Jan Herben – životopis

Jan Herben (1857 – 1936) byl český spisovatel, novinář a politik, který svou rozsáhlou publicistickou činností významně podporoval Tomáše Garriguea Masaryka. V literatuře se řadí k autorům ovlivněným venkovským realismem a jeho tvorba je úzce spjata s prostředím jižní Moravy, odkud čerpal většinu svých námětů.

 

Život Jana Herbena

• Narodil se 7. května 1857 ve vesnici Brumovice u Hustopečí na jižní Moravě.
• Jeho otec pracoval jako hajný.
• Z pěti sourozenců se pouze on a jeho bratr Václav dožili dospělého věku.
• Vystudoval gymnázium v Brně, přičemž rodiče si přáli, aby se stal knězem.
• Kněžskou dráhu odmítl a rozhodl se pro studium historie, zeměpisu a češtiny na univerzitě v Praze.
• Během vysokoškolských studií se jeho velkým vzorem stal Tomáš Garrigue Masaryk.
• Po ukončení studií zahájil dráhu žurnalisty a nastoupil do redakce Národních listů.
• Koncem roku 1886 založil vlastní časopis Čas, který se stal platformou pro podporu Masarykovy politické skupiny.
• Na stránkách časopisu Čas se formoval program národního hnutí a vycházely zde úvahy o smyslu češství a poslání malého českého národa.
• Časopis se věnoval i literatuře a jako první otiskl díla Petra Bezruče. Původně šlo o tři básně (Den Palackého, Škaredý zjev a Jen jedenkrát), ale kvůli cenzuře mohla vyjít pouze báseň Jen jedenkrát.
• Pro literární svět objevil také Jana Karafiáta, pozdějšího autora slavných Broučků.
• V roce 1915 bylo vydávání časopisu Čas zastaveno a Herben se vrátil do Národních listů.
• Působil jako redaktor satirické přílohy Nebojsa, kde mimo jiné otiskl slavnou báseň Karla Čapka „Tomáše den požehnaný“, která byla věnována příjezdu T. G. Masaryka zpět do Čech.
• Po vzniku samostatného Československa se aktivně zapojil do politiky a stal se senátorem za sociálně demokratickou stranu.
• V pozdějších letech pracoval jako redaktor Lidových novin.
• Zemřel 24. prosince 1936 v Praze.

 

Literární styl a témata

• Jeho literární tvorba je klasickou ukázkou realistického proudu v české literatuře.
• Ve svých dílech usiloval především o maximální pravdivost a objektivitu.
• Náměty pro své knihy čerpal z historických kronik a z autentického vyprávění místních pamětníků.
• Děj jeho próz je nejčastěji zasazen do venkovského prostředí jižní Moravy a moravského Slovácka.
• Zabýval se detailním popisem proměn vesnického života v průběhu historických událostí.
• Nebál se poukazovat na negativní jevy spojené s modernizací, jako byl rozvrat tradiční vesnické pospolitosti a rodinných vazeb.

 

Dílo Jana Herbena

Próza a romány

• Moravské obrázky (1889) – Soubor národopisných próz inspirovaný autorovými cestami po jižní Moravě a zajímavými příběhy z vyprávění místních pamětníků.
• Slovácké děti (1890) – Formálně i obsahově velmi nevšední kniha, ve které autor autenticky zaznamenal chování a rozhovory dětí na moravském Slovácku.
• Do třetího i čtvrtého pokolení (1892) – Rozsáhlá a nedokončená románová kronika, která vycházela postupně až do roku 1937 a je považována za autorovo životní dílo.
• Hostišov (1907) – Drobné prózy, vzpomínky a črty inspirované stejnojmennou vesnicí v jižních Čechách, kam autor pravidelně jezdíval na letní pobyty.

 
Odborná a publicistická tvorba

• T. G. Masaryk (1919) – Kniha věnovaná prvnímu československému prezidentovi, obsahující osobní vzpomínky i doslovné citace některých Masarykových projevů.

 

Děj a myšlenka kroniky Do třetího i čtvrtého pokolení

• Jedná se o autorovo životní dílo, ve kterém sleduje vývoj na moravském venkově od osmdesátých let osmnáctého století až do doby svého mládí.
• Původním záměrem bylo zachytit vývoj slovácké vesnice od zrušení roboty až do dvacátých let dvacátého století, kdy vesnický lid získal možnost svobodného života a podnikání.
• Autor v kronice ukazuje, že tato nová doba nebyla spojena pouze s pozitivními změnami, ale přinesla i mnoho problémů, včetně rozvratu vesnické pospolitosti a rodin.
• Celý tento složitý společenský proces je čtenáři předkládán prostřednictvím detailního popisu života čtyř generací selské rodiny Hrabců.
• V díle je rovněž zachycen vliv významných historických událostí na život a myšlení venkovského lidu na moravském Slovácku, přičemž velmi detailně je popsán například revoluční rok 1848.
• Nevšední název knihy úzce souvisí s její ústřední myšlenkou, která tvrdí, že děti vždy pykají za hříchy svých předků, respektive že hříchy otců budou trestány do třetího i čtvrtého pokolení.

 

Související autoři

Představitelé venkovského realismu
 
Karel V. Rais

• Přední představitel českého kritického realismu a tvůrce venkovské prózy.
• Ve svém díle se zaměřoval na oblast Hlinecka a Podkrkonoší.

 
Alois Mrštík

• Český spisovatel a dramatik, který se věnoval popisu života na moravském venkově.
• Spolu se svým bratrem Vilémem je autorem slavného dramatu Maryša.

 
Teréza Nováková

• Významná představitelka venkovského realismu, která čerpala náměty z oblasti východních Čech.
• Ve svých románech se často zaměřovala na náboženské a sociální otázky venkovského lidu.

 

Klíčové myšlenky

O dědičnosti viny

Hříchy otců budou trestány do třetího i čtvrtého pokolení.

 

Časté otázky k autorovi

Jaký časopis Jan Herben založil a koho v něm podporoval?
Koncem roku 1886 založil časopis Čas, který sloužil k podpoře politické skupiny soustředěné kolem Tomáše Garriguea Masaryka.
 
Které slavné autory Jan Herben objevil pro literární svět?
Ve svém časopise jako první otiskl básně Petra Bezruče a objevil také Jana Karafiáta, autora známých Broučků.