1984 – rozbor díla k maturitě (8)

rozbor-díla

 

Kniha: 1984

Autor:  George Orwell

Přidal(a): Aneta

 

 

LITERÁRNÍ INTERPRETACE

Překladatel: Eva Šimečková

Vydavatelství: Levné knihy KMa

Místo, rok vydání: Praha, 2000

Počet stran: 328

 

Základní údaje o autorovi: George Orwell

George Orwell (pseudonym podle řeky Orwell) (25.6.1903 Bengálsko, Motihari – 21.1.1950 Londýn), vlastním jménem Eric Arthur Blair, byl anglickým spisovatelem (esejistou) a novinářem. Pocházel, jak později řekl z „nižší vyšší střední třídy“, ze tří dětí (dvě mladší sestry) a zároveň z indické rodiny (britská kolonie). Vystudoval soukromou střední školu a Eton. Poté pracoval u policie v Indii, kde získal nenávist k imperialismu (=> román Barmské dny, 1934). Pak se stal novinářem, jednu chvíli se dostal do anglické nejnižší spol. vrstvy (=> Na dně v Paříži a Londýně, 1933). Odsuzoval nedemokratické země. Účastnil se občanské války ve Španělsku (=> Hold Katalánsku). Půl roku žil v Maroku, druhé sv. války se nezúčastnil kvůli vleklé tuberkulóze. Roku 1940 začal pracovat pro BBC až do roku 1943. Do roku 1950, kdy umírá ve věku 47 let, stihl napsat jeho nejznámější román 1984 ( – kritika totalitního režimu, první vydání 1949).

Pozn.: Kniha 1984 byla vybrána časopisem Time jako nejvlivnější dílo od roku 1923.

 

Rozbor díla: 1984

Kontext:

  • světová literatura 1918 – 1945

 

Literární žánr: 

  • velká epika (antiutopický román)

 

Námět díla:

  • George Orwell tímto dílem vyjadřuje nesouhlas s totalitním režimem, který např. jako stalinismus v roce 1948 zachvátil Sovětský svaz. Rok 1948, kdy autor dílo dokončoval je „zrcadlem“ roku 1984, kdy Orwell jakoby předvídal budoucnost a snad i varoval svým dílem svět, aby nikdy nezapomněl, co je to svoboda. (viz. dnes: totalitní režim v KLDR atd.)

 

Tematická vrstva:

Hlavní postavy:

Winston Smith – zachovával si zdravý rozum. Nebyl ovlivněn Stranou, nesouhlasil s ní, věděl, co je to svoboda. Kladl si otázku, jestli je takový sám. Nedůvěřivý, samotářský, pak se ale seznámil s Julií a zamiloval se do ní.

O’Brien – příslušník Strany. Inteligentní muž, pozná, že Winston není přesvědčen ve Stranu. Nastražil na něj léčku s Bratrstvem a „knihou“.

Julie – zamilovala se do Winstona. Stranu nenáviděla, ale že by měla bojovat za svobodu, to ne. Jakoby měla ráda toto nebezpečí. („Ach, máš ji? Prima“ řekla bez zvláštního zájmu. – jedná se o knihu Bratrstva).

 

Děj se odehrává roku 1984 v Londýně.

 

Autorský postoj:

  • Nezdá se, že by autorovy sympatie stály na něčí straně.  Děj je vyprávěn třetí osobou.

 

Fabule:

Hlavní hrdina, Winston Smith, pracuje jako falšovatel historie. Žije v Londýně, což je  hlavní město územní oblasti jedna, třetí nejlidnatější provincie jedné z velmocí – Oceánie (další jsou Eurasie a Eastázie). Tyto tři velmoci mezi sebou neustále bojují o moc a vládne v nich Strana – organizace, která ovlivňuje lid a přesvědčuje ho v to, co ona zrovna potřebuje. Další, početnější složkou všech zemí, jsou tzv. proléti – spodina lidstva, jak říká Strana. Strana, kterou řídí tajemný Velký Bratr, vychovává lid už od narození („Velký Bratr tě sleduje.“). Na každém rohu je obrazovka, která člověka pozoruje 24 hodin denně. Děti jsou vedeny tak, aby donášely na své rodiče. Většina populace je Stranou silně ovlivněna, ale Winston Stranu prohlédl a ví, že svoboda svět už dávno opustila. Neví ale, jestli je uvědomělý sám, protože podniknout něco proti Straně znamená pravděpodobně vaporizaci (= smazání všech důkazů o existenci člověka) a následná smrt. Už jenom špatně smýšlet je trestné. Jedinou naději vkládal do prolétů („…dvě tlusté ženy se zmocnily pánve a snažily se ji jedna druhé vyrvat z rukou….A přece, i když to trvalo jen chvilku, jak téměř děsivá síla zazněla z toho výkřiku těch několika hrdel! Copak nemohou někdy takhle zařvat kvůli něčemu závažnějšímu?“)

