Jméno: Sci-fi román
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): David Hampl
Sci-fi román neboli román vědeckofantastický, tematicky čerpá z poznatků moderní vědy a techniky. Autoři podávají obraz toho, jaký by mohl být dopad obrovského rozmachu technických vymožeností na život člověka. Zda ho například neohrozí či zcela nezničí.
Základní znaky sci-fi románu
Základními znaky sci-fi románu je především moderní technika, která často v reálném životě neexistuje, často také v kombinaci s dosud neznámými formami života. Děj sci-fi románů se často odehrává ve vesmíru a v budoucnosti. Někteří autoři používají sci-fi jako formu naznačení určitých obav z budoucnosti a z vývoje techniky, která se může obrátit proti člověku.
Významné sci-fi romány a jejich autoři
Za zakladatele sci-fi románu je považován francouzský spisovatel Jules Verne, který se ve svých románech již ve druhé polovině devatenáctého století zabýval otázkami zneužití vědy a techniky či nezodpovědnou civilizací. Mnohé technické vynálezy a nápady z Vernerových knih, se později skutečně uskutečnily. Nejznámějšími romány jsou například Dvacet mil pod mořem, Cesta do středu Země, Ze Země na měsíc, Ocelové město či Cesta kolem světa za osmdesát dní. Dalším autorem, který velmi přispěl k rozvoji sci-fi románů, byl Angličan Herbert George Wells, který ve svých knihách jako první využil některé klasické prvky sci-fi literatury, jako například setkání s mimozemskými civilizacemi či cesty časem. Jeho slavnými sci-fi romány jsou Válka světů či Stroj času.
K velkému rozvoji sci-fi románů dochází ve druhé polovině dvacátého století ve spojení s rozvojem techniky jako takové. Mezi slavnější autory se řadí anglický astrofyzik a spisovatel Arthur C. Clarke. Častým tématem jeho děl je setkání s mimozemskou, velmi vyspělou civilizací, která přináší člověku nepředstavitelné možnosti. Celosvětovou slávu mu přinesl román 2001: Vesmírná odysea, na toto dílo později navázal volnými pokračováními 2010: Druhá vesmírná odysea, 2061: Třetí vesmírná odysea, 3001: Poslední vesmírná odysea.
Dalším významným představitelem sci-fi románů byl americký spisovatel Ray Bradbury, který si ve svých dílech často kladl otázku, do jaké míry je vědecký a technický pokrok ještě humánní, zda slouží člověku, nebo zda vede lidstvo k záhubě a proti přetechnizovanému a odcizenému světu zdůrazňuje duchovní a kulturní hodnoty. Nejznámějším románem Raye Bradburyho je 451 stupňů Fahrenheita, který se odehrává v blíže neurčené budoucnosti, v technicky vyspělé, ale nekulturní civilizaci, která pronásleduje jakékoli projevy nezávislého myšlení. Lidé v románu pálí knihy, které jsou pro ně symbolem zhoubného dědictví minulosti. Stupně v názvu románu představují teplotou, při které hoří papír, tedy knihy.
