Filozofská historie – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Filozofská historie

Autor: Alois Jirásek

Přidal(a): Rafina

 

Alois Jirásek

ALOIS JIRÁSEK

 

• Spisovatel a dramatik, učitel
• Narodil se v Hronově v rodině pekaře, rodiče se potýkali s finančními problémy, ale bylo mu umožněno studovat
• Naučil se na „handlu“ německy – ve Velké Vsi u Broumova
• Studoval nižší německé gymnázium, maturitu složil na českém gymnáziu v Hradci Králové, dále studoval historii v Praze a měl malířské nadání
• Přátelství s Mikolášem Alešem, Josefem Václavem Myslbekem, s lékařem Josefem Thomayerem, Josefem Svatoplukem Macharem
• Pracoval na gymnáziu v Litomyšli, oženil se zde
• 1888 se usídlil v Praze, učil na gymnáziu a věnoval se literatuře
• Jako jeden z prvních podepsal manifest (Manifest českých spisovatelů), v němž spisovatelé během 1. světové války žádali samostatný stát
• Zemřel 1930 v Praze

 

 

DÍLO

–          Postihuje mytický český pravěk, pozornost i posledním Přemyslovcům, husitství, době pobělohorské, národnímu obrození

–          Historické romány, novely a povídky → vykreslil zlomová období českých národních dějin

 

• Román – bohatý děj, velmi prolínaný, přibližují dobovou atmosféru

 

 

• Realistická dramata → popis soudobých vztahů na české vesnici
• Historická dramata → ztvárnil osudy osobností husitství, podle něj je nejslavnější doba husitská, obdivoval národní obrození, úpadek viděl v době pobělohorské)
• Pohádková dramata → alegoricky se vyjadřuje k soudobému životu
• Divadelní hry – od 90. let 19. století
• Pečlivé studium pramenů a snaha o objektivitu
• Vytvořil nejrozsáhlejší a nejucelenější obraz českých dějin

 

 

• Česká minulost popisována velmi neobjektivně (tendenčnost mnohdy překrývá umělecké hodnoty, masivní propagace v 50. letech 20.století)

 

 

• Do literatury vstoupil poezií už během studií
• Zpočátku čerpal historickou látku z 18. a 19. století a navazoval na romantickou tradici Waltera Scotta a Václava Beneše Třebízského, v 80. letech přehodnotil přístup k historické látce v duchu Lva Nikolajeviče Tolstého – jeho epopej Vojna a mír se mu stala vzorem
• Zaměřuje se na popis příslušníků lidových vrstev, které záměrně volil tak, aby jejich charakter byl zároveň individuální i typický pro danou epochu
• Často vystupují významné historické osobnosti, skutečným hrdinou je spíše kolektiv
• Cílem je zobrazit ideje, často černobílé vidění světa
• Ovlivněn F. Palackým = historik
• Nezabývá se příliš psychologií postav (postavy jsou spíše jen zástupci určité skupiny lidí, bez vlastní individuality)
• Archaismy a dialekty – pro podtržení autenticity
• Zajímavost – na počest jeho dramatické tvorby se každoročně koná ve východočeském Hronově přehlídka amatérských divadel Jiráskův Hronov, je zde i Jiráskovo muzeum

 

 

 

• Povídky z hor – drobné povídky s venkovskou tematikou
• Na dvoře vévodském

 

 

Od 2. poloviny 80. let řadil své práce do cyklů (3 věnoval husitství)

 

 

• Mezi proudy – 3 díly (Dvojí dvůr, Syn Ohnivcův, Do tří hlasů), prohlubující se společenské rozpory
• Bratrstvo – 3 díly (Bitva u Lučence, Máriz, Žebráci)
• Proti všem – 3 díly (Skonání věků, Kruciáta, Boží nástup)
• V cizích službách, Skály – více do hloubky minulosti, menší dějinné události, pobělohorské období, selské rebelie
• Psohlavci – pobělohorská doba, boj chodů vedený Janem Sladkým Kozinou za svá práva
• Temno – negativně vnímá pobělohorské období, svatořečení Jana Nepomuckého, náboženský fanatismus (na straně katolíků i protestantů), milenecká dvojice Helenka + Jiří (protestantka /katolík)

 

 

Literární druh : epika

Literární žánr : povídka (s historickým zabarvením)

Umělecký směr : český realismus a naturalismus, historická próza na přelomu 19. a 20. st.

 

• Je toto dílo typické pro tento směr?

