Epos o Gilgamešovi – rozbor díla k maturitě (8)

 

  Kniha: Epos o Gilgamešovi

  Autor: Neznámý autor

  Přidal(a): Renata T.

 

Rozbor díla: Epos o Gilgamešovi

• Assyrsko-babylonský veršovaný epos z 2. tisíciletí př. n. l.
• Epos o sumerském králi Gilgamešovi, který hledá věčný život.
• Toto epické dílo je chronologicky rozděleno do 12 tabulek / 12 zpěvů. Dvanáctý zpěv byl přidán později a vypráví o Enkidově sestupu do podsvětí.

 

TABULKA  1

• Děj tohoto mýtického příběhu se odehrává v samostatném městském státě Uruk, kterému vládne sumerský král Gilgameš přísnou rukou, je světaznalý, silný, moudrý a krásný. Stvořila ho bohyně Arura, matkou mu byla bohyně Ninsun. Je ze 2/3 bůh a z 1/3 člověk. Nebeský Šamaš  a Ninsun ho obdarovali krásou a srdcem, Tešub statečností, Enlil,Anu a Ea moudrostí a mocí nad lidmi. Nechal postavit hradby kolem města Uruk a svaté Eanny, příbytek Ištařin a  Anův, jejichž brána měla sedm závor a základy položilo sedm mudrců. Při stavbě hradeb musejí všichni lidé tj. i děti pracovat ve dne v noci.Gilgameš jim, zakazuje rodinné a pohlavní styky. Nářek lidí vyslyší bohové a Arura stvoří z hlíny zvlhčené slinou, trávy zrozeného, Ninurtou posvěceného, statečného Enkida, který se jako jediný silou vyrovná Gilgamešovi. Je to přírodní muž veliké síly, porostlý srstí, žijící se zvěří v přírodě. Byl stvořen podle obrazu boha Ana proto, aby bojoval s Gilgamešem. Matkou mu byla gazela a otcem divoký osel, živí se trávou a pije vodu z napajedla, ochraňuje zvěř před lovcem. Lovec si s Enkidem neví rady a tak prosí o radu svého otce, ten ho posílá za Gilgamešem. Gilgameš mu dá nevěstkuŠamchat, aby oslabila Enkida tak, že ho změní v člověka a zvířata se mu odcizí a uprchnou na step. Tak lovec i s nevěstkou jde tři dny k napajedlu, u kterého nevěstka Enkida svede a šest dní a sedm nocí spolu obcují. Když se Enkid podívá na svá zvířata, rozutečou se a protože je oslaben, nemůže se vydat za nimi. Nevěstka přesvědčíEnkida, aby s ní šel do města Uruk, za králem Gilgamešem, který hledá přítele sobě rovného a silného. Gilgamešovi se zdají dva sny o příchodu Enkida, které mu vyloží matka Ninsun.

 

TABULKA  2

• První sen zvěstuje zápas mezi oběma hrdiny a druhý sen zvěstuje citový vztah, který mezi nimi vznikne. Nevěstka zavede Enkida mezi pastýře, kteří jej naučí jíst chleba a pít pivo. Když se umyje a oblékne, změní se v člověka, který v noci pastýřům hlídá stáda před divokou zvěří. Než Enkidvstoupí do města Uruk, potká muže, který mu vypráví o tom, jak Gilgameš utiskuje svůj lid těžkou prací na stavbě městských hradeb nebo jaký je úděl nevěst, protože Gilgamešovi náleží právo první noci. Když vstoupí Enkide do Uruku, připravuje se svatba Gilgameše s bohyní Išcharou. Enkid se snaží svatbě zabránit a strhne se boj, ve kterém Enkid podlehne, ale Gilgameš v něm pozná rovnocenného soupeře a uzavře s ním věrné přátelství.

