Eliška Krásnohorská (1847 – 1926) byla významná česká spisovatelka, básnířka, libretistka a překladatelka druhé poloviny 19. století. Byla neúnavnou bojovnicí za ženská práva a zásadním způsobem se zasloužila o založení prvního dívčího gymnázia ve střední Evropě nazvaného Minerva. Její literární dílo zahrnuje intimní lyriku, literaturu pro děti a mládež, literární kritiku i libreta ke slavným operám Bedřicha Smetany. Celý svůj život obětovala nezištné práci pro národ a emancipaci žen, přičemž úzce spolupracovala s klíčovými osobnostmi národního obrození.
Život a odkaz
- Narodila se v Praze do řemeslnické rodiny, kde získala lásku k umění i silné vlastenecké cítění, které ji provázelo celým životem.
- Trpěla bolestivou kloubní nemocí, jež jí znemožnila kariéru hudebnice, a proto se vrhla s o to větší vervou na literaturu, studium jazyků a sebevzdělávání.
- V mládí se stala členkou Ženského výrobního spolku a začala publikovat své první verše v časopisech.
- Svou ranou tvorbou na sebe rychle upozornila tehdejší literární elitu v čele s Karolínou Světlou, která se stala jejím velkým vzorem.
- Ve středním věku se stala vůdčí osobností ženského hnutí v Čechách a redigovala Ženské listy.
- Neúnavně prosazovala rovný přístup ke vzdělání pro dívky i chlapce a právo žen na samostatnou existenci.
- Její úsilí vyvrcholilo v roce 1890 založením spolku Minerva a následně prvního soukromého dívčího gymnázia v Rakousku-Uhersku, což byl historický přelom.
- Současně intenzivně psala libreta pro Bedřicha Smetanu, čímž se nesmazatelně zapsala do hudební historie a prokázala svůj mimořádný cit pro dramatičnost.
- Závěr jejího života byl poznamenán velkým společenským uznáním její celoživotní práce.
- Stala se první ženou jmenovanou čestnou doktorkou Univerzity Karlovy za mimořádné zásluhy o vzdělání.
- I přes postupující stáří a vážné zdravotní komplikace stále sledovala kulturní dění a podporovala mladé autorky, ačkoliv žila velmi skromně.
- Zemřela v Praze, kde je také pochována, a zanechala za sebou odkaz nezdolné vůle, talentu a obrovského sociálního pokroku pro české ženy.
Literární styl a témata
- Její literární styl vychází z pozdního romantismu a ideálů národního obrození.
- V poezii dominuje intimní a reflexivní lyrika spojená se silným vlasteneckým patosem.
- Klade velký důraz na citovou hloubku a morální hodnoty.
- Její texty se vyznačují formální vybroušeností a srozumitelným jazykem.
- Silně akcentuje témata emancipace a slovanské vzájemnosti.
- Tyto prvky se nejvíce projevily v jejích operních libretech a didakticky laděné literatuře pro mládež.
Významná díla
Libreta k operám
- Hubička (1876) – Libreto k opeře Bedřicha Smetany, komická opera o tvrdohlavosti a usmíření dvou milenců Vendulky a Lukáše.
- Tajemství (1878) – Libreto k opeře Bedřicha Smetany, lyricko-komická opera o hledání pokladu, starých láskách a rodinných sporech.
- Čertova stěna (1882) – Libreto k opeře Bedřicha Smetany, komicko-romantická opera s pohádkovými motivy o Vokovi z Rožmberka a ďáblově léčce.
- Z máje žití (1871) – Básnická sbírka, intimní lyrika vyjadřující autorčiny osobní pocity, smutek, osamění i naději.
- Svéhlavička (1899) – Dívčí román, výchovný příběh o nápravě rozmazlené dívky, což je adaptace německé předlohy na české prostředí.
Literární kontext a generace ruchovců
- Autorka je řazena ke generaci ruchovců, což byla skupina českých spisovatelů soustředěná kolem almanachu Ruch.
- Almanach Ruch byl vydán u příležitosti položení základního kamene Národního divadla v roce 1868.
- Tato literární skupina, kam patřili autoři narození převážně ve 40. a 50. letech 19. století, kladla důraz na domácí tradice a vlastenectví.
- Ruchovci se intenzivně zajímali o venkov, českou historii a prosazovali myšlenku slovanské vzájemnosti.
- Na rozdíl od kosmopolitně orientovaných lumírovců se ruchovci snažili řešit aktuální národní a sociální problémy.
- Jejich tvorba měla primárně sloužit k posílení českého národního sebevědomí.
- Krásnohorská v tomto kontextu vynikla nejen jako básnířka hájící národní ideály, ale především jako nekompromisní kritička.
- Vedla ostré polemiky s lumírovci o smyslu české literatury, přičemž trvala na tom, že umění má sloužit národu.
Související autoři
Generace ruchovců
Svatopluk Čech
- Přední představitel ruchovců, básník a prozaik.
- Autor eposů a satirických děl.
Ladislav Quis
- Básník, novinář a překladatel.
- Spoluzakladatel almanachu Ruch.
- Katolický kněz a spisovatel.
- Autor oblíbených historických románů.
František Herites
- Básník a prozaik.
- Představitel ruchovské generace.
- Spisovatel a novinář.
- Zabýval se venkovskou tematikou a slovanským folklorem.
Citáty
Z libreta k opeře Hubička
Jsme svoji, jsme svoji!
Hněv i vzdor je ten tam, jen láska zůstává.
O vzdělání žen
Osvěta a vzdělání jsou nejpevnějšími pilíři národa.
Žena budiž rovna muži ve vzdělání, aby mu mohla být rovnocennou oporou.
Časté otázky k autorovi
Kdo založil první dívčí gymnázium ve střední Evropě?
První dívčí gymnázium ve střední Evropě, nazvané Minerva, založila v roce 1890 Eliška Krásnohorská.
S jakým hudebním skladatelem Eliška Krásnohorská nejvíce spolupracovala?
Nejvíce spolupracovala s Bedřichem Smetanou, pro kterého napsala libreta k operám Hubička, Tajemství a Čertova stěna.
Ke které literární skupině Eliška Krásnohorská patřila?
Patřila ke generaci ruchovců, která kladla důraz na vlastenectví, domácí tradice a slovanskou vzájemnost.
