Futurismus

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

literatura

 

Jméno: Futurismus

Zařazení: Literární pojem

Přidal(a): David Hampl

 

Futurismus je jedním z moderních uměleckých směrů, které vznikly na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Podstata futurismu úzce souvisí s jeho názvem, kdy slovo „futurus“ znamená latinsky budoucí. Základní znaky a požadavky futurismu formuloval italský spisovatel Filippo Tommaso Marinetti roku 1909 ve svém Manifestu futurismu. Kromě italské literatury se futurismus hodně projevil v literatuře ruské, naopak v Čechách odezvu téměř nenašel.

 

Základní znaky futurismu

Futurismus jako moderní směr přichází s naprosto novým pohledem na umění, tvoří tak zvané „umění pro budoucnost“ a zároveň veřejně opovrhuje veškerým tradičním uměním, které bylo před ním, dokonce požaduje zrušení muzeí a knihoven, ve kterých je toto staré umění uchováváno. Podstata futurismu spočívá v oslavě pokroku, rychlosti, dynamismu, moderní techniky a doby obecně. Kromě toho byl futurismus jako směr velmi nacionálně orientovaný a schvaloval válečné konflikty. Prosazoval radikální názor, podle kterého je válka jedinou účinnou „hygienou světa“, která umožňuje očistit svět od jeho nedostatků a nešvarů.

 

Futurismus v literatuře

Futurismus silně ovlivnil jazykovou stránku literárních děl, dochází například k rozbití tradiční větné stavby, užívání sloves pouze v infinitivu, zrušení interpunkce nebo k užívání pouze podstatných a přídavných jmen. Důvodem je, že i jazyk má být moderní, rychlý a je nutné z něj odstranit vše staré a nepotřebné. Zároveň futuristé vkládají do umění jazyk moderní doby, vytvářejí neologismy, někteří futuristé dokonce i svůj vlastní jazyk. Důležitým aspektem futuristické poezie je rovněž fantazie a velká obrazotvornost, pozornost je věnována i grafické podobě básně. V Rusku se futurismus později přeměnil v kubofuturismus, který klade ještě větší důraz na grafické uspořádání textů a zároveň je jazyk literárních děl kromě neologismů obohacen také o „jazyk ulice“, tedy různé nespisovné výrazy a vulgarismy.

 

Nejvýznamnější představitelé futurismu

V ruské literatuře byli významnými představiteli futurismu potažmo kubofuturismu především Vladimír Majakovkij a Velemir Chlebnikov. Majakovskij se zároveň podílel na vzniku futuristického almanachu s názvem Políček veřejnému vkusu. Po dlouhou dobu byla ceněna především jeho agitační prosovětská poezie, kterou tvořily kratší úderné básně určené k veřejnému čtení. Kromě kratších básní psal i rozsáhlé básnické skladby, konkrétně poémy. V jeho poezii najdeme hovorový jazyk, neologismy i neobvyklé metafory a hyperboly. Chlebnikov proslul především používáním tak zvaného „zaumného jazyka“ neboli jazyka, který je mimo rozum člověka, ve kterém není logika a který obohacuje dosavadní slovní zásobu tím, že si hraje se slovy, přetváří je, tvoří nová slova, oživuje archaismy a podobně. Výsledný text je tak sice hravý, ale často zároveň nesrozumitelný a nepochopitelný. Nejznámější básnická sbírka Velemira Chlebnikova nese název Zakletí smíchem.