 

TABULKA 3

• Když Gilgameš vidí, jak řeka Eufrat unáší mrtvoly, tak si uvědomí, že ani on není nesmrtelný a chce se proslavit hrdinským činem, aby získal nehynoucí slávu. Chce se utkat s obrem Chuvavou, který sídlí v cedrovém lese a je příčinou všeho zla na světě. Obr Chuvava nezná spánku, tímto darem ho obdařil bůh Šamaš.Addad ho obdařil bouřlivým hlasem a Enlil mu určil sedm hrůzných démonů v podobě strážce, který střeží bránu lesa. Enkid se boj s obrem snaží Gilgamešovi rozmluvit, ale ten o tomnechce ani slyšet a tak se Enkid přidá k výpravě, která se skládá z padesáti bojovníků. Před tím než se vypraví na cestu, oba hrdinové si nechají ulít zbraně od mistrů. Ulili jim veliké sekery, topůrka i meče a pochvy z pravého zlata, které vážili deset hřiven.Gilgameš žádá o povolení starších, ale i přes jejich výstrahy si trvá na svém a dříve než se vydá na cestu, prosí o požehnání boha slunce Šamaše. Ten mu i se staršími žehná a svěřují krále do rukou Enkida, který zná cestu, aby ho přivedl ve zdraví zpět.Vezmou si meče, luky, toulce i sekery a vydají se do Egalmachu k bohyni Ninsun pro radu. Ta na střeše svého chrámu vykoná zápalnou oběť a prosí boha Šamaše, aby je ochraňoval ve dne za připomenutí své manželkyAji a v noci ať je ochraňují strážci noci. A aby Enkid byl Gilgamešovi ještě oddanější, Ninsun ho prohlásí Gilgamešovím příbuzným. Veleknězi mu dali na krk drahokam a pečovali o jeho výchovu.

 

TABULKA 4

• Oba hrdinové se vydali za obrem a podle rady starších v noci kopou studnu, aby měli neustále čistou vodu. Za pouhé tři dny dorazí k bráně cedrového lesa, místo jednoho měsíce a patnácti dnů. Enkid otevře bránu,ale cítí, jak mu ochabuje ruka a tak prosí Gilgameše, aby se vrátili do Uruku, ale ten nesouhlasí a tak pokračujív cestě za obrem.

 

TABULKA 5

• Gilgameš a Enkid začal kácet cedry, když jich pokácel sedm, odhalil skryté obydlí Anunnaků. Enkid řekl Gilgamešovi, ať kácí dál a zahrabává kořínky. Pokračují dále k Chumbabovusídlu cedrovým lesem a obdivují jeho krásu. Gilgameš se obává, aby se nezkalili paprsky, které vysílá Chuvava (Chumbaba), jinak by byli v temném lese bezradní. Dojdou až k sídlu bohů, cedrové hoře, trůnu Irnimi.Při výstupu se zdáli Gilgamešovi tři sny. V prvním snu se mu zdálo, že se hora zřítila a kameny mu zavalily nohy, pomohl mu jeden muž, jehož kráse nebylo rovno v celé zemi. Dal mu napít,uklidnil ho a postavil ho na nohy. Ve druhém snu se mu zdálo, že stáli na úpatí hory, která se zřítila, a oni poletovali v rákosí. Enkid mu tento sen vyloží tak, že hora je Chumbaba, kterého spoutají, usmrtí a jeh mrtvolu pohodí na step. Ráno se vydají na cestu, po 22 hodinách se najedli a po 32 hodinách ulehli ke spánku.Gilgamešovi se zdál třetí sen o veliké bouři, Enkid přemluví Gilgameše, aby se vrátili zpět do stepí, kde opět kácejí cedrové stromy, aby přilákali obra. Když to Chuvava uslyší, rozzuří se, ale než vyjde z domu, Gilgameš s Enkidem vstoupí dovnitř a utkají se s obrem, který má oblečenou pouze jednu košili ze sedmi a je zranitelný. V boji jim pomáhá sám bůh Šamaš, který rozpoutá osm větrů, aby se obr nemohl ani pohnout. Když ho přemohou a spoutají, prosí obr Gilgameše zrádně o milost. Slibuje mu, že se stane jeho sluhou, vykácí své stromy a vystaví pro něj domy. Ale EnkidGilgameše před obrem varuje a tak uříznou obrovi hlavu a vítězně se vracejí do Uruku.

