Filozofská historie – rozbor díla k maturitě (5)

 

  Kniha: Filozofská historie

  Autor: Alois Jirásek

  Přidal(a): Klára

 

 

 

 

Filozofská historie

Jiráskova Filozofská historie je novelou, která se odehrává okolo let 1847-1850 v Litomýšli a v Praze. Příběh čtyř studentů filozofie se protína s revolucí z roku  1848 a kniha tak odhaluje jejich pravé povahy i v špatných časech. Čtenář se setkává se statečností i se strachem, a poukazuje na to, jak se mladí lidé dokáží  postavit za své ideály a lásku. Filozofská historie není rozsáhlá, proto je považována za novelu a je napsána starší češtinou.

 

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Vavřena: Pohledný mladík, který si díky svému charakteru, lásce k vlasti a inteligenci získal srdce schovanky akurátora Roubínka. Vavřena má v příběhu vytvářet vzor pro tehdejší mládež. Je odvážný, dokáže se postavit za své ideály a své zásady jako jsou láska, přátelství a oddanost vlasti.

 

Frybort : Veselý hoch s dobrou povahou i charakterem, je nejlepší kamarád Vavřeny a stejně jako on je i Frybort dobrým vlastencem. Má rád zábavu a rád je středem pozornosti.

 

Špína: Nepříliš hezký student, kterému od začátku šlape smůla na paty. Má poměrně dobrou povahu, ale i přesto je nešťastný kvůli neopětované lásce a kvůli svému prospěchu.

 

Zelenka : Pilný svědomitý puntičkář pro kterého je škola vším. Není zlý, ale trochu vypočítavý a v průběhu příběhu se ukazuje, že mu záleží především na něm samotném.

 

PŘÍBĚH:

Stará panna, slečna Elis, pronajímá byt téměř padesáti studentům, ale její nejoblíbenější nájemníci jsou čtyři studenti filozofie Vavřena, Frybort, Špína a Zelenka. Všichni čtyři žijí poměrně poklidně svým tichým studentským životem až do doby, než jim hradecké biskupství opět nepovolý studentské oslavy, majáles. I přes zákazy však studenti tento svátek uskuteční.

 

Student Vavřena, nejchytřejší z celé čtveřice si přivydělává kondicemi, díky tomu se také seznamuje s Lenkou, schovankou u Roubíčků a oba se do sebe zamilují. Lenka projevuje stejné načtení pro vlastenectví a má stejné politické názory, ale kvůli paní Roubíčkové a její dceři Lotty, které po Vavřenovi také kouká, mají oba svou lásku zakázanou. Podobné city prožívá i Vavřenův kamarád Frýbort, který se svou dívkou Márinkou však nemusí city skrývat. Špína, nešťastně zamilovaný do Márinky, která o jeho lásce ani neví, se přestává zajímat i o učení. Neobstojí při zkouškách a proto odchází do kláštera.

 

Když v roce 1848 propuká revoluce, odcházejí Frybort s Vavřenou bojovat na barykády do Prahy. Zelenka, ustrašený studentík, který leží neustále jen v knihách, zůstává pochopitelně v Litomyšli. Oba kamarádi v Praze potkávají Špínu, který však na barikádě umírá a  ukončuje tak svůj nešťastný život. Vavřena s Frybortem se po skončení povstání vrací zpět do Litomyšle, kde na ně čekají Lenka s Márinkou. Jak jde čas, Frybort se s Marinkou později ožení a oba se odstěhují na statek na Hanou, zatímco Vavřena se stává lékařem a s Lenkou bydlí v Praze.

 

Moje hodnocení:

Když jsem do téhle knížky nakoukla tak pře půl rokem, upřímně jsem byla vyděšená. Novela o povstání, která je navíc napsána starou češtinou, mě poměrně odradila, takže jsem se docela divila, když jsem ji později celou přečetla a kupodivu  s chutí. Abych řekla pravdu, byla jsem docela zvědavá, jak to dopadne s Vavřenou a Frybortem. Dokonce mi ani sloh nevadil, kterého jsem se bála úplně nejvíc. Byla to příjemná kniha, neříkám, že bych jí musela číst znovu, ale překvapila skutečně mě.





Další podobné materiály na webu: