Havran – rozbor díla k maturitě (7)

 

Kniha: Havran

Autor: Edgar Allan Poe

Přidal(a): janvalis

 

Edgar Allan Poe (1809 – 1849)

• Poe se narodil kočovným hercům na počátku 19. století
• Otec opustil matku, a ta zemřela na tuberkulózu
  • Nechala tři potomky, včetně Edgara Allana Poa
• Poa se ujali majitelé tabákové společnosti Allanovi, po kterých získal prostřední jméno
• K matce měl velmi vřelý vztah, ale k otci nikoliv
• Otec si o Edgarovi myslel, že je to spratek
• Již v dětství ale Edgar píše své první básně
• Edgar studoval literaturu na univerzitě ve Virginii
• Začal mít ale problémy s alkoholem a gamblerstvím
• Byl vyloučen – rozpor s otcem
• V dluzích odešel na vojenskou školu, kde pokračoval v psaní literatury
• Poté co byl i odsud vyloučen, se zúčastnil literární soutěže, ve které uspěl
• Později získal místo v místních novinách a později se stal jejich šéfredaktorem
• Oženil se se svou mladou sestřenicí, která ale zemřela po deseti letech manželství
• Edgar Allan Poe se stává závislým na alkoholu a drogách
• V opojených stavech píše díla jako Havran
  • Nečekaný úspěch – ohromil

 

Další díla:

• Kromě básně Havran, napsal Poe povídku Jáma a kyvadlo
• Předznamenává také detektivní příběhy svými Vraždami v ulici Morgue
• Kromě detektivních příběhů představuje Americe anglický horor, gotické příběhy a sci-fi

 

Literárně-historický kontext

Kontext:

• V první polovině 19. století je ve světě oblíbená romantická literatura
• I když v Americe ji přebíjela literatura americké renesance
• Romantismus se staví proti předchozímu klasicismu
• Proti velkolepému hrdinovi staví romantického hrdinu
  • Rozervaného vyděděnce, často s tragickým osudem
  • Proti klasicistní racionalitě staví emocionalitu
  • Mezi typické romantické autory patří Lord Byron a Walter Scott z Velké Británie, Nikolaj Sergejevič Puškin z Ruska, Victor Hugo z Francie, nebo z českých autorů Karel Hynek Mácha nebo Karel Jaromír Erben
  • V neposlední řadě Edgar Allan Poe
    • I když ten by se mohl řadit i do gotického stylu
      • Britský směr vycházející z romantismu
      • Hororové prvky, otázka smrti, noční můry
• V českých zemích byl romantismus obohacen o Národní obrození
• To byla snaha o to, aby se z češtiny opět stal jazyk vzdělanců
• Zároveň mělo motivovat Čechy k národnímu uvědomění
  • Mezi obrozence patří romantičtí autoři – zmíněný Erben, Josef Kajetán Tyl, Božena Němcová

 

Rozbor díla: Havran 

• Havran je veršované lyricko-epické dílo

 

Jazyk a styl:

• Psáno v ich-formě
• Chronologicky řazeno
• Střídání délky veršů
• 8, 7 a půl, poslední vždy 3 a půl trochejské stopy
• Metafory
• rým: ABCBBB – navíc v angličtině vždy -OR – podobný zvuk jako vydává krkavec (americký symbol pro našeho havrana)

 

Děj:

• Muž o půlnoci čte svazky, snaže se zapomenout na svou mrtvou milou
• téměř usíná
• probouzí ho klepání na dveře
• zamýšlí se a jde otevřít
• Nikdo tam není a muž přemýšlí, zda to nebyla Leonora – mrtvá milá
• Poté jde zpět, ale zaslechne šelest pod okny a jde se podívat
• Otevře okno a do domu mu vlítne havran, usadí se na bustě Pallady (socha bohyně Pallas Athény)
• muž je nejdřív pobaven
• Poté vede monology, ptá se havrana na otázky
• ten mu odpovídá “už nikdy více”
• Přesto, že muž ví, co mu havran odpoví, se ptá dál
• Zda se setká se svou milou, zda najde klid po smrti, jestli vůbec ještě odletí – odpověď vždy “nikdy více”
• snaží se havrana vyhnat, ale bez úspěchu
• Tak báseň končí, havran zůstává a muž je ponechán útrapám

 

Interpretace:

• Havran je v podstatě založen na opakování motivů. Vedle slovního spojení “nikdy více”, je tu havran, otázka smrti, peklo apod., Leonora – ztracená láska, potažmo socha Pallas Athény.
• Nikdy více opakuje havran vždy, když něco řekne. Vždy, když je tedy zapojen mužem do konverzace. Zezačátku to bylo nevinné, ale ke konci z toho muž šílel. Přesto, že havran neuměl říct nic jiného, pokaždé se ho ptal muž znovu. Jak říkal Einstein – šílenství je opakování stejné věci dokola a očekávání jiného výsledku. Muž doufá v jinou budoucnost, ale pokaždé, když mu havran odpoví nikdy více, ztrácí naději. Opakování slov „nikdy víc“ (v originále „Nevermore“) funguje v básni jako refrén. Právě jeho překlad je velkým oříškem pro desítky překladatelů v Čechách, kteří se pokusili Havrana přeložit. Mezi nejznámější patří verze od Jaroslava Vrchlického nebo Vítězslava Nezvala. To sousloví musí říkat, že vše končí, nikdy již to nenastane. Ani smrt není předělem.
• Stejně tak Raven – krkavec, byl přeložen jako havran. Havran je totiž odjakživa vyslancem smrti. Předzvěstí něčeho zlého. Ovšem zde nic nedělá, pouze říká jedno slovo (v originálu). Nejspíše je to mužova paranoia, která vidí v havranovi něco více. A něco od něj očekává. Stejně jako očekává Leonoru, když otvírá dveře, i když ví, že je mrtvá. Zoufalství muže tak naplnilo, že přestal vnímat, co je reálné a co není. Jedinou jeho touhou bylo zbavit se toho zoufalství a tak hledal jakékoliv východisko, ať bylo reálné, či ne. Bohužel, jeho obavy, potvrzené havranem, se naplnily a muž byl ponechán svému zoufalství, bez vidiny změny. Hlavní motiv – psychologický vývoj zoufalství muže.