Americká literatura

 

 Jméno: Americká literatura

 Přidal(a): Martin Špicl

 

 

Ken Kesey:

  • ┼1935 – *2001
  • americký spisovatel
  • postmoderní literatura (k současnému tvrzení hledá a zrovnoprávňuje i tvrzení jiná)
  • zpochybnění optimistického pohledu na vývoj západu a celosvětových dějin
  • považován za vztyčný bod mezi beatníky a hnutím hippies
  • pokusný králík při testování LSD → inspirace k dílu (Vyhoďme ho z kola ven)
  • díla: ,,Tak mě někdy napadá“, ,,Zápisky z lochu: nechte ty kurvy běžet“

 

Vyhoďme ho z kola ven (1962):

  • druh = epika
  • směr = postmoderní literatura
  • žánr = román – 4 části
  • poukazuje na skutečnost, že je u chovanců potlačován jakýkoli náznak individuality, že je s nimi manipulováno, aby fungovali jako dobře seřízený stroj
  • kompozice = chronologická
    • děj je vyprávěn vedlejší postavou (indiánem) – ich forma
    • často používaná nespisovná mluva a argot + přezdívky, metafory a ironie
    • Miloš Forman – Přelet nad kukaččím hnízdem – Jack Nicolson
    • “kombajn” – systém péče podle Bromdena
    • postavy:
    • Mc Murphy – nechá se hospitalizovat, aby nemusel pracovat na nápravné farmě; snaží se probudit v ostatních životní vitalitu, spontánnost, radost ze života; pokusí se uškrtit velkou sestru; skončí na lobotomii
    • indián Bromden – vypravěč – ich forma, předstírá hluchoněmost – leccos se dozví; udusí Mc Murphyho polštářem, aby “sestra nevyhrála”, utíká do své domoviny
    • Velká sestra – ošetřovatelka – slečna Ratchedová – vládne ústavu; nezpochybnitelná autorita, dokonale se ovládající, profesionální – do doby, než přijde Murphy
    • černí frajeři – pomocný personál
    • pacienti – Cheswik (spáchá sebevraždu, strach z matky), Bibbit (zakomplexovaný z podivného vztahu), Harding (intelektuál se sexuálním problémem)
  • hlavní myšlenka → upozornit na problémy vyloučení jedince ze společnosti, nepravosti a problémy psych. léčeben, propagace beatnictví a hippie (na postavě Mc Murpyho)

 

Joseph Heller:

  • ┼1923 – *1999
  • americký spisovatel
  • kritický proud americké literatury
  • pocházel z Brooklynu → rodiče byli židovští přistěhovalci z Ruska
  • univerzity → Columbijská, New York, Oxford
  • pracoval v reklamní agentuře
  • letec ve II. WW → inspirace pro dílo (Hlava XXII.)
  • díla: ,,Něco se stalo“, ,,Zavírací hodina“, ,,Gold za všechny peníze“

 

Hlava XXII.(1961):

  • druh = epika, žánr = román
  • směr = tématika 2. světové války
  • americký protiválečný román se společensko-kritickými prvky
  • 42 kapitol
  • antimilitaristická satira
  • stylistická charakteristika textu → mnoho absurdit, černého humoru, satiry
  • slovní zásoba → vojenský slang a vulgarismy
  • psáno er-formou (vypravěč je sám autor)
  • téměř absurdní literatura – nesmyslné předpisy ( voják může požádat o propuštění, je-li blázen; uvědomuje-li si ale, že je blázen – není blázen)
  • záznam vlastních zážitků a zkušeností
  • ne jednotný příběh, spíš mozaika absurdit
  • Yossarian přirovnáván ke Švejkovi (Jar. Hašek)
  • postavy:
    • cpt. Yosarian – na nic si nehraje, kritizuje válku (zbytečná)
    • maj. Major – netouží být majorem, strach z lidí – smějí k němu jen, když tam není
    • pluk. Cathcarther – oddaný své vlastní slávě; pumy mají dopadat co nejblíže od sebe – z leteckých snímků to vypadá nejlépe (bez ohledu na úspěch)
    • kaplan – oběť absurdit
    • doktor Danneka
    • Milo Minderbinder – obchodník, šéf jídelny
    • Nately – kamarád, zabit při akci

 

Ernest Hemingway:

  • ┼1899 – *1961
  • americký spisovatel → představitel tzv.,, Ztracené generace“ → trpěli pocitem vykořeněnosti
  • ovlivněn válečnými událostmi (dobrovolník v italské armádě)
  • reportér ve španělské občanské válce
  • vyhledával nebezpečí, záliby v lovu
  • v dílech hledá odvahu jedince v mezních situacích
  • Nobelova cena za literaturu → ,,Stařec a moře“
  • díla: ,,Sbohem armádo“, ,,Komu zvoní hrana“, ,,Pátá kolona“

 

Stařec a moře (1952):

  • druh = epická próza
  • směr = meziválečná americká literatura
  • žánr = novela
  • kompozice → chronologická
  • poslední dílo které napsal
  • napsáno spisovným jednoduchým jazykem, vypravěč je autor (er-forma)
  • jedno z vrcholných děl americké literatury
  • život kubánských rybářů
  • snaha ukázat vnitřní sílu a odolnost jedince
  • myšlenka → neustálý boj s přírodou, člověk by měl vytrvat a nevzdat se
  • postavy:
    • stařec Santiago
    • chlapec Manolin

 

William Clark Styron:

  • ┼1925 – *2006
  • otec byl typický jižan, matka ho učila milovat klasickou hudbu (úspěšně)
  • dobrovolně se účastnil WWII. (Tichomoří)
  • studie na Dukeově univerzitě
  • pracoval jako redaktor (práce mu nevyhovovala tak se začal živit psaním)
  • v dílech se zabývá otázkou trestu a viny, rasismem, otroctvím, holocaustem a kritizuje válku
  • psal romány
  • díla: ,,Ulehni v temnotách“, ,,Zapal tento dům“, ,,Doznání Nata Turnera

 

Sophiina volba (1979)

  • lit. žánr = román
  • napsáno hovorovou mluvou do které zasahují cizí slova
  • zasahují 2 časové osy (1. vypravěč Stingo/ 2. vypravěč Sophie)
  • děj se odehrává v současném New Yorku a v Osvětimi za války
  • postavy:
    • Stingo – spisovatel, zamilovaný do Sophie
    • Sophie – zamilovaná do Nathana
    • Nathan – inteligentní, drogy
  • chce pomoci nemocné matce – pašování šunky- chycena – v Osvětimi ji nacisté postavili před volbu, které dítě pošle na smrt. Posílá menší holčičku Evu, syna Jana už ale také neuvidí. Oblíbí si ji důstojník Hosse – je zneužívána, trpí hlady. Po zbytek života si nese břemeno osudové viny. Nedokáže jí pomoci ani židovský přítel Nathan Landau, ani spisovatel Stingo. Po útoku Nathana svěří Stingovi svou minulost – rozhodnou se společně utéct. Sophie se ale nakonec vrátí k Nathanovi a společně spáchají sebevraždu. V závěru knihy nadějeplná úvaha o Osvětimi, zlu, Bohu, lásce.
  • staví lásku jako jediné smysluplné východisko proti hrůzám ve světě

 

Jerome Davide Salinger:

  • ┼1919 – *2010
  • americký spisovatel, romanopisec a povídkář
  • studie na univerzitě v New Yorku
  • pracoval jako bavič na vyhlídkové lodi v Karibiku → tzv.,, Autor jedné knihy“

 

Kdo chytá v žitě (1951):

  • přiblížení dospívání – citlivé dospívání (až po nacházení vlastní identity)
  • psaná ich-formou (hrdina promlouvá sám k sobě – monologizuje)
  • retrospektivní – vypráví to z psychiatrické léčebny
  • snaží se najít na světě něco dobrého, pozitivního – naráží jen na hloupost a krutost
  • velká subjektivita
  • obecná mluva, vulgarismy, slang, ironie, citově zabarvená slova, přirovnání, nadsázka (hyperbola)
  • málo dialogů, ironie, retrospektiva (pohled na události nazpět), dobový slang
  • 50. léta, 20. století v Americe
  • postavy: → Holden Caulfield – dospívající mladík, 17let, lajdák, uctivý k učitelům, čestný, touží zůstat dítětem
    • Phoebe  – Holdenova mladší sestřička – chytrá, Holden v ní má oporu, je s ní rád
    • Allie – Holdenův zesnulý bratr
    • D.B. Caulfield – Holdenův starší bratr
    • Ackley – soused na koleji, neodbytný, nepřívětivý
    • Stradlater – spolubydlící na koleji
  • touha chytat děti v polích žita tak, aby nemohly spadnout ze skály
  • Děj – vyloučí ho ze školy, protože propadl téměř ze všech předmětů; stráví dva dny v NY (opilý, prostitutky, samota), vkrade se domů, aby si popovídal s Phoebe; noc stráví u bývalého učitele AJ (kázání o budoucnosti) – v noci ho hladí po vlasech – uteče, chce žít v chaloupce u lesa, loučí se s Phoebe (chce jet s ním, on odmítá, ona se urazí – bere ji na kolotoče – ruší svůj plán), v září nastupuje do nové školy, “Nikdy nikomu o nikom nevypravujte, poněvadž by vám pak začal scházet”





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.