Kniha: Filozofská historie
Autor: Alois Jirásek
Přidal(a): Rafina
ALOIS JIRÁSEK
– Spisovatel a dramatik, učitel
– Narodil se v Hronově v rodině pekaře, rodiče se potýkali s finančními problémy, ale bylo mu umožněno studovat
– Naučil se na „handlu“ německy – ve Velké Vsi u Broumova
– Studoval nižší německé gymnázium, maturitu složil na českém gymnáziu v Hradci Králové, dále studoval historii v Praze a měl malířské nadání
– Přátelství s Mikolášem Alešem, Josefem Václavem Myslbekem, s lékařem Josefem Thomayerem, Josefem Svatoplukem Macharem
– Pracoval na gymnáziu v Litomyšli, oženil se zde
– 1888 se usídlil v Praze, učil na gymnáziu a věnoval se literatuře
– Jako jeden z prvních podepsal manifest (Manifest českých spisovatelů), v němž spisovatelé během 1. světové války žádali samostatný stát
– Zemřel 1930 v Praze
DÍLO
– Postihuje mytický český pravěk, pozornost i posledním Přemyslovcům, husitství, době pobělohorské, národnímu obrození
– Historické romány, novely a povídky → vykreslil zlomová období českých národních dějin
- Román – bohatý děj, velmi prolínaný, přibližují dobovou atmosféru
– Realistická dramata → popis soudobých vztahů na české vesnici
– Historická dramata → ztvárnil osudy osobností husitství, podle něj je nejslavnější doba husitská, obdivoval národní obrození, úpadek viděl v době pobělohorské)
– Pohádková dramata → alegoricky se vyjadřuje k soudobému životu
– Divadelní hry – od 90. let 19. století
– Pečlivé studium pramenů a snaha o objektivitu
– Vytvořil nejrozsáhlejší a nejucelenější obraz českých dějin
- Česká minulost popisována velmi neobjektivně (tendenčnost mnohdy překrývá umělecké hodnoty, masivní propagace v 50. letech 20.století)
– Do literatury vstoupil poezií už během studií
– Zpočátku čerpal historickou látku z 18. a 19. století a navazoval na romantickou tradici Waltra Schotta a Václava Beneše Třebízského, v 80. letech přehodnotil přístup k historické látce v duchu Lva Nikolajeviče Tolstého – jeho epopej Vojna a mír se mu stala vzorem
– Zaměřuje se na popis příslušníků lidových vrstev, které záměrně volil tak, aby jejich charakter byl zároveň individuální i typický pro danou epochu
– Často vystupují významné historické osobnosti, skutečným hrdinou je spíše kolektiv
– Cílem je zobrazit ideje, často černobílé vidění světa
– Ovlivněn F. Palackým = historik
– Nezabývá se příliš psychologií postav (postavy jsou spíše jen zástupci určité skupiny lidí, bez vlastní individuality)
– Archaismy a dialekty – pro podtržení autenticity
– Zajímavost – na počest jeho dramatické tvorby se každoročně koná ve východočeském Hronově přehlídka amatérských divadel Jiráskův Hronov, je zde i Jiráskovo muzeum
- Povídky z hor – drobné povídky s venkovskou tematikou
- Na dvoře vévodském
Od 2. poloviny 80. let řadil své práce do cyklů (3 věnoval husitství)
- Mezi proudy – 3 díly (Dvojí dvůr, Syn Ohnivcův, Do tří hlasů), prohlubující se společenské rozpory
- Bratrstvo – 3 díly (Bitva u Lučence, Máriz, Žebráci)
- Proti všem – 3 díly (Skonání věků, Krusiaaba, Boží nástup)
- V cizích službách, Skály – více do hloubky minulosti, menší dějinné události, pobělohorské období, selské rebelie
- Psohlavci – pobělohorská doba, boj chodů vedený Janem Sladkým Kozinou za svá práva
- Temno – negativně vnímá pobělohorské období, svatořečení Jana Nepomuckého, náboženský fanatismus (na straně katolíků i protestantů), milenecká dvojice Helenka + Jiří (protestantka /katolík)
FILOZOFSKÁ HISTORIE (1878)
Literární druh : epika
Literární žánr : povídka (s historickým zabarvením)
Umělecký směr : český realismus a naturalismus, historická próza na přelomu 19. a 20. st.
– V české literatuře se realismus prosadil v poslední čtvrtině 19. Století.
– Metody objektivního ztvárňování světa, byly užity v historické próze, venkovské realistické próze a dramatu
– Způsob nazírání světa a postup, který se zakládá na kritickém a střízlivém poznávání skutečnosti i na příhlížení k existujícím poměrům, reprezentovali u nás v politice realisté (T.G.Masaryk)
HISTORICKÁ POVÍDKA
– plasticky líčí zlomová období českých dějin
– velké historické fresky líčící události na úkor lidských charakterů
- Je toto dílo typické pro tento směr?