 

 

• Dílo zprostředkovává obraz Litomyšle v období před revolucí a v době revoluce 1848
• Nezachycuje dějinné události přímo, ale soustřeďuje se především na jejich ohlas a odraz v životě lidí maloměsta
• Nepopisuje jednání, hluboké myšlenky, plány revolucionářů. Zvolil záživnější formu. Zachycuje část života mladých lidí se všemi trápeními, zlomy.
• Tato generace má být náhradou, novou mízou něčeho přežitého, starého, co už nemá budoucnost, jestliže se chtějí lidé pohnout kupředu.

 

 

TÉMATIKA

 

• Obraz života studentů filozofie na litomyšlském gymnáziu (2leté studium jako příprava pro studium v Praze)
• Svobodomyslné smýšlení studentů, úsilí uskutečnit tradiční studentskou zábavu – majáles – i přes zákaz
• 1. května 1847 konání majálesu = odpor poněmčených obyvatel Litomyšle, konzervativců – aktuár Roubínek, Rollerová
• Hlavní téma: boj českých vlastenců za obrození jazyka
• Vedlejší téma: láska Vavřeny s Lenkou a Fryborta s Márinkou

 

 

 

• Inspirace

 

 

• Inspiroval se pobytem v Litomyšli, kde působil jako učitel
• Materiál čerpal ze vzpomínek pamětníků doplněných historickými skutečnostmi
• V mnoha odkazech hraje významnou roli i Máchův Máj
• Filozofská historie patří mezi nejlepší ze tří Maloměstských historií – Filosofská historie, U rytířů a Na Staré poště

 

 

 

• Doba a místo děje

 

–          Litomyšl a Praha, 1. polovina 19. století, rok 1848 – národní obrození

 

 

• Záměr autora

 

 

• Dílo vyjadřuje jeho obdiv k Litomyšli, mládí i revolučními roku 1848
• Obraz studentského života, národní, vlastenecké smýšlení studentů
• Revoluční nadšení v roce 1848
• Proti tomu upjatý konzervatismus poněmčených měšťáků
• Historicky věrný obraz národního obrození na malém městě
• Chtěl také ukázat různé povahy tehdejších lidí a jejich život.

 

 

 

• Stručný nástin děje

 

 

• Zobrazuje osudy čtveřice studentů v kontrastu s osudem úřednické rodiny pana Roubínka
• Jednotlivé události jsou řazeny chronologicky a jsou časově přesně vymezeny
• Děj je prokládán popisem prostředí a přírodních scenerií
• Děj sleduje životy, lásky, vztahy, radosti i starosti 4 studentů

 

 

POSTAVY

 

• Zelenka :  sirotek, obětuje vše studiu, svědomitý, vyhýbá se zábavě, za svou píli je po zásluze odměněn, vypočítavý
• Špína : smolař trýzněný okolím, samotář, v hloubi srdce touží po lásce, skončí v klášteře, umírá při bojích na barikádách Vavřenovi v náručí
• Frýbort : lehkovážný, komediant, vlastenec, na svém štěstí si příliš nezakládá a z ostatních si utahuje, Hanák, trochu pohodlný v učení, miluje Márinku, dceru jejich domácí (Marinku miluje taky Špína, ale ten lásku skrývá)
• Vavřena : moudrý vlastenec, trpělivý, věrný, oblíbený, všemi uznávaný, nadaný student, miluje Lenku, má s ní podobné vlastenecké cítění a vyměňují si české knihy
• Aktuár Roubínek : obraz povrchnosti a stereotypu, v průběhu děje přechází z komičnosti až k trapnosti a zlobě, poněmčený měšťák
• Žena Roubínka a jejich dcera Lotynka : povýšené a pomstychtivé maloměšťačky
• Lenka : aktuárova schovanka, opak Lotynky, prostá a trpělivá dívka
• Bytná Elis : starostlivá, hodná

 

 

JAZYK

 

• Psáno živým a srozumitelným jazykem
• Příběh je psán spisovnou češtinou, autor používá cizí jazyky (němčina, latina)
• Značné množství informací o událostech se dozvídáme z dialogů mezi postavami
• Slovosled někdy kopíruje německou gramatiku se slovesem na konci věty
• Jazyk slouží k dokreslení jednotlivých postav (paní aktuárová mluví napůl německy a napůl česky)
• Často využívá přechodníků a básnických přívlastků
• V textu je mnoho autorových humorných poznámek

 

 

KOMPOZICE

 

• Děj je prokládán popisem prostředí a přírodních scenerií
• Kauzalita : přes zákaz uspořádaná oslava Majáles X potrestání studentů
• Kontrast : Lenka X Lotty, slečna Elis X paní Rollerová
• Variace : opakování leitmotivu (vlastenectví čechů)
• Gradace : boj o Prahu; strach Lenky, Márinky a slečny Elis jestli Vavřena a Frybort nepadli na barikádách a zda nebudou za svoji účast na povstání potrestáni
• Pointování : svatba Fryborta s Márinkou a Vavřeny s Lenkou
• Princip : chronologický, fabule

