Hlava XXII – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Hlava XXII

Autor: Joseph Heller

Přidal(a): Kalypso

 

 

 

 

1. Literární teorie

Forma

literární druh – epika

literární žánr – román

literární směr/sloh – americká literatura druhé poloviny 20. století, tématika 2. světové války

Stylistická charakteristika textu – mnoho absurdit, černého humoru a satiry, naturalistické scény zdůrazňující závažnost situací, přes to podávány velmi humorným způsobem

Slovní zásoba – využívání vojenského slangu, ale i vulgarismů, přibližuje tak čtenáři co nejblíže, jaké poměry v mužstvu panovaly

Vypravěč – psáno er – formou, vypravěčem je sám autor

Děj –

Obsah

Děj se odehrává na malém ostrově Pianosa ve Středozemním moři jižně od Elby, kde sídlí letecká jednotka americké armády. Členem této jednotky je i hlavní postava kapitána Yossariana. Po prvním setkání s ním je čtenáři ihned jasné, že není příkladem vzorného a povolného vojáka, který bojuje pro blaho a slávu vlasti, ale nýbrž prostým člověkem, který nikdy netoužil po kariéře v armádě.

 

Při náletech pro něho není důležité, aby zasáhl cíl, ale aby přežil. Jeho život je pro něj cennější než vlastenectví nebo sláva. Opakovaně se pokouší o návrat do vlasti, jediné co mu však brání ho realizovat, je vojenský paragraf zvaný Hlava XXII, podle kterého může být zpět do vlasti poslán pouze člověk, který je shledán jako duševně chorý a nezpůsobilý návratu do akce. Tím ale, že člověk o ono osvobození z armády skutečně zažádá, však dokazuje, že je natolik způsobilý, že není důvod pro jeho odvolání.

 

Tento paragraf ospravedlňuje i zrůdné činy, které armáda činí na civilním obyvatelstvu. Jako je tomu například v Římě, kde zničili nevěstinec, ze kterého vyhnali a znásilnili všechny jeho obyvatele. Hlava XXII se díky tomu stala jakým si synonymem pro absurdní situaci, ze které není úniku. Člověk se dostává do situace, kdy mu není nepřítelem Německo, ale vlastní armáda.

 

Celé dílo prostupují spousty absurdních situací jako je tomu například v případech důstojnictva. Plukovník Cathcarter zde vystupuje jako osoba, které nejde ani tak o to, aby porazili Němce, než spíše o možnost stát se slavným a váženým mužem, který bude všemi uznáván. Jako prostředníky používá svůj letecký oddíl, který nalétal nejvíce akcí a ve statistikách z toho vychází se svými zkušenostmi s nejlepšími výsledky. Se zvyšujícími se počty povinných náletů, tak vznikají větší neshody mezi samotnými vojáky než Němci.

 

Kniha je dělená do 42 kapitol, nesoucí název podle toho na jakou osobu je příběh zaměřen. Postupně se tak dovídáme o každé osobě něco a seznamujeme se s jejich příběhy. Důstojníci jsou zde líčeni jako blázni, kterým válka dává vše, kromě skutečnosti, že vojáci jsou také jen lidé. Generál Scheisskopf miluje vojenské přehlídky, zatímco jeho žena hledá útěchu u ostatních vojáků. Major Major Major je ukázkou toho, že vedení bere válku jako pouhou legraci a záměrně kvůli jeho jménu ho povyšují na majora. Přes to, že jako major je v armádě neuplatnitelný a nevhodný. Kvůli svému strachu z lidí se od ostatních izoluje.

 

Zřejmě nejvíce absurdní osobou v celé armádě je Milo Minderbinder, který se díky svým obchodním, schopnostem propracuje na místa o kterých se mlže mnohým jen zdát. Získává si vlastní leteckou flotilu, kontakty po celém světě včetně nejvyšších míst. Jeho posedlost výhodných nákupů se mu vymstí pouze jednou a to během egyptské krize, kdy šla cena bavlny velice rychle dolu. Bohužel však poptávka nebyla žádná a Milo ji musel zbytečně skladovat. Milo je příklad naprosto bezpáteřní osoby, ochotné nechat za peníze zabít vlastní přátele.

 

Yosarian odmítá znovu vzlétnout, jeho přátele postupně umírají a on sám nemá žádný důvod nadále pokračovat. Vedení dochází k názoru, že narušuje morálku mužstva a měli by se ho zbavit. Jenže on si vzápětí uvědomuje, že dohoda mezi nimi by byla zradou jeho přátel a nadále chce pokračovat ve svém vlastním boji proti důstojnictvu. Za pomoci pana kaplana a majora Danbyho se mu daří dezertovat do Švédska, kam putuje za svým přítelem, kterému se před ním podařilo armádu obelstít. Zachraňuje tak vlastní existenci a identitu a utíká ze zrádného kruhu ovlivňovaného Hlavou XXII.

 

Kompozice– není žádná hlavní dějová zápletka, pouze směsice menších příběhových linek, které se navzájem propojují a popisují tak, jaký život je mezi příslušníky armády. Příběh kapitána Yosariana vystupuje jako dějový rámec, složité prolínání času, groteskní pohled na celou věc, přesto že se jedná o závažná témata

Postavy–

kapitán Yosarian – typ člověka, který si na nic nehraje, uvědomuje si vlastní bezbrannost a nicotnost v porovnání s celou obří armádou, proti rozkazům důstojnictva naprosto bezbranný, uvědomuje si nesmyslnost války a armády, žije v absurdním světě, ze kterého hledá východisko.

major Major Major – obětí absurdity od raného dětství, netouží po životě mezi důstojnictvem, přes to je zvolen majorem jen pro zábavu

plukovník Cathcarther – příklad člověka bezmezně oddaného své vlastní slávě, touha po zvěčnění se je větší, než morální hodnoty

kaplan – jedna z obětí absurdit, které se v díle vyskytují, pomáhá Yosarianovi proti důstojnictvu a armádě, uniknout z věčného kruhu

doktor Danneka – člověk bojící se odvelení do Tichomoří, snaha o pouhé přežívání mezi vojáky, naprosté vyhýbání své práci, nakonec prohlášen za mrtvé

Milo Minderbinder – člověk neuvěřitelných obchodních vlastností a schopností, příklad naprosto bezpáteřního člověka schopného prodat vlastní lidi pro svůj blahobyt, pro svůj byznys si dokáže získat všechny, aniž by něco byli tušili

Čas – 2. světová válka (1939-1945)

Prostor – malý ostrov Pianosa ve Středozemním moři jižně od Elby

Význam sdělení – protiválečný román, výsměch celé absurditě války. Boj člověka proti vlastní armádě. Armáda zobrazena jako instituce, v níž jedinec nepředstavuje nic, je zcela pohlcen. Důsledkem války je konec mravních hodnot, logických úsudků, potlačení všech citů – absolutní ztráta sama sebe, člověk je zcela zmanipulován a všechnu odpovědnost převádí na válku.

politická situace – ovlivněno dějem 2. světové války

život autora, vlivy na dílo – americký spisovatel, 2. světové války se účastnil jako letec, zde získal inspiraci pro své nejslavnější dílo Hlavu XXII. Válku ukazuje očima obyčejného vojáka, který netouží po ničem jiném, než se vrátit živý a zdravý zpět do vlasti, nebojuje zde proti nepříteli, ale proti vlastním lidem, proti svým nadřízeným a celé armádě.

 

2. Literární historie

Společenskohistorické pozadí

  • politická situace – ovlivněno dějem 2. světové války

Autor

  • život autora, vlivy na dílo – americký spisovatel, 2. světové války se účastnil jako letec, zde získal inspiraci pro své nejslavnější dílo Hlavu XXII. Válku ukazuje očima obyčejného vojáka, který netouží po ničem jiném, než se vrátit živý a zdravý zpět do vlasti, nebojuje zde proti nepříteli, ale proti vlastním lidem, proti svým nadřízeným a celé armádě.

Inspirace literárním dílem

  • Román byl v roce 1970 velmi úspěšně zfilmován.

 

3. Literární kritika

Kritikou je Hlava XXII přiřazována k dílu Jaroslava Haška, Osudy Dobrého vojáka Švejka. Svoji podobnost si získali díky hojnému využívání černého humoru, satiry, anekdot a dalších humorných prvků, která obě dvě díla prostupují a přidávají tak na čtivosti.

Napsat komentář

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.