– Dílo zprostředkovává obraz Litomyšle v období před revolucí a v době revoluce 1848
– Nezachycuje dějinné události přímo, ale soustřeďuje se především na jejich ohlas a odraz v životě lidí maloměsta
– Nepopisuje jednání, hluboké myšlenky, plány revolucionářů. Zvolil záživnější formu. Zachycuje část života mladých lidí se všemi trápeními, zlomy.
– Tato generace má být náhradou, novou mízou něčeho přežitého, starého, co už nemá budoucnost, jestliže se chtějí lidé pohnout kupředu.
TÉMATIKA
– Obraz života studentů filozofie na litomyšlském gymnáziu (2leté studium jako příprava pro studium v Praze)
– Svobodomyslné smýšlení studentů, úsilí uskutečnit tradiční studentskou zábavu – majáles – i přes zákaz
– 1. května 1847 konání majálesu = odpor poněmčených obyvatel Litomyšle, konzervativců – aktuár Roubínek, Rollerová
– Hlavní téma: boj českých vlastenců za obrození jazyka
– Vedlejší téma: láska Vavřeny s Lenkou a Fryborta s Márinkou
- Inspirace
– Inspiroval se pobytem v Litomyšli, kde působil jako učitel
– Materiál čerpal ze vzpomínek pamětníků doplněných historickými skutečnostmi
– V mnoha odkazech hraje významnou roli i Máchův Máj
– Filozofská historie patří mezi nejlepší ze tří Maloměstských historií – Filosofská historie, U rytířů a Na Staré poště
- Doba a místo děje
– Litomyšl a Praha, 1. polovina 19. století, rok 1848 – národní obrození
- Záměr autora
– Dílo vyjadřuje jeho obdiv k Litomyšli, mládí i revolučními roku 1848
– Obraz studentského života, národní, vlastenecké smýšlení studentů
– Revoluční nadšení v roce 1848
– Proti tomu upjatý konzervatismus poněmčených měšťáků
– Historicky věrný obraz národního obrození na malém městě
– Chtěl také ukázat různé povahy tehdejších lidí a jejich život.
- Stručný nástin děje
– Zobrazuje osudy čtveřice studentů v kontrastu s osudem úřednické rodiny pana Roubínka
– Jednotlivé události jsou řazeny chronologicky a jsou časově přesně vymezeny
– Děj je prokládán popisem prostředí a přírodních scenerií
– Děj sleduje životy, lásky, vztahy, radosti i starosti 4 studentů
POSTAVY
– Zelenka : sirotek, obětuje vše studiu, svědomitý, vyhýbá se zábavě, za svou píli je po zásluze odměněn, vypočítavý
– Špína : smolař trýzněný okolím, samotář, v hloubi srdce touží po lásce, skončí v klášteře, umírá při bojích na barikádách Vavřenovi v náručí
– Frýbort : lehkovážný, komediant, vlastenec, na svém štěstí si příliš nezakládá a z ostatních si utahuje, Hanák, trochu pohodlný v učení, miluje Márinku, dceru jejich domácí (Marinku miluje taky Špína, ale ten lásku skrývá)
– Vavřena : moudrý vlastenec, trpělivý, věrný, oblíbený, všemi uznávaný, nadaný student, miluje Lenku, má s ní podobné vlastenecké cítění a vyměňují si české knihy
– Aktuár Roubínek : obraz povrchnosti a stereotypu, v průběhu děje přechází z komičnosti až k trapnosti a zlobě, poněmčený měšťák
– Žena Roubínka a jejich dcera Lotynka : povýšené a pomstychtivé maloměšťačky
– Lenka : aktuárova schovanka, opak Lotynky, prostá a trpělivá dívka
– Bytná Elis : starostlivá, hodná
JAZYK
– Psáno živým a srozumitelným jazykem
– Příběh je psán spisovnou češtinou, autor používá cizí jazyky (němčina, latina)
– Značné množství informací o událostech se dozvídáme z dialogů mezi postavami
– Slovosled někdy kopíruje německou gramatiku se slovesem na konci věty
– Jazyk slouží k dokreslení jednotlivých postav (paní aktuárová mluví napůl německy a napůl česky)
– Často využívá přechodníků a básnických přívlastků
– V textu je mnoho autorových humorných poznámek
KOMPOZICE
– Děj je prokládán popisem prostředí a přírodních scenerií
– Kauzalita : přes zákaz uspořádaná oslava Majáles X potrestání studentů
– Kontrast : Lenka X Lotty, slečna Elis X paní Rollerová
– Variace : opakování leitmotivu (vlastenectví čechů)
– Gradace : boj o Prahu; strach Lenky, Márinky a slečny Elis jestli Vavřena a Frybort nepadli na barikádách a zda nebudou za svoji účast na povstání potrestáni
– Pointování : svatba Fryborta s Márinkou a Vavřeny s Lenkou
– Princip : chronologický, fabule
DĚJ
Všichni 4 filozofové bydlí u šlečny Elis, starší dámy, která se nikdy nevdala, protože přišla o svého mileho, který se musel stát, na žádost rodičů, knězem. Slečna Elis dbá o pověst svého bytu a o své studenty se stará jako o vlastní syny. Vavřena chodí vyučovat malého Fricka do domu velice konzervativního pana aktuára Roubínka, který nemá rád žádné změny a revoluce. Paní Roubínková je typická „dáma vyšší společnosti“ – neumí pořádně ani česky ani německy a mluví střídavě oběma řečmi. Stejná je i její dcera Lotty, které se Vavřena líbí a všemožně mu nadbíhá. Vavřena se ale sblíží s Lenkou, neteří pana aktuára. Její strýc jí jako vlastence přenechal několik českých knih, což pan aktuár nerad vidí. Ale díky nim si rozumí s Vavřenou. Na jaře 1847 zakázalo hradecké biskupství majáles, nejoblíbenější zábavu studentů a obyvatel Litomyšle. Studenti se bouří a nakonec Vavřena a Frybort i přes zákaz majáles uspořádají. Všichni z města jsou nadšení. Na oslavy přijde samozřejmě i paní Roubínková s Lotty, a dokonce dovolí Lence, aby šla s nimi. Tady se Lenka setkává se slečnou Elis, jejíž láska byl Lenčin strýček a spřátelí se spolu. Později k nim přijde Vavřena, povídají si a zamilují se do sebe. Uvidí je drbna Rollerová a všechno řekne paní Roubínkové. Ta se na Lenku rozzlobí, protože chtěla Vavřenu pro Lottynku a zakáže Lence se s ním vídat. Po skončení majáles jsou studenti vyslýcháni, že porušili zákaz a organizátorům, mezi kterými byl i Frybort s Vavřenou, hrozí vyhazov ze školy. Nakonec se za ně přimluví hrabě Žorž. Po Vavřenově výpovědi chodí Fricka vyučovat student Brož, který je Vavřenův přítel a také vlastenec a Lenka si s Vavřenou přes něj posílají dopisy a české knížky. Po majáles Lenka skoro nesmí z domu, jen v neděli do kostela a občas do parku s Márinkou, kde se tajně s Vavřenou scházejí. Vztah Fryborta a Márinky se vyvíjí a už se neskrývají. Tím velice trpí Špína a je čím dál zamlklejší.Blíží se zkoušky. Všichni je úspěšně složí, kromě Špíny, který se nemůže soustředit a rozhodne se odejít do kláštera. Na prázdniny všichni studenti odjíždějí domů a slečně Elis chodí spousta dopisů buď pro Márinku nebo pro Lenku. Po prázdninách se studenti zase vrací a paní Roubínková Lenku hlídá ještě víc. Před Vánocemi se koná filozofský ples. Lenka stráví celý večer s Vavřenou, což se Lottynce nelíbí.Na jaře 1848 padl Metternich a byla vyhlášena konstituce. Všude propuká vlastenecký ruch a zakládají se studentské legie jako součást národní obrany. V Litomyšli je také vytvořena a jejími důstojniky se stanou Frybort a Vavřena. Pan aktuár revoluci špatně nese a když je povolán do zámecké legie hraběte Žorže, onemocní. Studentská legie odchází do Prahy. Tam se na barikádách Frybort a Vavřena setkají se Špínou, který se už stal mnichem. Špína je ale postřelen a umírá. A Frybort s Vavřenou po neúspěšné revoluci musí utéct. Frybort se zataví v Litomyšli u slečny Elis a Márinky a odjíždí domů na Hanou. Vavřena také utekl domů. Zatím pan aktuár zemřel a Lenka se přestěhovala ke slečně Elis. Po čase přijede Frybort a požádá Márinku o ruku, vezmou se a odjížní spolu na Moravu. Lenka dostává od Vavřeny dopisy z Prahy, kde studuje medicínu. Po pěti letech se vystudovaný Vavřena vrací do Litomyšle a bere si Lenku. Na svatbu přijede i Frybort s Márinkou a tříletým synkem. Slečna Elis dostane dopis od Zelenky, který se ozval poprvé od svého odchodu, že je v klášteře a daří se mu výborně.