Winston se zanedlouho střetává s dívkou – Julií z práce, o které si myslí, že ho chce udat na ideopolicii, na chodbě, kde mu tajně předá lístek se slovy: Miluji tě! Nakonec se Winston rozhodne poznaz ji lépe a stává se z nich milenecký pár. Usadí se v jednom domě na území prolétů. Později se Winston seznámí i s jistým panem O’Brienem, o kterém si myslí, že smýšlí stejně jako on. To se mu ale stává osudným, jelikož O’Brien se vydává za člena Bratrstva (poslední rozumní lidé na světě, kteří se hodlají rozvrátit Stranu), ale ve skutečnosti je příslušníkem Strany. O’Brien mu dá knihu plnou názorů, plánů a pravidel Bratrstva. („Nikdy se o Bratrstvu nedovíte o mnoho víc, že existuje a že k němu patříte.“) Jednoho dne, když z ní předčítá Julii v domě starého „proléta“, vpadne do pokoje ideopolicie a zatkne oba dva. Starý „prolét“ byl totiž tajným členem Strany. Winston je mučen až na pokraj smrti, a je nucen uznat, že Velký Bratr má vždy pravdu, že co řekne Strana je pravda, i kdyby 2+2 mělo být pět. Winston bojuje opravdu statečně, ale nakonec je tak psychicky zdeptán, že opravdu uznává, že 2+2 je pět. Na to byl opět začleněn do společnosti, jakoby se nic nestalo, ale Winston věděl, že jednoho dne mu zničehonic proletí hlavou kulka, tak jako bývalo s každým, co jednou vyjádřil nesouhlas se Stranou. O několik dnů později šel Winston chodbou. Najednou mu blýsklo v týle a se slovy na rtech padl na kolena: „Miluji Velkého Bratra!“ Ano, ten Winston, který si myslel, že nelze převrátit lidské myšlení a že 2 a 2 jsou vždycky čtyři, byl mrtev.

 

Hesla Strany:

  • VÁLKA JE MÍR
  • SVOBODA JE OTROCTVÍ
  • NEVĚDOMOST JE SÍLA

 

Úryvek z díla

Ve vězení potkal Winston svého souseda:

„Jsi vinen?“ zeptal se Winston. „To se ví, že jsem vinen,“ vykřikl Parsons, „snad si nemyslíš, že Strana by zatkla někoho nevinného?“  …zmanipulovatelnost lidí

„Kdo tě udal?“ zeptal se Winston. „Moje dcerka,“ řekl Parsons. … Každopádně to dokazuje, že jsem ji dobře vychoval.“ …Parsonse zabili, za to, že ve spánku říkal: „Pryč s Velkým Bratrem!“

 

„Ona existuje?“ vykřikl Winston. (fotografie). „Ne,“ řekl O’Brien. (a vyhodil fotku).

“Ale vždyť přece existovala! Existuje! Já si ji pamatuju. Ty si ji pamatuješ!“

„Nepamatuju,“ řekl O’Brien. …ovládání mysli druhých; nakonec Winstona přesvědčil, že žádná fotka nikdy nebyla (Winston byl totiž na mučidle) viz. 263 – asi nejlepší pasáž v knize (rozhovor O’Briena a polomrtvého umučeného Winstona, vysvětlení pochodů a myšlenek Strany)

 

Kompoziční vrstva:

  • chronologická (ve vzpomínkách Winstona na minulost – retrospektivní)

 

Jazyková vrstva:

  • kniha je psána spisovnou češtinou
  • slogany, části dopisů, kniha
  • přímá řeč, dialogy („Julie, nespíš?“ zeptal se Winston)
  • autor zavedl několik nových pojmů jako:
    • vaporizace (popření existence člověka, vymazání jeho osobnosti z historie a následné přepsání všech důkazů jeho bytí, tzn. novin, různé články o něm atd. – to měl na práci Winston)
    • doublethink (nebo-li dvojí myšlení, člověk tak má v sobě udržet dvě protikladné myšlenky a oběma věřit. Musí to být vědomý proces, jelikož doublethink vyjadřuje inreligenci, ale zároveň proces nevědomý, protože nalhávání je nepřípustné – Strana přece nikdy nelže)
    • –  newspeak (uměle vytvořený jazyk za účelem potlačení lidských emocí; cílem je zjednodušit jazyk tak, aby nebylo možné vyjádřit špatné myšlenky)
    • –  ideozločin (zločin špatného smýšlení; s rozšířením newspeaku by bylo nemožné spáchat ideozločin)
    • –  udržovací válka (nekonečná válka mezi třemi mocnostmi byla vedena proto, aby v lidech vyvolávala strach, aby nebyli schopni přemýšlet o věcech pro Stranu nebezpečných a aby nebohatli)

 

Vlastní názor:

  • Kniha se mi v celku líbila, zvlášť psychologické pochody člena Strany O’Briena při obhajování a vysvětlování myšlenek Strany Winstnovi, kterého chtěl převrátit na víru ve Velkého Bratra. Na druhou stranu, mám raději oddychovou literaturu, u které nemusím moc přemýšlet. 🙂





Další podobné materiály na webu: