Jméno: Albert Camus
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): Caterine
ALBERT CAMUS (1913 – 1960)
Albert Camus byl francouzský spisovatel a publicista, bývá uváděn jako představitel existencionalismu, i když to odmítal. Významně ovlivnil filosofické myšlení, ale také si nepřál být označován za filosofa.
ŽIVOT
Camus se narodil v Mondovi (v Alžíru, které tehdy bylo francouzskou kolonií), zemřel mu otec a po jeho smrti vyrůstal v chudinské čtvrti. Nesl francouzské i španělské kořeny, protože jeho rodiče měli francouzsko – španělské manželství. V Alžíru vystudoval filosofii
a klasické literatury. Vyzkoušel si různá povolání, založil divadelní skupinu, věnoval se literatuře a publicistice. Stal se také novinářem.
Smýšlel levicově, zastával se práv Arabů a kritizoval francouzský kolonialismus. V roce 1934 se stal členem komunistické strany, kterou po roce pro neshodu v názorech opustil. Jeho novinářská činnost vedla až k jeho vyhoštění z Alžíru, odjel do Paříže, a tam se zapojil do protifašistického hnutí.
Během druhé světové války publikoval v nelegálním časopise Combat. Začal být aktivní, co se otázek francouzské koloniální politiky v Alžírsku týče, a stal se jejím velkým kritikem. Oženil se s Francine Faure.
Zemřel při autonehodě. Spisovatel Catelli vytvořil teorii, že byl ve skutečnosti zabit sovětskou tajnou službou KGB, a to na příkaz ministra zahraničí Šepilova. Toto tvrzení vydával na základě jednoho úryvku v deníku spisovatele Zábrany.
DÍLO
Soustředil se na otázku a problematiku odcizenosti a vzpoury, často se vyskytuje strach ze samoty. Díla představují reakci na ztrátu tradičních hodnot a přesvědčení
o nesmyslnosti a absurdnosti života. Tvořil beletrii, dramata, eseje, filosofické spisy, deníky
a memoáry.
CIZINEC – první jeho úspěšný román, filosofie absurdity lidské existence, hlavní hrdina Mersault si rekapituluje svůj život před popravou, dochází k závěru, že je cizincem v kolektivu lidí i ve svém vlastním životě
MOR – románová kronika, využívá zde své zkušenosti z odboje, zdůrazňuje princip lidské solidarity a aktivní boj proti zlu
PÁD – filosoficky laděný román, původně byl plánován jako jedna z povídek sbírky Exil
a království, vzhledem k velkému rozsahu jej nakonec publikoval samostatně
EXIL A KRÁLOVSTVÍ – sbírka povídek
ŠŤASTNÁ SMRT – publikováno posmrtně
CALIGULA – drama, hra o římském císaři pojata netradičně, Caligulu pojímá jako člověka, který revoltuje proti absurditě pomocí zločinů, nebere ho jako blázna, proti Caligulovi vznikne vzpoura, on se jí ale směje, hra je zaměřena proti diktátorským režimům
MÝTUS O SISYFOVI – motivem je antický mýtus o Sisyfovi, pojal ho z pohledu Sisyfa, poukazuje na to, že může být šťasten, protože má stejný osud jako všichni ostatní lidé, na rozdíl od nich si ale svou marnou snahu uvědomuje, takže je vlastně pánem svého osudu, netrpí nadějí, takže je svobodnější než ostatní, z východisek beznaděje a zbytečnosti dospívá k závěru, že člověku je díky prožití zlých zážitků dovoleno dál pokračovat v dobrém životě
DENÍKY A MEMOÁRY
- vydány posmrtně
ZÁPISNÍKY I. (květen 1935 – únor 1942)
ZÁPISNÍKY II. (leden 1942 – březen 1951)
ZÁPISNÍKY III. (březen 1951 – prosinec 1959)
ZAJÍMAVOSTI
- nositel Nobelovy ceny za literaturu (roku 1957)
