Kniha: Havran
Autor: Edgar Allan Poe
Přidal(a): Kuřivoj, *KaTe*
Allan Edgar Poe
- byl významným básníkem, spoluzakladatelem moderní povídky
- zakladatel americké novely, hororu a detektivky
Další díla:
-
- Zánik domu Usherů
- Vraždy v ulici Morgue
- Jáma a kyvadlo
Literárně-historický kontext
- Světový romantismus (USA)
- Další autoři období – Viktor Hugo, G.G. Byron, P. Bysshe Shelley
Rozbor díla: Havran
Vznik:
- vznik 1845 polovina 19. stol.– Poe je romantický básník a symbolista (náměty: smrt, láska melancholie; symboly, metafory)
- nejdříve celé dílo promyslel a pak až konstruoval, od konce do začátku, aby báseň vyvolala efekt, jaký zamýšlel = racionální přístup k textu
- v eseji Filozofie básnické skladby rekapituluje Poe svoji racionální tvůrčí metodu, kterou použil v Havranovi
Druh a žánr:
- lyricko-epická báseň, baladická báseň (lyricko-epická skladba s pochmurným dějem)
Hlavní téma:
- básníkův smutek a trýznění, kvůli zemřelé milé a hledání naděje, že se s ní básník znovu setká
Celkové téma
- vzpomínání vypravěče na svou zemřelou lásku
Motivy
- smutek, samota, tajemno, havran (symbol zla a trýzně), žal
Zápletka
- havran, který na všechny otázky hlavního hrdiny odpovídá ,,never more“
Kompozice a jazyk
- 18 slok
- kompozice převážně časová chronologická, s prvky retrospektivy – první sloka + vzpomínky na Lenoru
- psáno v ich-formě (báseň přímo souvisí s životními osudy Allana Edgara Poa)
- autor vyjadřuje úzkost a hrůzu ze života i smrti a vesmírného prázdna
- gradace a kontrast (život – smrt, černý havran – bílá busta, bouřka venku – klid v pokoji) a metafory
- pocit strachu a beznaděje – každý život končí smrtí a ani láska na tom nic nezmění („nevermore“)
- volný verš (typ. Romantismus)
- symbolika – havran -> symbol zla a trýzně
- ponurý až strašidelný tón: nejpoetičtější nálada smutek, nejsmutnější téma smrt mladé krásné ženy, vypravěč truchlící milenec
- trochej (střídání přízvučné a nepřízvučné slabiky) a střídání délky veršů
- promyšleno 100 veršů – konečný počet 108
- nejprve složil vrcholnou strofu (3. od konce kde se básník ptá, zda spatří Lenoru) a od ní postupoval dopředu
- chudý spisovný jazyk: žádné neologismy ani archaismy, mluvený jazyk/hovorový jazyk (1800 slov v celém díle)
- monotónní refrén „nevermore“, který je opakován Havranem
- přízvučné vokály, opakování slov a slovních spojení -> melodičnost a umocnění atmosféry
- jednoduché běžné věty, vložené věty, vsuvky, hodně vedlejších vět
- cizí slova, knižní slova, básnická slova
- barvy, eufonie, přirovnání, epitetony, personifikace
- přímá řeč, řečnické otázky, tázací věty, úvahy, apostrofa
Místo a čas:
- jeden prosincový večer v básníkově pokoji (prostor ani čas nejsou podstatné, proto autor neuvádí žádné podrobnosti)
- atmosféra je doprovázena otázkami na vysvobození smrtí a také týkajícími se dívky Lenory.
Charakteristika hlavních postav
básník/milenec
- sám autor, vypravěč
- těžce nese smrt své milé Lenory a není schopen přestat na Lenoru myslet
- rozptýlení hledá ve vědeckých spisech, jeho myšlenky a vzpomínky ho ale stejně vždy odvedou od četby a studia
- rozhovor s Havranem ho ničí, snaží se ho vyhnat, ten ale se vyhnat nenechá
- v závěru básník metaforicky konstatuje, že havran už nikdy neodletí z jeho duše
- smutný, vystrašený, zoufalý, nostalgický
Havran
- posel/prorok vyšší síly (básník ho nazývá poslem z pekel) – nazývá ho tak však, kvůli slovům co Havran přináší
- tajemný, znepokojuje muže svou záhadností
- na všechny otázky odpovídá jedním slovem – „ nevermore“
- sděluje básníkovi fakta a nutí jej si je uvědomit, ať už ho to sebevíc bolí
- je bezcitný a neoblomný, symbol zla
Lenora
- na scéně se nevyskytuje, ale celý příběh se točí kolem ní
Děj
Jedné zimní noci sedí básník nad knihami, v nichž hledá zapomnění na zemřelou lásku Lenoru. Znenadání se ozve zaklepání na okno, básník okno otevře a do pokoje vletí černý havran, který se usadí na bílé bustě Pallas Athény a s přísným zamračeným pohledem pozoruje básníka. Básník po chvíli s Havranem začne rozmlouvat, vidím v něm jakéhosi proroka a tak se ho ptá na různé otázky, například zda po smrti nalezne vytoužený klid nebo zda ještě někdy spatří Lenoru. Havran mu však na všechny otázky odpovídá „nevermore“ – víckrát ne.
Vliv díla
- Poe ovlivnil svou tvorbou řadu dalších básníků např. Baudelaira, Bretona, Nezvala apod.
Ukázka
Jednou o půlnoci, maje horečku a rozjímaje
nad divnými svazky vědy prastaré a záslužné –
když jsem klímal v polospaní, ozvalo se znenadání
velmi jemné zaťukání na dveře – a pak už ne.
„Je to návštěva, či zdání, bylo to tak nezvučné –
jednou jen a pak už ne.“
Ach, již při vzpomínce blednu! Myslím, že to bylo v lednu,
každý uhlík vrhal stín jen přede mne a dál už ne.
Toužil jsem po kuropění; – marně hledaje v svém čtení
ulehčení od hoře nad Lenorou – již poslušné
světice zvou Lenora – nad jménem dívky nadvzdušné,
jež byla mou a teď už ne.
