Jméno: Epistolární román
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): David Hampl
Epistolární román je románové dílo, které je psané ve formě dopisů, které spisovatel napsal tak, aby působily jako pravá korespondence mezi postavami. Tato forma má velký vliv na čtenářovo vnímání románu.
Základní znaky epistolárního románu
Celý epistolární román tvoří pouze korespondence, dopisy mezi dvěma či více postavami románu. Autor tyto dopisy koncipuje tak, aby ve čtenáři vyvolávaly dojem, že právě čte velmi důvěrnou a osobní korespondenci a působí tak na jeho vnímání děje, čtenář se totiž cítí být více jeho součástí, než jak tomu bývá u klasického románu s vševědoucím vypravěčem. Nejoblíbenějším se epistolární román stal především v době osvícenství a preromantismu v osmnáctém století, ale lze se s ním setkat i ve století dvacátém. Předpokládá se, že tento nový literární žánr vznikl na základě myšlenky veřejného publikování korespondence slavných osobností, které bylo oblíbené již od doby středověku.
Významné epistolární romány a jejich autoři
V osmnáctém století se velmi slavným stal epistolární román Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclose, který kritizuje vztahy a morálku vyšších společenských vrstev. Kniha obsahuje sto sedmdesát pět dopisů především dvou šlechticů, Vikomta de Valmont a Markýzy de Merteuil, kteří se baví tím, že si zcela úmyslně zahrávají s city druhých lidí. Tato hra se ale velmi brzy stává nebezpečnou pro ně samotné. Kromě dopisů mezi vikomtem a markýzou kniha obsahuje i korespondenci s několika ostatními postavami. Román je čtený i v dnešní době, především díky vlivu jeho filmového zpracování, jehož režisérem byl Miloš Forman.
Další epistolárním románem je Rousseauova Julie aneb Nová Heloise, tragický příběh lásky domácího učitele Saint–Preuxe a dívky Julie, či dvoudílný román v dopisech Utrpení mladého Werthera Johanna Wolfganga Goethe, dílo bylo tak sugestivní, že po jeho vydání nastala v Německu tak zvaná wertherovská horečka, se kterou souviselo i větší množství sebevražd mladých lidí, kteří se inspirovali právě osudem hlavní postavy. V devatenáctém století napsal nedokončený epistolární román s názvem Román v dopisech i Alexandr Sergejevič Puškin. Román tvoří dopisy mezi dvěma přítelkyněmi, Lízou a Sašou, které popisují jejich odlišný život, Líza žije na vesnici a Saša v Petrohradu.