Jiří Šotola – životopis

Jiří Šotola (1924 – 1989) byl český básník, prozaik, dramatik, herec a divadelní režisér. Patřil k významným představitelům poezie všedního dne a později se proslavil především svými historickými romány, ve kterých často reflektoval složité morální otázky a lidské osudy na pozadí velkých dějinných událostí.

 

Život a studium

• Narodil se 28. května 1924 ve Smidarech nedaleko Hradce Králové, kde strávil první roky života a zahájil školní docházku.
• Po absolvování základní školy pokračoval ve studiu a v roce 1942 úspěšně získal maturitu.
• Kvůli válečným událostem nemohl nastoupit na vysokou školu a byl nuceně nasazen jako dělník ve slévárně v Plotišti nad Labem.
• Později začal studovat na vytoužené Státní konzervatoři, ale kvůli nucenému uzavírání škol mohl studium dokončit až v roce 1947.
• Po konzervatoři se věnoval studiu herectví na DAMU, které úspěšně zakončil v roce 1951.
• Během svého pobytu v Praze byl zapsaný také na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde šest semestrů studoval klasickou filozofii a estetiku, studium však nedokončil.
• Působil jako herec a divadelní režisér v divadle v Hradci Králové, nedaleko své rodné obce.
• Od roku 1958 pracoval jako šéfredaktor měsíčníku Květen, a to až do ukončení jeho vydávání.
• Následně přestoupil do Literárních novin, kde měl jako novinář na starosti časopis Kultura.
• V letech 1964 až 1967 působil ve Svazu českých spisovatelů, kde zastával funkci tajemníka.
• V roce 1970 přišel negativní zlom, kdy dostal zákaz publikovat, který trval celých pět let.
• V roce 1975 přijal oficiální kritiku, přišel s řadou vyjádření a jeho díla mohla opět začít vycházet.
• Zemřel 8. srpna 1989 v Praze ve věku 65 let.

 

Literární styl a témata

• V počátcích své tvorby se profiloval jako básník takzvané poezie všedního dne, která se odkláněla od patosu k běžnému životu.
• Jeho raná poezie se vyznačuje silným pacifistickým laděním a varováním před hrozbou jaderné války.
• V básnických sbírkách často reflektoval přirozený koloběh života, proces stárnutí, smrt a hledání smyslu lidské existence.
• V pozdějším období se přesunul k próze a stal se uznávaným mistrem českého historického románu.
• Jeho historické prózy se často vyznačují kritickým postojem k církvi a náboženskému fanatismu, což odráželo i autorovy osobní postoje.
• V románech se zaměřoval na psychologii postav, které jsou konfrontovány s těžkými morálními dilematy na pozadí historických událostí.

 

Literární dílo

Poezie

• Svět náš vezdejší (1957) – Sbírka básní patřící do kategorie takzvané poezie všedního dne. Jejím unikátem je především pacifistické ladění a varování před jadernou válkou.
• Hvězda Ypsilon (1962) – Další ze známých básnických děl. Básně mají podobnou tematiku, kterou je koloběh života spojený se stárnutím a také se smrtí.
• Poste restante (1963) – Unikátem tohoto díla je fakt, že se jedná o básně ve formě fiktivních dopisů. Adresátem je židovská dívka, která má podobu svědomí.
• Oranžová ryba (1968) – Sbírka milostné poezie. Kromě tématu lásky se v ní objevují i témata hledání smyslu života v moderním světě.

 
Próza a historické romány

• Tovaryšstvo Ježíšovo (1969) – Historický román. Hlavní postavou je hraběnka Marie Maximiliána Slavatovna, která ovdověla a vzhledem ke své skromnosti odevzdala majetek ve prospěch jezuitského řádu.
• Kuře na rožni (1974) – Román, který nejprve vyšel v samizdatu a poté v roce 1976 v Československu. Je spojený s historickým tématem z období napoleonských válek. Hlavním hrdinou románu je Matěj Kuře.
• Svatý na mostě (1978) – Historický román se zaměřením na Jana Nepomuckého a jeho osud. Je typický tím, že poměrně výrazně zbrojí proti církvi a vyjadřuje tak postoje samotného autora.
• Osmnáct Jeruzalémů (1986) – Netypická novela s poměrně unikátním tématem. Příběh je spojený s křížovou výpravou, která není vedena klasickými vojsky, ale do Svaté země se vydávají zfanatizované děti.

 

Působení v časopisu Květen

• Jiří Šotola byl klíčovou postavou literární skupiny, která se zformovala kolem časopisu Květen.
• Jako šéfredaktor tohoto měsíčníku od roku 1958 až do jeho zrušení pomáhal formovat a prosazovat program takzvané poezie všedního dne.
• Tato literární skupina se vymezovala proti tehdejší schematické a politicky angažované literatuře a prosazovala návrat k obyčejným lidským starostem, radostem a každodenní realitě.

 

Související autoři

Generace časopisu Květen (Poezie všedního dne)
 
Miroslav Holub

• Významný český básník a imunolog.
• Společně se Šotolou patřil k hlavním představitelům poezie všedního dne a pravidelně publikoval v časopise Květen.

 
Karel Šiktanc

• Český básník, textař a novinář.
• Další z klíčových členů literární skupiny kolem časopisu Květen, který sdílel podobná tvůrčí východiska.

 
Miroslav Florian

• Básník a překladatel.
• Jeho raná tvorba byla rovněž úzce spojena s programem poezie všedního dne a okruhem autorů sdružených kolem časopisu Květen.

 

Citáty

O smyslu života (tematický odraz v díle Oranžová ryba)

Hledání smyslu života v moderním světě je jako plavba v neznámých vodách, kde jedinou jistotou zůstává lidská láska a svědomí.

 

Časté otázky k autorovi

Kdy a kde se Jiří Šotola narodil?
Narodil se 28. května 1924 ve Smidarech, obci ležící v blízkosti Hradce Králové.
 
Proč nemohl po maturitě nastoupit na vysokou školu?
Po získání maturity v roce 1942 nemohl nastoupit na vysokou školu, protože byl kvůli válce nuceně nasazen jako dělník ve slévárně v Plotišti nad Labem.
 
Jaký postoj zaujímal Jiří Šotola k církvi ve svých dílech?
V jeho historických románech, například v díle Svatý na mostě, se často objevuje výrazně kritický postoj vůči církvi, který odrážel autorovy osobní názory.
 
Kdy dostal zákaz publikovat a jak dlouho trval?
Zákaz publikovat dostal v roce 1970 a trval celých pět let. V roce 1975 přijal oficiální kritiku a mohl se vrátit k vydávání svých děl.