Kniha: Havran
Autor ukázky: Edgar Allan Poe
Přidal(a): MauserT
Ukázka z uměleckého textu:
Vari! Slovem tímto z prahu,
ptáku, ďáble, starý vrahu, v Peklo zpět neb v bouř, jež hnala sem tě do mých okenic; ani pera nenech tady, ani slova z lži své, zrady, v samotě mé beze vnady nech mne, opusť sochy líc! přestaň rvát mi srdce, šelmo, kliď se z dveří prchajíc!“ Načež Havran: „Nikdy víc!“ |
A tak Havran neslét, sedí, stále sedí, na mne hledí, Pallady dál sochy bílé černým křídlem cloní líc; jeho očí zář mne svírá, takto snící démon zírá, lampy zář jej obestírá, jeho stín kol vrhajíc, a má duše z toho stínu nevzchopí se zoufajíc, nevzchopí se — nikdy víc! |
Rozbor uměleckého textu
Téma:
- Básník vyhání Havrana z domu
Umístění úryvku v díle:
- Katastrofa
Jazykový rozbor úryvku:
- Ich forma, spisovný jazyk s archaismy
- Refrén: nikdy víc
- Personifikace: starý vrahu, ďáble, démon
- Gradace: ptáku, ďáble, starý vrahu
- Hyperbola: rvát mi srdce
- Kontrast: sochy bílé, černým křídlem
- Archaismus: Vari – velmi důrazné vybídnutí k odchodu
ani pera nenech tady,
ani slova z lži své zrady
nevzchopí se zoufajíc,
nevzchopí se — nikdy víc!
- Přesah:
v Peklo zpět neb v bouř, jež hnala
sem tě do mých okenic