 

 

DĚJ

Všichni 4 filozofové bydlí u šlečny Elis, starší dámy, která se nikdy nevdala, protože přišla o svého mileho, který se musel stát, na žádost rodičů, knězem. Slečna Elis dbá o pověst svého bytu a o své studenty se stará jako o vlastní syny. Vavřena chodí vyučovat malého Fricka do domu velice konzervativního pana aktuára Roubínka, který nemá rád žádné změny a revoluce. Paní Roubínková je typická „dáma vyšší společnosti“ – neumí pořádně ani česky ani německy a mluví střídavě oběma řečmi. Stejná je i její dcera Lotty, které se Vavřena líbí a všemožně mu nadbíhá. Vavřena se ale sblíží s Lenkou, neteří pana aktuára. Její strýc jí jako vlastence přenechal několik českých knih, což pan aktuár nerad vidí. Ale díky nim si rozumí s Vavřenou. Na jaře 1847 zakázalo hradecké biskupství majáles, nejoblíbenější zábavu studentů a obyvatel Litomyšle. Studenti se bouří a nakonec Vavřena a Frybort i přes zákaz majáles uspořádají. Všichni z města jsou nadšení. Na oslavy přijde samozřejmě i paní Roubínková s Lotty, a dokonce dovolí Lence, aby šla s nimi. Tady se Lenka setkává se slečnou Elis, jejíž láska byl Lenčin strýček a spřátelí se spolu. Později k nim přijde Vavřena, povídají si a zamilují se do sebe. Uvidí je drbna Rollerová a všechno řekne paní Roubínkové. Ta se na Lenku rozzlobí, protože chtěla Vavřenu pro Lottynku a zakáže Lence se s ním vídat. Po skončení majáles jsou studenti vyslýcháni, že porušili zákaz a organizátorům, mezi kterými byl i Frybort s Vavřenou, hrozí vyhazov ze školy. Nakonec se za ně přimluví hrabě Žorž. Po Vavřenově výpovědi chodí Fricka vyučovat student Brož, který je Vavřenův přítel a také vlastenec a Lenka si s Vavřenou přes něj posílají dopisy a české knížky. Po majáles Lenka skoro nesmí z domu, jen v neděli do kostela a občas do parku s Márinkou, kde se tajně s Vavřenou scházejí. Vztah Fryborta a Márinky se vyvíjí a už se neskrývají. Tím velice trpí Špína a je čím dál zamlklejší.Blíží se zkoušky. Všichni je úspěšně složí, kromě Špíny, který se nemůže soustředit a rozhodne se odejít do kláštera. Na prázdniny všichni studenti odjíždějí domů a slečně Elis chodí spousta dopisů buď pro Márinku nebo pro Lenku. Po prázdninách se studenti zase vrací a paní Roubínková Lenku hlídá ještě víc. Před Vánocemi se koná filozofský ples. Lenka stráví celý večer s Vavřenou, což se Lottynce nelíbí.Na jaře 1848 padl Metternich a byla vyhlášena konstituce. Všude propuká vlastenecký ruch a zakládají se studentské legie jako součást národní obrany. V Litomyšli je také vytvořena a jejími důstojniky se stanou Frybort a Vavřena. Pan aktuár revoluci špatně nese a když je povolán do zámecké legie hraběte Žorže, onemocní. Studentská legie odchází do Prahy. Tam se na barikádách Frybort a Vavřena setkají se Špínou, který se už stal mnichem. Špína je ale postřelen a umírá. A Frybort s Vavřenou po neúspěšné revoluci musí utéct. Frybort se zataví v Litomyšli u slečny Elis a Márinky a odjíždí domů na Hanou. Vavřena také utekl domů. Zatím pan aktuár zemřel a Lenka se přestěhovala ke slečně Elis. Po čase přijede Frybort a požádá Márinku o ruku, vezmou se a odjížní spolu na Moravu. Lenka dostává od Vavřeny dopisy z Prahy, kde studuje medicínu. Po pěti letech se vystudovaný Vavřena vrací do Litomyšle a bere si Lenku. Na svatbu přijede i Frybort s Márinkou a tříletým synkem. Slečna Elis dostane dopis od Zelenky, který se ozval poprvé od svého odchodu, že je v klášteře a daří se mu výborně.

Filozofská historie spojuje studentské osudy a milostné vztahy s vlasteneckým prostředím Litomyšle a s ohlasem revolučních událostí roku 1848 v životě maloměsta.