 

TABULKA 6

• Bohyně Ištar je uchvácenaGilgamešovou slávou i krásou a nabízí mu manželství, které Gilgameš odmítne, protože špatně nakládá se svými milenci. Uražená Ištar žádá svého otce Ana, aby ji pomstil a na Uruk seslal nebeského býka, pod pohrůžkou, že zničí podsvětní bránu a vyvede na zem mrtvé, kteří požírají živé. Otec tedy svolí a dá své dceři nebeského býka pod podmínkou, že má pro lid nastřádáno dost zrna a pro dobytek dost trávy, protože přijde sedm let hubených, po vypuštění nebeského býka. Ten ničí Uručany při jehož zafunění padají do jam. Odváží se mu postavit pouze Gilgameš a Enkid, který ho chytíza rohy, ale býk mu do tváře plivne svou slinu a udeří ho ocasem. Poté býk napadne iGilgameše a Enkidopět chytí býka za ocas a Gilgameš mu zabodne svou dýku mezi rohy a šij. Když býka skolí, vytrhnou mu srdce a darují ho bohu Šamašovi.Ištar vystoupí na hradby Uruku a vyřkne kletbu proti Gilgamešovi, kterou uslyšíEnkid. Vytrne býkovi kýtu a posměšně ji vrhne na Ištar. Ta shromáždí své kněžky a pláče s nimi nad kýtou býka. Gilgameš svolá řemeslníky a umělce, aby z býčích rohů vyrobili krásné poháry naplněné olejem, které daruje svému otci Lugalbandovi. Pak procházejí ulicemi a jsou obdivováni za záchranu města. Po oslavách se Enkidovi zdá sen o tom, jak se radí velcí bozi.

 

TABULKA 7

• BoziAnu, Enlil a Šamaš se radí o tom, kterého z hrdinů potrestají za urážku Ištary. Enlil rozhodne i přes protest Šamaše, že zemře Enkid. Enkid onemocní a Gilgameš nad ním truchlí. V horečnatém blouznění mluví Enkid k dřevěné bráně, které se dotkl při vstupu do Chumbabova lesa a obviňuje ji z jeho nemoci. Když Gilgameš slyší Enkidova slova prosí o pomoc bohy, ale ty ho nevyslyší. Poté Enkid prokleje lovce i nevěstku, která ho zavedla ke Gilgamešovi, ale nebeský Šamaš tiší jeho hněv a připomene mu, jak ho nevěstka proměnila v člověka a dala mu přítele, který o něj pečuje jako o bratra. A tím ho přiměl, aby svou kletbu změnil v požehnání. Poté opět usne a zdá se mu sen o podsvětí, do kterého je uveden. Strážce podsvětí se podobá ptáku Zu, který má nehty jako orlí drápy, svlékne ho ze šatů a ponoří ho do řeky plamenů. Poté ho promění v ptáka, zavede ho do domu temnoty k Irkalle odkud není návratu a kde jí jen prach a hlínu. Po deset dní leží Enkid v nemoci, která neustává ani jedenáctý a dvanáctý den, v tyto dny lituje, že raději nepadl v boji.

 

TABULKA 8

• Po dvanáctidenní nemoci Enkid zemře a je pohřben se svou rodinou (manželkou, synem, milenkou) i s celým svým dvorem (hudebníky, společníky, služebníky, čeledí i s jeho strážcem).Gilgameš ho hořce oplakává a přikazuje všem, aby pro něj truchlili. Svolá své mistry a nechá Enkidovi zhotovit sochu ze zlata a lazuritu. Zdrcen uprchnena step, kde si uvědomí, že se obává smrti a vydá se za svým předkem Uta-Napištimem, synemUbara-Tutua do země Dilmunu, který jako jediný z lidí byl obdařen věčným životem, aby pro sebe také získal nesmrtelnost.

 

TABULKA 9

• Na cestě ho čekaly mnohá nebezpečí, například lvy, které potkal v horských soutěskách. Prosí boha Sina a Ištaru, aby mu požehnali a on přežil. Dojde až k pohoří Mašu, které střeží škorpióni v lidské podobě, jež mají smrtelný pohled. Škorpión se ho ptá, proč podniká tuto dalekou cestu, na což mu Gilgamešodpoví, že hledá věčný život. Odpovědí mu je, že svět zde končí a cesta odtud vede jen přes temné podsvětí. Poté mu škorpión otevře horskou bránu a po temné Šamašově cestě vykročí k horám. Cesta temnotou trvá 24 hodin a pak dojde k nádherné Siduřině zahradě, ve které rostou na stromech drahokamy místo ovoce.

 

TABULKA 10

• Šamašovi je Gilgamaše líto a říká mu, že život který hledá, nikdy nenalezne,protože bozi si nechali věčný život pro sebe a lidem dali v úděl smrt. Gilgameš i přesto jde dál, až dojde k božské šenkýřce Siduře, která se ho zalekne kvůli jeho divokému vzezření a uzavře před ním dveře na závoru.Gilgameš si však vstup vynutí pod hrozbou rozbití dveří. Vysvětluje ji, že jeho vzezření je takové, protože jeho srdce puká nad ztrátou nejlepšího přítele, který mu byl mladším bratrem. Přítelem se kterým se nechtěl ani po šesti dnech a sedmi nocí rozloučit, až když mu z nosu vypadne červ. Pak ho pohřbí a vydá se na cestu hledat věčný život, protože se obává smrti. SiduraGilgamešovi radí, ať se raději raduje ze života, miluje svou ženu a děti, protože to je úděl lidí. Ale Gilgameš odmítá její radu a tak ho pošle za lodivodem Uršanábimem, který jediný jej může převést přes vody smrti k Uta-Napištimovi. Na cestě k němu Gilgameš rozbije kamenné sošky, amulety chránící před vodami smrti, ani hady v lese nenajde a tím si znemožní přechod přes moře. A takGilgameš začne vyprávět Uršanábimu o svých strastech a bolestech. Ten mu pak řekne, ať vezme sekyru a naseká v lese sto dvacet tyčí dlouhých tři sta loktů, ohobluje je a potře asfaltem. Ty budou potřebovat na odrážení lodě v nebezpečných vodách. Když tak Gilgameš učiní, vyrazí na cestu po moři, která trvá pouhé tři dny, místo jednoho měsíce a patnácti dnů. Při této plavbě se nesmí dotknout vody smrti. Když dorazíGilgameš k Uta-Napištimovi, vypráví mu svůj smutný příběh. Uta-Napištim mu praví, že lidstvo je nestálé a tudíž nemůže být nesmrtelné.

 

TABULKA 11

• Gilgameš se ptá Uta-Napištima jak se mu dostalo věčného života. Ten mu vypráví o potopě seslané bohy, kterou přežil, když byl ještě šurippáckým králem ve městě Šurippak, které leželo na řece Eufrat. Žili v něm velcí bozi Anu, Enlil, Nipurta, Ennugi, Ninigik, Ea. Bůh Eo mu poradil, aby ze svých příbytků postavil velikou zastřešenou loď, na které zachrání vše živé a za odměnu mu bude věčný život. Tak řekl svému lidu, že se na ně Enlil rozhněval a zachránit se mohou pouze tak, že postaví velikou loď. Lidé se dali do práce a on pro ně obětoval veškerý svůj majetek. Když dostavěli loď, seslali na ně bozi déšť, který způsobil potopu, ale loď jí odolala. Po šesti dnech a sedmi nocí se začali bohové obávat, že voda zatopí i je a tak déšť jimi seslaný ustal. Osmý den loď přistála na hoře Nisir, která ji udržela. Sedmý den od přistání vypustili postupně ven holubici a vlaštovky, ale vždy se vrátili, protože si neměli kde odpočinout.  Až když vypustili ven havrana, který se nevrátil, věděli, že voda opadla. Tak vykonali zápalnou oběť, aby přivolali bohy. Enlil se nad nimi slitoval a daroval Uta-Napištimovi a jeho ženě věčný život. Ale protože událost s potopou se nemohla opakovat, musí Gilgameš pro nesmrtelnost podstoupit zkoušku. Nesmí spát šest dní a sedm nocí, ale protože byl unavený z cesty, to nedokázal. Usvědčí ho z toho chleby, které každý den pekla manželka Uta-Napištima. Ten Gilgameše prokleje, ale na prosbu své manželky ho vykoupe a čistě oblékne a svěří mu tajemství, aby nepodstoupil tuto cestu nadarmo. Tajemství o rostlině, která roste na mořském dně a tomu kdo ji okusí, dá věčné mládí. Gilgameš se ponoří na mořské dno a vynese zázračnou rostlinu, ale je o ní oloupen hadem, který se dosud omlazuje svlékáním kůže. Pln zármutku se vrací do Uruku. Tam pozná marnost svého snažení a nachází útěchu ve vlastním díle hradbě urucké.

 

Tabulka 12 – Gilgameš a vrba

• byla připojena později, svědčí o tom málo související děj s předchozím, kdy se zde o Enkidovi(zřejmě o jeho duchovi) hovoří jako o živém. V tomto příběhu je vylíčeno, jak byl stvořen vesmír, jak byla země oddělena od nebe a jak bozi převzali vládu nad světem. Anovi připadlo nebe, Enlilovi země a Ereškigalovi připadlo podsvětí. Na břehu řeky Eufrat, byla zasazena vrba, kterou vyvrátil vítr a unesla ji voda. Ale vrbu zachytí bohyně Inanna a odnese ji do své chrámové zahrady v Uruku, kde ji zasadí, aby si poté z jejího dřeva vyrobila trůn a lože. Když nadejde den, kdy ji Inannachce podtít,zjistí, že se u kořenů usídlil had, v koruně hnízdí pták Imdugud, který tam odchovává své mladé a v kmeni si vystavěla obydlí divoženka Lilit. Nešťastná Inanna prosí Gilgameše o pomoc. Gilgmeš nejprve zabije hada, mláďata z koruny vybere a odnese je do hor, poté rozbije i obydlí divoženky a ta uteče do pustiny. Když odstraní Gilgameš všechny překážky, vezme sekyru a vrbu porazí, ale místo aby Inanně vyrobil z jejího dřeva trůn a lože, pro svatou svatbu, vyřeže pro ni z kořene buben a z koruny paličky.Gilgamešovi, ale spadne buben i paličky do podsvětí a pláče nad jejich ztrátou. Enkid ho utěšuje, že se pro ně do podsvětí vydá. Před odchodem do říše zemřelých mu Gilgameš radí, jak si má počínat, aby proti sobě nepopudil mrtvé. Musí vážit svá slova, nesmí si obléci čisté šaty, nemazat se vonným olejem z misky, nevrhat v podsvětí oštěpem, nebrat hůl do rukou, musí být bosí, aby nedělal v podsvětí hluk, nesmí líbat ženu, kterou miloval a nesmí bít ženu, kterou nenáviděl. Jinak by mu bohyně Ninazu již nedovolila podsvětí opustit. Enkid však jeho rad neposlechne a mrtví mu zabrání návratu na zem. Když Gilgameš pozná, že se mrtví zmocnili jeho přítele, prosí o radu boha Enlila a pak i boha měsíce Sina, ale ani jeden z nich mu odpověď nedá. Vydá se tedy do Eridu za bohem Ea, který mu jako jediný může pomoci. Ten Nergalovi přikážeEnkida z podsvětí propustit. Enkid pak Gilgamešovi vypráví o strastech, které v podsvětí viděl a prožil.

 

Gilgameš a Agga

• Poslové Aggy krále kišského, který vládne městu Kiš, přišli za Gilgamešem s výzvou, aby se podrobili králi Aggovi a konali pro něj těžké zemědělské práce, kopali studny a zavlažovací kanály. Gilgameš však žádá starší, kteří v té době vládli s ním o svolení, aby se mohl se svým lidem utkat s Aggou, a ti souhlasí. Krátce po vyhlášení války však Aggu obklíčí město Uruk a zmatený Gilgameš hledá dobrovolníka, který by vyřídil poselství Aggovi. Přihlásí se Berchurturri velitel královského vojska. Byl však chycen, zmlácen a předveden před krále Aggu, kde mu vyřídí poselství a poté ho i nadále bijí. Když to uvidí zbrojíř z Uruku, sdělí to Gilgamešovi a Enkidovi a ti i se svým lidem vezmou zbraně a proniknou do přístavu, v němž kotví nepřátelská loď. Podaří se jim zajmout krále Aggu, ale Gilgameš mu daruje svobodu a uzná ho za svého nadřízeného.

 

Gilgameš a věčný život

• Bůh slunce Uta vykládá Gilgamešovi sen, ve kterém viděl podsvětí. Smyslem tohoto snu je, že Gilgamešovi je určeno království a nepomíjející sláva, ale věčný život mu je odepřen, protože lidstvo je jen smrtelné a i ten nejsilnější člověk musí zemřít.

 

Jazyk:

• Dílo je psáno spisovným jazykem ver-formě.

 

Zajímavosti k dílu:

• Tento epos je považován za nejvýznamnější dílo akkadské (babylónsko-asyrské) literatury, který byl vytvořen asi kolem roku 1700 př. n. l. Tvořilo ho 3600 až 3800 veršů, ze kterých bylo objeveno, rozluštěno a přeloženo něco přes 2000 veršů. Původní dílo je vakkadštině, zaznamenáno klínovým písmem na dvanácti hliněných tabulkách. Tyto tabulky a ještě na 20 tisíc dalších byly nalezeny v Ninivě, sídelním městě krále Aššurbanipala. Toto město a i Aššurbanipalovu knihovnu, ve které byly tyto hliněné tabulky nalezeny, objevil v roce 1846 archeolog Austen H. Layard. Dílo je z období, které je významné hlavně v Mezopotámii vtz. oblasti úrodného půlměsíce. Nejvýznamnějším státem této doby byl Sumer, který se dělil na samostatné městské státy, kterými například byly: Ur, Uruk, Lagaš, Nippur, Eridu, Kiš atd. Autor původního Eposu o Gilgamešovi je neznámý, pracovalo na něm pravděpodobně více osob. Avšak toto dílo bylo převyprávěno autorem, historikem, spisovatelem a překladatelem Vojtěchem Zamarovským, který je považován za jednoho ze zakladatelů literatury faktu, který se hlavně zabýval starověkými civilizacemi.

 

Osobní názor:

• Velice zajímavá kniha, musím souhlasit, že se opravdu jedná o klenot nejstarší literatury světa. Půjčila jsem si z knihovny přepsaný epos o Gilgamešovi od Vojtěcha Zamarovského, který lze snadno pochopit a je o poznání kratší než originál, ve kterém musíme hledat vysvětlivky. Ale do originálu také určitě doporučuji nahlédnout, alespoň pro srovnání. Mě osobně tento příběh velmi zaujal i když je mi natolik vzdálený, některé úvahy opravdu stojí za zamyšlení.