Kniha: Filozofská historie
Autor: Alois Jirásek
Přidal(a): LeonaE
FILOSOFSKÁ HISTORIE (1878)
-literární druh: epika
-literární žánr: povídka s historickým zabarvením (HISTORICKÁ POVÍDKA – plasticky líčí zlomová období českých dějin, velké historické fresky líčící události na úkor lidských charakterů)
-umělecký směr: český realismus a naturalismus
Dílo zprostředkovává obraz Litomyšle v období před revolucí a v době revoluce 1848. Nezachycuje dějinné události přímo, ale soustřeďuje se především na jejich ohlas a odraz v životě lidí maloměsta. Nepopisuje jednání, hluboké myšlenky, plány revolucionářů. Jirásek zvolil záživnější formu. Zachycuje část života mladých lidí se všemi trápeními, zlomy. Tato generace má být náhradou, novou mízou něčeho přežitého, starého, co už nemá budoucnost, jestliže se chtějí lidé pohnout kupředu.
TÉMATIKA:
– Hlavní téma: boj českých vlastenců za obrození jazyka
– Obraz života studentů filosofie na litomyšlském gymnáziu (2leté studium jako příprava pro studium v Praze)
– Svobodomyslné smýšlení studentů, úsilí uskutečnit tradiční studentskou zábavu – majáles – i přes zákaz
– Prvního května 1847 konání majálesu = odpor poněmčení obyvatel Litomyšle, konzervativců – aktér Roubínek, Rollerová
– Vedlejší téma: láska Vavřeny s Lenkou a Fryborta s Márinkou
INSPIRACE:
– Inspiroval se pobytem v Litomyšli, kde působil jako učitel
– Materiál čerpal ze vzpomínek pamětníků doplněných historickými skutečnostmi
– V mnoha odkazech hraje významnou roli Máchův Máj
– Filosofská historie patří mezi nejlepší ze tří Maloměstských historií – Filosofská historie, U rytířů a Na Staré poště
DOBA A MÍSTO DĚJE: Litomyšl a Praha, 1. polovina 19. století, rok 1848 – národní obrození
ZÁMĚR AUTORA:
– Dílo vyjadřuje jeho obdiv k Litomyšli, mládí i revoluční rok 1848
– Obraz studentského života, národní vlastenecké smýšlení studentů
– Revoluční nadšení v roce 1848
– Proti tomu upjatý konzervatismus poněmčených měšťáků
– Historický věrný obraz národního obrození na malém městě
– Chtěl také ukázat různé povahy tehdejších lidí a jejich život
POSTAVY:
– Zelenka: sirotek, obětuje vše studiu, vyhýbá se zábavě, za svou píli je po zásluze odměněn, vypočítavý
– Špína: smolař trýzněný okolím, samotář, v hloubi srdce touží po lásce, skončí v klášteře, umírá při bojích na barikádách Vavřenovi v náručí
– Frýbort: lehkovážný, komediant, vlastenec, na svém štěstí si příliš nezakládá a z ostatních si utahuje, Hanák, trochu pohodlný v učení, miluje Márinku, dceru jejich domácí (Márinku miluje také Špína, ale ten lásku skrývá)
– Vavřena: moudrý vlastenec, trpělivý, věrný, oblíbený, všemi uznávaný, nadaný student, miluje Lenku, má s ní podobné vlastenecké cítění a vyměňují si české knihy
– Aktuár Roubínek: obraz povrchnosti a stereotypu, v průběhu děje přechází z komičnosti až k trapnosti a zlobě, poněmčený měšťák
– Žena Roubínka a jejich dcera Lotynka: povýšené a pomstychtivé maloměšťáčky
– Lenka: aktuárova schovanka, opak Lotynky, prostá a trpělivá dívka
– Bytná Elis: starostlivá, hodná
JAZYK:
– Psáno živým a srozumitelným jazykem, spisovnou češtinou, autor používá cizí jazyky (němčina, latina)
– Značné množství informací o událostech se dozvídáme z dialogů mezi postavami
– Slovosled někdy kopíruje německou gramatiku se slovesem na konci věty
– Jazyk slouží k dokreslení jednotlivých postav (paní aktuárová mluví napůl německy napůl česky)
– Často využívá přechodníků a básnických přívlastků
KOMPOZICE:
– Princip: chronologický
– Děj je prokládán popisem prostředí a přírodních scenérií
– Kauzalita: přes zákaz uspořádání oslav Majáles x potrestání studentů
– Kontrast: Lenka x Lota, slečna Elis x paní Rollerová
– Gradace: boj o Prahu, strach Lenky, Márinky a slečny Elis jestli Vavřena a Frybort nepadli na barikádách a zda nebudou za svoji účast na povstání potrestáni
– 13 kapitol
DĚJ:
Děj začíná v dubnu roku 1847 a přivádí čtenáře mezi studenty filosofie v Litomyšli. Sleduje jejich život, lásky, vztahy, radosti i starosti. Vavřena miluje Lenku, se kterou má podobné vlastenecké cítění a vyměňují si české knihy. Frýbort miluje Márinku, dceru jejich domácí. Márinku miluje také Špína, ale pro svoji nesmělost lásku skrývá. Když je studentům odepřeno právo slavit majáles, vzepřou se a slavnost, které se zúčastní skoro celé město, uspořádají. Frýbort a Vavřena, kterým hrozí za porušení zákazu vyloučení ze školy, se nakonec vyhnou potrestání a úspěšně složí zkoušky. Úspěšný je i Zelenka. Špína u zkoušky neobstojí a vstupuje do kláštera. Přejdou prázdniny, s podzimem začíná opět škola a lásky rozdělené prázdninami se opět scházejí. Přichází revoluční rok 1848. Na kolejích zřizují student legii, ve které se účastní Frýbort a Vavřena. Po vypuknutí revoluce v Praze se oba tajně vydávají bojovat na barikádách. Setkávají se tam se Špínou, který také bojuje a nakonec umírá Vavřenovi v náručí. Revoluce je nakonec rozehnána vojskem a oba hrdinové se vracejí ke svým dívkám a usadí se.
