Kniha: Šťastný Jim
Autor: Kingsley Amis
Přidal(a): Karla
Kingsley Amis
Kingsley Amis (1922–1995) byl britský prozaik, básník, literární kritik a vysokoškolský pedagog. Vystudoval anglickou literaturu na Oxfordské univerzitě a po druhé světové válce působil mimo jiné na univerzitě ve Swansea. Právě zkušenost s akademickým prostředím se výrazně promítla do jeho prvního a nejslavnějšího románu Šťastný Jim. Amis psal především společenské a satirické romány, v nichž s ironií zachycoval britské třídní rozdíly, snobství, kariérismus a lidskou přetvářku.
Autor a jeho tvorba
- Po vydání Šťastného Jima býval spojován s britskými „rozhněvanými mladými muži“, tedy poválečnými autory kritizujícími společenské konvence a privilegia.
- Jako básník byl spojován také se skupinou The Movement, která zdůrazňovala střízlivost, srozumitelnost a odpor k přehnanému patosu.
- Jeho próza využívá přesný pozorovací talent, slovní humor, ironii a komické situace. Častým terčem je pokrytectví lidí, kteří svou společenskou pozici vydávají za známku osobní hodnoty.
- K dalším známým dílům patří That Uncertain Feeling, Take a Girl Like You, The Green Man a román The Old Devils, oceněný Bookerovou cenou.
Literárně-historický kontext
Šťastný Jim vyšel roku 1954, tedy v poválečné Británii, kdy se měnila tradiční třídní společnost a rozšiřovalo se univerzitní vzdělávání. V literatuře sílil zájem o hrdiny z běžnějšího sociálního prostředí, kteří odmítali zdvořilostní masky, elitářství a představu, že společenský úspěch automaticky znamená morální nebo intelektuální převahu.
- Román patří k raným a významným příkladům anglického univerzitního neboli campus románu.
- Jeho satira míří na provinční akademické prostředí, profesní nejistotu mladých učitelů, společenské pózy i předstíranou kulturnost.
- Jim Dixon není klasický hrdina usilující o vznešený cíl. Spíše se snaží přežít v prostředí, které považuje za směšné a pokrytecké, a právě tím odpovídá poválečnému typu antihrdiny.
- Amisův humor je založen na kontrastu mezi tím, co Jim navenek říká a dělá, a tím, co si ve skutečnosti myslí.
Rozbor díla: Šťastný Jim
Základní charakteristika
- Literární druh: epika.
- Žánr: humoristický a satirický román, zároveň univerzitní román.
- Rok vydání: 1954.
- Prostředí: fiktivní provinční anglická univerzita a společenský okruh kolem profesora Welche.
- Téma: střet mladého člověka s akademickým snobstvím, kariérismem a společenskými konvencemi.
Postavy
- Jim Dixon – mladý vysokoškolský učitel historie, inteligentní, ironický a nejistý ve svém zaměstnání. Pohrdá lidmi, kterým se zároveň snaží zavděčit, aby nepřišel o místo.
- Profesor Welch – Jimův nadřízený, samolibý a společensky vlivný akademik, jehož záliby a kulturní pózy Jim obtížně snáší.
- Bertrand Welch – profesorův syn, domýšlivý mladík, který se považuje za umělce a vystupuje jako Jimův protivník.
- Christine Callaghanová – Bertrandova přítelkyně, k níž Jim postupně získá citový vztah.
Děj a kompozice
Jim Dixon se obává, že na univerzitě nedostane další smlouvu, a proto se snaží nepohněvat profesora Welche. Přijímá pozvání na víkend k Welchovým, účastní se aktivit, které mu jsou protivné, a opakovaně se dostává do trapných situací. Současně poznává Christine, partnerku profesorova syna Bertranda, a mezi oběma vzniká vzájemná náklonnost. Vyvrcholením je Jimova veřejná přednáška o „veselé Anglii“. Jim ji pronese opilý, zesměšní akademickou pompéznost a nakonec o místo přijde. Ztráta zaměstnání se však ukáže jako osvobození: Julius Gore-Urquhart mu nabídne práci v Londýně a Jim se může odpoutat od prostředí, které nenáviděl. Christine se zároveň rozejde s Bertrandem.
Jazyk a styl
- Vyprávění stojí na ironii, nadsázce, groteskních situacích a kontrastu mezi společenskou zdvořilostí a Jimovými vnitřními komentáři.
- Jazyk kombinuje spisovnou, hovorovou i odbornou slovní zásobu podle situace.
- Komika nevychází jen z děje, ale také z přesného zachycení gest, tónu řeči a malých projevů snobství.
