužili dva. Oba dostali kulku do břicha v Karpatech a leželi vedle sebe. Nakonec to skončilo tak že k žádnému pomazání nedošlo a olej vezli domů  a namazali  si boty a zámek.

 

  • Švejk vojenským sluhou u nadporučíka Lukáše

Štěstí Švejkovo nemělo dlouhé trvání. Polní kurát prodal Švejka nadporučíkovi Lukášovi, čili ho prohrál v kartách. Polní kurát prohrál všechny peníze půjčil si sto korun , když mu je pozítří nedonese tak mu přivede Švejka. Jak přišel domů hned to vykládal Švejkovi co se přihodilo a Švejk řekl že ještě sto korun má a že mu je půjčí. Kurátor byl rád že se nemusí s ním loučit a tak se vydal za nadporučíkem Lukášem. Jenže on i tu stovku prohrál znovu v kartách. A tak Švejk šek k naporučíkovi Lukášovi byl typem aktivního důstojníka zchátralé rakouské monarchie. Byl to hodný člověk pečoval o svoji rotu na manévrech jak se sluší a patří. Byl spravedlivý. Neobyčejně rád měl zvířata. A Švejkovi řekl Přeji si, abyste mluvil vždy pravdu a vykonával bez reptání všechny rozkazy. Jednou za nadporučíkem přijela návštěva. Předala Švejkovi psaní. Jak si ho nadporučík přečetl ptal se Švejka co té dámě udělal že píše že je dobytek. Ten se bránil tak že nedostal žádný rozkaz nebo pokyn. Potom napsal té dámě dopis kde se jí omlouvá a zve ji k sobě píše jí od kdy je doma a že dal Švejkovi již rozkazy aby jí ve všem vyhověl. Když si jednou pan nadporučík přál psa Švejk neváhal a šel ho shánět. V osm hodin bylo vidět dobrého vojáka Švejka na rohu Havlíčkova náměstí. Čekal na služku se stájovým pinčem. Konečně se dočkal a kolem něho přeběhl fousatý pes s černýma očima. Byl veselý jako všichni psi. Když ho dovedl domů (toho psa ukradli jmenoval se Fox a pak ho přejmenovali na Max) lehl si ke kamnům a usnul po tom celém dobrodružství. Nadporučík byl překvapen, když uviděl Maxa který byl rád že vidí muže se šavlí.

 

  • Katastrofa

Zde se nadporučík Lukáš dozví že ten pes je kradenej a že patří jednomu plukovníkovi, ten to zjistí a chce Švejka a nadporučíka nějak potrestat. A přitom si vzpomene že nadporučík Lukáš chtěl být přeložen k 91.pluku a teď je tam nedostatek důstojníků protože ostatní už pobili Srbové. Švejk na to „to bude něco nádhernýho, když voba padneme spolu za císaře pána a jeho rodinu..“.





Další podobné materiály na webu: