![]()
Jean Giono (1895 – 1970) byl francouzský spisovatel, který se ve svém díle zabýval především vesnickým životem v Provence. Jeho tvorba byla významně ovlivněna panteismem, starými mýty a hlubokým vztahem k přírodě.
Životní osudy a postoje
- Jeho rodné jméno bylo Jean Fernand Giono.
- Pocházel z chudé rodiny piemontských přistěhovalců a nedokončil střední školu.
- Zpočátku pracoval jako bankovní úředník, později se začal naplno věnovat literatuře a spisovatelství.
- Literárně je velmi těžko zařaditelný, pohyboval se spíše na okraji literární tvorby ostatních autorů.
- Udržoval přátelství s mnoha významnými literáty své doby.
- Měl vlastní a velmi kruté zkušenosti z bojišť první světové války, které ho hluboce zasáhly.
- Stal se přesvědčeným pacifistou a otevřeně vystupoval proti nesmyslnosti válek.
- Po druhé světové válce čelil obvinění z podpory vichistického režimu, byl krátce vězněn a až do roku 1948 měl zákaz publikovat.
- Získal prestižní Literární cenu knížete monackého a byl zvolen členem významné Goncourtovy akademie.
- Působil také jako předseda poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes.
- Byla založena společnost L’Association des amis de Jean Giono, která vydává časopis Revue Giono a pečuje o jeho dům zapsaný na seznamu Monument Historique.
- Během svého života získal ocenění Řád čestné legie.
- Zemřel na infarkt myokardu.
Literární styl a témata
- V jeho raných dílech nepředstavovali hlavní hrdiny lidé, ale samotná příroda, například země, řeka nebo hory.
- Napsal velké množství románů, ve kterých oslavuje prostého venkovského člověka.
- Jeho postavy žijí zcela instinktivně a přirozeně v dokonalém souladu s přírodou a jejími neměnnými zákony.
- Dílo se nese v duchu panteismu a vitalismu, s důrazem na obnovení ztracené radosti ze života.
- Často se inspiroval domovským Provensálskem, které ve svých textech vykresluje jako pohanské, tajemné a plné mystiky.
- Využíval metaforické psaní, které dodává jeho textům zvláštní, až esoterický nádech.
Literární a filmové dílo
Próza a romány
- Hlasy země (1929) – příběh o návratu života do jedné provensálské vesnice, která je plná mystiky a jedinečností přírody. Námětově je dílo podobné novele Muž, který sázel stromy a autor se v něm inspiroval Provensálskem, které je pro něj pohanské a tajemné.
- Člověk z hor (1929) – povídka, ve které se autor snaží obnovit ztracenou radost ze života, nesoucí se v duchu panteismu a vitalismu.
- Hvězdný had (1933) – epické drama a neobvyklé iniciační představení. Každý z devíti pastýřů ztělesňuje jeden ze základních prvků pastýřské obraznosti (moře, horu, řeku, strom, vítr). Jde o mysteriózní operu pod širým nebem, která je zvláštní až esoterická, což autor zvýrazňuje metaforickým psaním.
- Kéž tonu v radosti (1935) – povídka, ve které se autor rovněž snaží obnovit ztracenou radost ze života, a celé dílo se nese v duchu panteismu a vitalismu.
- Silné duše (1949) – sugestivní příběh o konfliktu mezi láskou a nenávistí a rozporuplném vztahu člověka k životu.
- Husar na střeše (1951) – slavná kniha, která byla později zfilmována. Děj se odehrává v Manosque, kde se rozmohla velká epidemie cholery.
- Muž, který sázel stromy (1953) – fiktivní novela znázorňující sílu lidského ducha, podle které byl natočen i stejnojmenný film.
Filmová a televizní tvorba
- Crésus (1960) – film, který Jean Giono natočil podle vlastního scénáře s Fernandelem v hlavní roli.
- Provinces (1968) – televizní seriál, na kterém se Giono podílel jako jeden ze scénáristů.
Děj knihy Silné duše
- Příběh se odehrává během nočního sezení u mrtvého, při kterém si několik starých žen krátí čas vyprávěním.
- Jedna z žen vypráví o skutečné a čisté lásce, kterou poznala od své zaměstnavatelky a ochránkyně.
- Její muž však z hlouposti a chamtivosti tuto dobrou ženu zničil.
- Hlavní hrdinka se mu za tento čin po zbytek svého života rafinovaně mstí.
Obsah díla Muž, který sázel stromy
- Mladý muž se vydává na pouť do odlehlých alpských zákoutí, kde zpočátku popisuje naprostou nehostinnost krajiny.
- Když už je zoufalý a nemůže najít vodu, potká pastevce ovcí, který ho u sebe pohostí.
- Vyrovnaný pastevec mu vypráví o lidech, kteří zde dříve žili v samotě, a svěřuje se mu, že ztratil rodinu.
- Od té doby žije pastevec sám a každý den sází v pustině stromy, takže tam, kde dříve nic nebylo, najednou vzešla spousta zeleně.
- Po první světové válce se vypravěč na místo vrací a zjišťuje, že i přes mnoho nezdarů zvládl pastevec vysadit krásný a rozlehlý les.
- Díky úsilí jediného muže, který změnil kraj k nepoznání, se do oblasti postupně začali vracet lidé a začali žít tam, kde původně nic nebylo.
Související autoři
Přátelé a současníci
André Gide
- Francouzský prozaik a dramatik.
- Udržoval s Gionem přátelské vztahy.
André Breton
- Francouzský básník a zakladatel surrealismu.
- Patřil do okruhu Gionových přátel.
- Francouzský spisovatel a filozof.
- Další z významných literátů, se kterými se Giono přátelil.
Citáty
O válce a vlastenectví
„Být Francouz není žádná výhra. Jediná výhra je být živ.“
Časté otázky k autorovi
Za co byl Jean Giono po druhé světové válce vězněn?
Byl obviněn z podpory vichistického režimu, kvůli čemuž byl krátce vězněn a měl až do roku 1948 zákaz publikovat.
Jaké je nejznámější dílo Jeana Giona?
Jeho nejznámějším dílem je fiktivní novela Muž, který sázel stromy, která vypráví o síle lidského ducha a vytrvalosti.