Host do domu, Těžká hodina - rozbor díla

rozbor-díla

Kniha: Host do domu, Těžká hodina

Přidal(a): Paulline

JIŘÍ WOLKER

Byl básníkem a jedním z předních představitelů proletářské poesie. Ač zemřel velice mladý, jeho jméno zůstalo v literatuře dlouho po jeho smrti a i dnes, když se zmíní proletářská poesie, je jedním s prvních autorů, který se nám v souvislosti s tímto pojmem vybaví. Generace autorů, kteří byli narozeni na počátku dvacátého století je dokonce někdy označována jako „Wolkerovská generace“ popř. „Teigovsko-Wolkerovská generace“, což význam tohoto autora ještě podtrhuje.
„Wolker je básník snu a touhy, romantik mnohem víc, než se zdá …“. (F. X. Šalda)
Jiří Wolker se narodil v Prostějově do dobře zabezpečené rodiny a v tomto městě později vystudoval i gymnázium. Už od dětství byl všestranně velmi nadaný a výjimečný, ale naplno se své básnické tvorbě začal věnovat v šestnácti letech.
Pokud se na jeho tvorbu zaměříme v delším časovém horizontu, uvidíme, že se poměrně výrazně vyvíjela. Na počátku byla struktura svázaná (např. sonety, které mají dánu přesnou strukturu) a verš pravidelný. Byla velmi znát inspirace u ostatních básníků a autorů a témata byla spíše impresionistická, objevovaly se zde přírodní motivy, motivy lásky, atd. Jiří Wolker ve své korespondenci zmiňuje tři jména, které ho v tvorbě inspirovala, a to byl Baudalaire, Verlaine a Hlaváček, ale jistě se inspiroval i dalšími autory, které znal a se kterými se přátelil. Jistě mu inspirací mohli být přátelé z Literární skupiny a Devětsilu nebo literáti, které četl a kterými byli například Neruda, Čech, Bezruč a další. Velký vliv na vývoj jeho tvorby měl odchod z Prostějova do Prahy v roce 1918. Studoval zde práva, a i když studium nebylo jednoduché, věnoval se mnoha dalším aktivitám. Často chodil na přednášky literních kritiků (např. F. X. Šalda) nebo na koncerty filharmonie a další kulturní akce. Také se setkával s dalšími autory, kteří měli vliv na utváření jeho levicově politického myšlení. Wolker se začal odchylovat od přírodních motivů, které ve své poezii využíval dříve a stále více se zaměřoval na sociální tématiku. Svá díla mířil více na obyčejné lidi a popisoval tu jejich běžné životy a sociální problémy té doby. V Praze se lehce začlenil ho komunity autorů, kteří zastávali levicové myšlení a angažovali se v politice. Začlenil se postupně do obou literárních skupin, které v Praze působily. Zpočátku byl členem Literární skupiny a později i Devětsilu. S tím také souviselo zapojení se do strany.
Později se u něho začala projevovat různá onemocnění. Onemocněl Tuberkulózou, ze které se léčil pobyty u moře nebo v Tatrách, později se ale přidaly další nemoci jako zápal plic a zánět mozkových blan. Na tato onemocnění Wolker 3. ledna 1924 ve věku 24 let umírá.
Ve svých dílech uměl Wolker velmi dobře využít jazykových prostředků tak, aby vystihl své potřeby a dosáhl kýženého účinku právě pomocí slov. Proto se navždy zapsal do literatury. Po jeho smrti vyšel na popud Černíka, Halase a Václavka manifest DOSTI WOLKERA!, který reagoval na Wolkerovu rostoucí popularitu po smrti. Wolkerovy básti se tiskly do čítanek, dávaly u maturit a s jeho myšlenkami a názory se tehdy ztotožnilo mnoho mladých lidí. V této stati autoři protestovali proti jeho přehnané popularitě např. takto – „Ex cathedra se hlásá, že Wolker byl začátkem i koncem poezie. Ano, byl alfou a omegou, ale toliko úseku, a poezie dnes proudí jinudy. S mrtvými žijí jen ti, kdož nemají dosti životnosti.„
Na závěr života Jiřího Wolkera vložím epitaf, který je napsán na jeho hrobě:

Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než moh’ srdce k boji vytasit,
zemřel, mlád dvacet čtyři let.

HOST DO DOMU:

Host do Domu byla první sbírka Jiřího Wolkera, která byla vydána roku 1921.
Lit. druh a žánr: lyrika, básnická sbírka
Básnická sbírka je rozdělena na tři části, a to jsou části Chlapec, Ukřižované srdce a Host do domu. Později byla k této sbírce přidána i samostatná báseň Svatý kopeček. Tyto části jsou rozdílné a každá z nich se zaměřuje na jiná témata.
Chlapec je částí více optimistickou. Autor projevuje svou víru žít život. Jsou zde motivy lásky, radosti, dětství, domov, rodina, příroda, … Autor se přiklání k naprosto běžným věcem, které se zájmem popisuje. Tuto část dobře vystihuje hned první báseň Pokora, která je popisována z pohledu malého chlapce, který postupně poznává svět a dospívá. Do kontrastu zde dal Wolker dětský svět a svět dospělých. Do této části zapadají také básně jako Svatodušní svátky, Kamna, Poštovní schránka, Okno, V parku před polednem, Žně, Háj a další.
Ukřižované srdce se naopak soustředí na smutnější stránku života. Tématy jsou zde chudoba, válka, samota, láska, atd. Wolker se více soustředí na běžný strastiplný život. Tato část tvoří jakýsi kontrast s částí předchozí. Vidíme tu rozdíly autorova vnímání. Předchozí část Chlapec byla popisována lehce naivním a nevyzrálým pohledem, ale v této části už vidíme myšlenkový posun, kdy autor popisuje život, který je někdy těžký a klade nám překážky. Sem patří básně jako např. Ukřižované srdce, Dláždění, Ze soboty na neděli, Vězeň, Nemocná milá, atd.
Host do domu je částí, která obě předchozí určitým způsobem kombinuje. Jednak tu vidíme pohled někdy až naivní dobroty, ale na druhou stranu si je autor vědom krušných a nepěkných chvílí v životě. Vždy se ale autor snaží čtenářům ukázat naději v dobro člověka. V této části se objevuje například také téma smrti. Wolker byl dlouhodobě nemocný a s myšlenkami na smrt velmi bojoval. Snažil se smrt pochopit a přijmout. To dobře vidíme v básni Smrt, kde ji autor popisuje jako jakési vysvobození. Sem paří básně jako např: Host do domu, Noční déšť, Hřbitov, Věci, Poutníci, Dnešek, …
Svatý kopeček je samostatná báseň, která se od zbytku sbírky liší. Byla jsem totiž přidána až později. V této básni se Wolker lehce odchyluje od svého běžného stylu psaní. Literární formou tato báseň nachází inspiraci v Apollinairově Pásmu. Už podle názvu se dozvídáme, že v této básni autor popisuje Svatý kopeček. Je to poutní místo nedaleko Olomouce, o kterém se říká, že se zde dějí zázraky. Wolker tu popisuje posvátnost místa a zároveň také popisuje své dětství, které tu prožil. Svým způsobem tuto báseň autor pojímá jako takové rozloučení se z dětstvím a vkročení do nové etapy života. Wolker tu střídá různé motivy jako rodina, přátelé, minulost a budoucnost, svět atd.

TĚŽKÁ HODINA:

Sbírka Těžká hodina vyšla v říjnu 1922. Skládá se z několika básní, které však byly publikovýny už před vznikem celé sbírky v různých časopisech. Pokud bychom srovnali tuto básnickou sbírku s tou předchozí, rozpoznali bychom, že v tomto případě už se autor nedržel nějakého rozvržení sbírky na části, ale všechny básně jsou zde vloženy volně. Další rozdíl je ten, v této sbírce je méně básní, ale naopak jsou delší. Nachází se zde 3 balady. Balada o nenarozeném dítěti, Balada o očích topičových a Balada o snu.
Už v předchozí sbírce bylo vidět, že Wolker chce svou literaturou zaujmout běžné čtenáře, ale to se v této sbírce ještě umocňuje tím, že se zde nachází balady, které mají jasný příběh a jsou tak pro čtenáře srozumitelnější.
„s tím, jak Wolker vyzrával politicky, zraje i jako básník. Nachází nová řešení v boji a s tím přichází i nový typ poezie. Postupně ustupuje spontaneita, bezmezná důvěra a jeho romantické ideály nahradila „vůle být spravedlivý“ Jiří Svoboda (2008, s.33)
Skutečně v porovnání s předchozí sbírkou, tato působí značně vyzráleji. Hned v první básni sbírky Těžká hodina vidíme, že autor se nachází na pomezí dětství a dospělosti (Chlapecké srdce mi zemřelo a sám v rakvi je vynáším, jedno srdce jsem pohřbil a druhé ještě nemám). V básni Svatý kopeček jsme viděli to pomyslné loučení Wolkera s dětstvím a v této básni Těžká hodina na Svatý kopeček navazuje.
Celé sbírka je pak věnována sociálním problémům ve společnosti, na které Wolker reaguje. Snaží se na tyto problémy poukázat a bojovat za lepší společnost (tomu je krásným příkladem báseň Slepí muzikanti, kteří ač jsou slepí, umožňují otevřít oči a vidět ostatním lidem). Objevují se tu témata chudoby, práce, těžkosti života, atd.
Kromě již zmiňovaných balad se zde nachází i Slepí muzikanti, Kázání na hoře, Oči, Jaro, Fotografie, Dům v noci, Milenci, Moře, Pohřeb a další.

Literatura:

Elektronická příručka dostupná na stránkách Ústavu pro českou literaturu, DOSTI WOLKERA! (odkaz: http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/avantgarda/AVA2/2.pdf)
SLIŽ Petr, Magisterská diplomová práce VÝVOJ POETIKY JIŘÍHO WOLKERA V LETECH 1918 – 1921, Olomouc, 2015 (odkaz: https://theses.cz/id/lapca6/MDP_SLI_PETR.pdf)
RUFERTOVÁ Kamila, JIŘÍ WOLKER, OSOBNOST A DÍLO, Praha, 2010 (https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/32586/DPTX_2010_1_11410_0_75292_0_90327.pdf?sequence=1&isAllowed=y)

Mé vydání:

WOLKER, Jiří. Těžká hodina [online]. V MKP 1. vyd. Praha : Městská knihovna v Praze, 2011 [aktuální datum citace eknihy – př. cit. rrrr-mm-dd]. Dostupné z WWW: https://web2.mlp.cz/koweb/00/03/37/06/52/tezka_hodina.pdf
WOLKER, Jiří. Host do domu [online]. V MKP 1. vyd. Praha : Městská knihovna v Praze, 2011 [aktuální datum citace e-knihy – př. cit. rrrr-mm-dd]. Dostupné z WWW: https://web2.mlp.cz/koweb/00/03/37/00/11/host_do_domu.pdf