Jméno: Herbert George Wells
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Významný anglický spisovatel, který svými romány velmi přispěl k rozvoji sci-fi literatury a společně s Julesem Vernem je považován za jakéhosi jejího zakladatele. Jako první využil některé klasické prvky sci-fi literatury, jako je setkání s mimozemskými civilizacemi či cesty časem. Jeho slavnými vědeckofantastickými romány jsou zejména Válka světů a Stroj času.
Život
Herbert George Wells se narodil 21. září 1866 v anglickém Bromley. Jeho otec byl prodavač, ale také profesionální hráč kriketu, matka sloužila jako hospodyně na nedalekém statku, kam s sebou malého Herberta často brala, a on si tak mohl číst ve zdejší bohaté knihovně. Od mládí měl tak k literatuře blízko.
Později získal stipendium na vědecké škole v Londýně, kde studoval biologii, ale studia nedokončil. Začal se živit jako učitel na soukromých školách a v roce 1891 se přestěhoval do Londýna, kde pokračoval ve své učitelské kariéře na univerzitě, čím dál více se ale také věnoval vlastní literární činnosti. Zajímal se rovněž o politiky a společenské reformy, roku 1903 tak například vstoupil do socialistické Fabianské společnosti v Londýně, která se snažila o realizaci určitých sociálních reforem. Ve dvacátých letech, ačkoli nepatřil k příznivcům komunismu či socialismu, chápal cíle Velké říjnové revoluce v Rusku a setkal se například i s Leninem, a později v polovině třicátých let dokonce i se Stalinem.
Pokud jde o porovnání Wellse a Verna, uskutečnilo se mnohem více předpovědí, které nalezneme ve Wellsových knihách než ve Vernových. Příkladem jeho realizovaných předpovědí a vynálezů je například tank, který popsal v povídce Obrněnci. Uvádí se, že povídka a nastínění tohoto vojenského vozidla mělo přímý vliv na jeho vývoj, především na pojízdné pásy tanku, které byly na návrh Wellse upraveny tak, aby se nebořily do bláta. Dalšími realizovanými předpověďmi jsou například výroba syntetických diamantů, bezdrátový přenos pohyblivého obrazu, objev radioaktivního materiálu či moderní bojová letadla a kobercové nálety. Herbert George Wells zemřel v Londýně 13. srpna roku 1946.
Dílo
Stroj času
Vědeckofantastický román z roku 1895, jeho hlavní postavou je vědec, který se zabývá hledáním čtvrté dimenze prostoru a díky svému vynálezu se přenese do daleké budoucnosti, konkrétně do roku 802 701. Zde se setkává s lidskou rasou biologicky rozštěpenou na dva zcela odlišné a vzájemně nepřátelské druhy. Jedním z nich jsou obyvatelé povrchu Země zvaní Eloánové, kteří jsou naivní, bezbranní a žijí pohodlným bezpracným životem, neboť je z podzemí zásobuje pracovitá rasa Morloků. Ti ale v noci zabíjejí Eloány a oběti konzumují při svých kanibalských hostinách.
Válka světů
Pravděpodobně nejslavnější sci-fi román Herberta George Wellse o invazi mimozemské civilizace z Marsu na planetu Zemi, konkrétně do Anglie. Kniha vyšla poprvé roku 1898 a jednalo se o jednu z úplně prvních knih s tímto tématem, román proslavila rovněž rozhlasová z roku 1938, při které vypukla panika, neboť ji někteří lidé považovali za skutečnost.
Neviditelný
Další známý román Herberta George Wellse, který líčí tragický život jednoho mladého vědce, který objeví neviditelnost živé hmoty. Díky tomuto objevu, který vyzkouší sám na sobě, se ale následně dostává do rozporu s mravními zásadami lidstva.
První lidé na Měsíci
Vědeckofantastický román z roku 1901 o prvním přistání lidí na Měsíci. Hlavní postavou je doktor Cavor, který vynalezl kov pohlcující gravitaci a jehož pomocí následně sestavil malou kosmickou loď a podnikl cestu na Měsíc. Zde se setkává s jeho hmyzími obyvateli, kteří žijí v podzemí a jejichž společnost se podobá mraveništi kombinovanému s industriální společností.
Ostrov doktora Moreaua
Sci-fi román, ve kterém se Herbert George Wells zaměřil na popis biologických experimentů se zvířaty, jejichž prostřednictví se zvířata mění na bytosti podobné lidem, ale jejich osobnost se stále řídí zvířecími instinkty nikoli lidskými. Z toho následně vyplývá řada problémů a konfliktů. Wells chtěl tímto románem, který vyšel již roku 1896, varovat před možnými důsledky vědeckých pokusů na zvířatech, které by mohly mít pro lidstvo negativní dopad.
