Havran – rozbor díla k maturitě (3)

rozbor-díla

 

Kniha: Havran

Autor: Edgar Allan Poe

Přidal(a): Kuřivoj, *KaTe*

 

Allan Edgar Poe

  • byl významným básníkem, spoluzakladatelem moderní povídky 
  • zakladatel americké novely, hororu a detektivky

 

Další díla:

    • Zánik domu Usherů
    • Vraždy v ulici Morgue
    • Jáma a kyvadlo

 

Literárně-historický kontext

  • Světový romantismus (USA)
  • Další autoři období – Viktor Hugo, G.G. Byron, P. Bysshe Shelley

 

Rozbor díla: Havran 

Vznik:

  • vznik 1845 polovina 19. stol.– Poe je romantický básník a symbolista (náměty: smrt, láska melancholie; symboly, metafory)
  • nejdříve celé dílo promyslel a pak až konstruoval, od konce do začátku, aby báseň vyvolala efekt, jaký zamýšlel = racionální přístup k textu
  • v eseji Filozofie básnické skladby rekapituluje Poe svoji racionální tvůrčí metodu, kterou použil v Havranovi

 

Druh a žánr:

  • lyricko-epická báseň, baladická báseň (lyricko-epická skladba s pochmurným dějem)

 

Hlavní téma:

  • básníkův smutek a trýznění, kvůli zemřelé milé a hledání naděje, že se s ní básník znovu setká

 

Celkové téma

  • vzpomínání vypravěče na svou zemřelou lásku

 

Motivy

  • smutek, samota, tajemno, havran (symbol zla a trýzně), žal

 

Zápletka

  • havran, který na všechny otázky hlavního hrdiny odpovídá ,,never more“

 

Kompozice  a jazyk

  • 18 slok
  • kompozice převážně časová chronologická, s prvky retrospektivy – první sloka + vzpomínky na Lenoru
  • psáno v ich-formě (báseň přímo souvisí s životními osudy Allana Edgara Poa)
  • autor vyjadřuje úzkost a hrůzu ze života i smrti a vesmírného prázdna
  • gradace a kontrast (život – smrt, černý havran – bílá busta, bouřka venku – klid v pokoji) a metafory
  • pocit strachu a beznaděje – každý život končí smrtí a ani láska na tom nic nezmění („nevermore“)
  • volný verš (typ. Romantismus)
  • symbolika – havran -> symbol zla a trýzně
  • ponurý až strašidelný tón: nejpoetičtější nálada smutek, nejsmutnější téma smrt mladé krásné ženy, vypravěč truchlící milenec
  • trochej (střídání přízvučné a nepřízvučné slabiky) a střídání délky veršů
  • promyšleno 100 veršů – konečný počet 108
  • nejprve složil vrcholnou strofu (3. od konce kde se básník ptá, zda spatří Lenoru) a od ní postupoval dopředu
  • chudý spisovný jazyk: žádné neologismy ani archaismy, mluvený jazyk/hovorový jazyk (1800 slov v celém díle)
  • monotónní refrén „nevermore“, který je opakován Havranem
  • přízvučné vokály, opakování slov a slovních spojení -> melodičnost a umocnění atmosféry
  • jednoduché běžné věty, vložené věty, vsuvky, hodně vedlejších vět
  • cizí slova, knižní slova, básnická slova
  • barvy,  eufonie, přirovnání, epitetony, personifikace
  • přímá řeč, řečnické otázky, tázací věty, úvahy, apostrofa

 

Místo a čas:

  • jeden prosincový večer v básníkově pokoji (prostor ani čas nejsou podstatné, proto autor neuvádí žádné podrobnosti)
  • atmosféra je doprovázena otázkami na vysvobození smrtí a také týkajícími se dívky Lenory.

 

Charakteristika hlavních postav

básník/milenec

  • sám autor, vypravěč
  • těžce nese smrt své milé Lenory a není schopen přestat na Lenoru myslet
  • rozptýlení hledá ve vědeckých spisech, jeho myšlenky a vzpomínky ho ale stejně vždy odvedou od četby a studia
  • rozhovor s Havranem ho ničí, snaží se ho vyhnat, ten ale se vyhnat nenechá
  • v závěru básník metaforicky konstatuje, že havran už nikdy neodletí z jeho duše
  • smutný, vystrašený, zoufalý, nostalgický

Havran

  • posel/prorok vyšší síly (básník ho nazývá poslem z pekel) – nazývá ho tak však, kvůli slovům co Havran přináší
  • tajemný, znepokojuje muže svou záhadností
  • na všechny otázky odpovídá jedním slovem – „ nevermore“
  • sděluje básníkovi fakta a nutí jej si je uvědomit, ať už ho to sebevíc bolí
  • je bezcitný a neoblomný, symbol zla

Lenora

  • na scéně se nevyskytuje, ale celý příběh se točí kolem ní

 

Děj

Jedné zimní noci sedí básník nad knihami, v nichž hledá zapomnění na zemřelou lásku Lenoru. Znenadání se ozve zaklepání na okno, básník okno otevře a do pokoje vletí černý havran, který se usadí na bílé bustě Pallas Athény a s přísným zamračeným pohledem pozoruje básníka. Básník po chvíli s Havranem začne rozmlouvat, vidím v něm jakéhosi proroka a tak se ho ptá na různé otázky, například zda po smrti nalezne vytoužený klid nebo zda ještě někdy spatří Lenoru. Havran mu však na všechny otázky odpovídá „nevermore“ – víckrát ne.

 

Vliv díla

  • Poe ovlivnil svou tvorbou řadu dalších básníků např. Baudelaira, Bretona, Nezvala apod.

 

Ukázka

Jednou o půlnoci, maje horečku a rozjímaje
nad divnými svazky vědy prastaré a záslužné –
když jsem klímal v polospaní, ozvalo se znenadání
velmi jemné zaťukání na dveře – a pak už ne.
„Je to návštěva, či zdání, bylo to tak nezvučné –
jednou jen a pak už ne.“

Ach, již při vzpomínce blednu! Myslím, že to bylo v lednu,
každý uhlík vrhal stín jen přede mne a dál už ne.
Toužil jsem po kuropění; – marně hledaje v svém čtení
ulehčení od hoře nad Lenorou – již poslušné
světice zvou Lenora – nad jménem dívky nadvzdušné,
jež byla mou a teď už ne.

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.