Josef Mareš: Moje případy z 1. oddělení – rozbor

rozbor-díla

 

Kniha: Listy heroin

Autor: Martin Moravec, Josef Mareš

Přidal(a): Dita

 

Martin Moravec

  • Narozen 15. března 1981 v Rychnově nad Kněžnou.
  • Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
  • Od roku 1999 pracuje jako novinář, nejprve v Orlických novinách a poté v MF DNES.
  • Specializoval se na sportovní žurnalistiku, zejména fotbal a tenis.
  • Od roku 2006 vede čtvrteční Magazín DNES.

Autorova tvorba

  • Biografie známých osobností:
    • Petr Koukal: Jsem (2016)
    • Jiná Gabriela Koukalová (2018)
    • Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku (2019)
    • David Hecl: Mluví k vám kapitán (2021)
    • Josef Mareš: Moje případy z 1. oddělení (2022)
    • Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem (2023)
    • Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače (2024)
  • Další díla
    • Enter, mami! (2016) – Kniha složená z jeho sloupků, které psal pro Magazín DNES

 

Josef Mareš

  • Narodil se v Praze v roce 1964.
  • Vystudoval ČVUT v Praze – kybernetiku
  • U policie je od r. 1990
  • Nejprve působil v Praze 4 v obvodním oddělení
  • V r. 1992 se dostal na krajské ředitelství hl.m. Prahy do oddělení hospodářské kriminality, pak do oddělení obecné kriminality (násilí)
  • Stal se vedoucím oddělení vražd
  • V r. 2019 odešel do civilu po neshodách s tehdejší vedoucí policie

 

Literárně-historický kontext

Zasazení autora do kontextu vývoje tehdejší kultury (české/zahraniční)

  • Jedná se o současnou literaturu faktu.
    • Pokrývá široké spektrum témat od historie, vědy, politiky, kultury až po osobní rozvoj a životní styl. Autoři často zkoumají aktuální společenské otázky a události, což čtenářům poskytuje hlubší vhled do současného světa.
    • Kniha je populárním svědectvím o práci kriminalistů a nejznámějších případů z let 1990 – 2019. Tímto se popularizuje profese policistů. Jedná se o  moderní směr literatury založený na  výpovědi člověka, který danou profesi dělá. Tím je dána i autentičnost.
  • V 90. letech a na začátku 21. století se česká společnost otevřela novým vlivům a začala se více integrovat do evropského a světového kontextu. V této době došlo k rozvoji médií a literatury, což umožnilo autorům jako Moravec přinášet nové perspektivy a témata. Jeho práce v oblasti sportovní žurnalistiky a knižních rozhovorů reflektuje tuto dynamiku a přispívá k bohatství české literární a novinářské scény

 

Další autoři

  • Čeští autoři:
    • Pavel Kosatík – Známý pro své biografie a historické knihy, například „České století“ nebo „Věra Čáslavská: Život na Olympu“.
    • Michal Viewegh – I když je známý především pro své romány, napsal také několik knih založených na skutečných událostech a osobnostech, například „Báječná léta pod psa“.
    • Petr Čermák – Autor knih zaměřených na rozhovory a osobní příběhy, například „Rozhovory s Karlem Gottem“.
  • Zahraniční autoři:
    • Walter Isaacson – Americký autor známý pro své biografie významných osobností, jako jsou „Steve Jobs“ nebo „Leonardo da Vinci“.
    • David McCullough – Historik a autor biografií, například „John Adams“ nebo „The Wright Brothers“.
    • Robert Caro – Známý pro své detailní biografie, například „The Power Broker“ o Robertu Mosesovi a série knih o Lyndonovi B. Johnsonovi.

 

Rozbor: Moje případy z 1. oddělení (2022)

Literární druh a žánr a forma:

  • Literární druh: epika – literární druh, který je založený na ději, na vyprávění příběhu v určitém čase
  • Literární žánr: próza
  • Literární forma: kriminální román (je složen z otázek a odpovědí)
  • Období: moderní česká literatura 21. století
  • Počet stran: 317

 

Vysvětlení názvu:

  • Název vyjadřuje obsah knihy, kde popisuje příběhy, co se mu stalo, když působil na 1. oddělení  – tedy na oddělení vražd

 

Hlavní motivy/téma/myšlenka:

  • Hlavní myšlenka: vraždy, motivy vrahů, blízcí zavražděných, svědci trestných činů, chování pachatelů, práce vyšetřovatele, velké trestné činy z let 1990 – 2019
  • Téma/námět: interview o práci policie, o motivech k vraždě, o chování vrahů a dopady násilných trestných činů na příbuzné. O
  • Motiv: nastínit kriminalitu v dané době, i postupy kriminalistů v jednotlivých kauzách

 

Vztah mezi autorem a hrdinou:

  • Josef Mareš popisuje sám sebe, své zážitky

 

Kompozice díla:

  • Kniha je napsána retrospektivně z doby od roku 1992, kdy nastoupil na krajské ředitelství Policie až do jeho odchodu do civilu v r. 2019.
  • Kniha se člení na tyto části:
    • Vražda
    • Vrah a oběť
    • Ti druzí
    • Vyšetřovatel
    • Můj život

 

Jazyková a syntaktická stránka:

  • Kniha je psána v ich-formě.
  • Kniha e sepsána formou otázek novináře a dopovědí.
  • V textu se objevují:
    • vulgarismy, když Josef Mareš popisuje skutečné události kriminálních případů
    • slangové výrazy – mezi policisty používaný slovníček např. „dosah“ – nepřetržitá služba; „místňáci“ – místníoddělení policie
    • odborné výrazy – „rekognice“ – rozpoznávání osob či věcí; „rekonstrukce“ – úkon se svědkem, obviněným, kdy je rekonstruován děj trestného činu

 

Metoda autorova psaní:

  • Kniha je psána v ich-formě, jde vlastně o interview, kdy formou otázek a odpovědí vypráví příběh jeho profesního života i způsob práce,
  • Sem tam je vložena stránka s citátem Josefa Mareše – jako poznámka k nějakému případu.

 

Čas a prostor díla:

  • kdy: 1992 – 2019
  • kde: Praha, Středočeský kraj

 

Charakteristika hlavní/ch postav/y:

  • Martin Moravec – novinář a spisovatel, svými vhodnými otázkami se snažil, aby kniha byla autentická
  • Josef Mareš – policista, vyšetřovatel a později vedoucí oddělení vražd, je do své profese zapálen, svou profesí žil, sám Moravec o něm prohlásil: „… Česká policie v něm bez pochyb měla jednoho z nejlepších vyšetřovatelů“.
  • Ostatní postavy: postavy jednotlivých kriminálních případů

 

Stručný děj:  

Novinář společně s bývalým kriminalistou a šéfem 1. oddělení se formou otázek a odpovědí věnuje tématu, jaká je skutečnost na místě činu i během pozdějšího vyšetřování oproti obrázkům z televizních seriálů či filmů. Mnoho věcí se samozřejmě liší. Ostatně i v jeho seriálech není úplně vše podle reálu, přestože se k němu hodně blíží.

 

Obsah díla (kniha se dělí na části):

VRAŽDA

  • Začátek je o tom, jak se vlastně o vraždách dozví, jak probíhají první okamžiky, když dorazí na místo činu, o tom, že hlídka zajistí místo činu, přijíždí policie z místního oddělení, kriminálka z obvodu i kraje, policejní lékař, znalci, technici. Technici musí být zvlášť opatrní, aby zde nezanechali svoje stopy DNA, což vypráví i na jednom případu, který se stal. Mluví i o zápachu, který je specifický a kriminalista je často tolik nasáklý tímto pachem, že „smrdí“. Také o tom, že pak v soukromém životě poznal, že v domě, kam šel kamarádovi stěhovat pračku, poznal, že je tam mrtvola – byla tam, paní co umřela ve svém bytě. Vysvětluje, že je rozdíl mezi rdoušením (rukama, nohama)  a škrcením (škrtidlem). O zjišťování doby úmrtí – lékař dobu smrti pozná přímo na místě, nikoli „až po pitvě“, což je v mnoha detektivkách.  O tom, co a jak dělat při výslechu a jak se může pokazit výslech, kdy se může v tisku objevit fotografie údajného pachatele dřív, než jej mají svědkyně určit, což vyšetřování zmaří.
  • Zde popisuje rekonstrukci úmrtí ženy, která vypadla ze 7. patra, manželů tvrdil, že spadla při natahování šňůry na prádlo (str. 84), šňůra byla ale již natažená a manžel tvrdil, že to dodělal, Také, že řekl, že manželka v tu dobu vařila oběd, ale obě porce byly snědeny – manžel tvrdil, že je snědl jednu k obědu a druhou k večeři. Byl ochrnutý a tak se zdálo, že to nemohl udělat, nakonec pomohla rekonstrukce, kde hasiči přivezli nafukovací polštář…

VRAH A OBĚŤ

  • Zde popisuje motivy k vraždě. Že nejčastější příčinou vraždy je domácí neshody, nebo rodinné vztahy.
  • Dále radí, jak se zachovat při napadení: „pokud se můžeš boji vyhnout, vždy se mu vyhni“(str. 145).
  • O nájemných vrazích, kteří tu byly hodně v 90. letech a vraždy páchali za 50 000 až 200 tis. Korun (tehdy to byly velké peníze).
  • Vypráví i o tom, jak pachatelé mají výčitky svědomí, nebo se naopak snaží zakrýt stopy.

TI DRUZÍ

  • Zde se zaměřuje na svědky, na případy, kdy celá rodina ví, kdo je vrah, ale kriminalista to musí dokázat. Také případ, kdy se vrah svěřil nejlepšímu kamarádovi, který ale vraždu oznámit musí, protože na něj se nevztahuje možnost odmítnutí výpovědi, pokud by tím způsobil újmu své rodině. (str. 189)

VYŠETŘOVATEL

  • V této části popisuje, jaké předpoklady by měl vyšetřovatel mít i o tom, že kriminalisté mají svůj druh humoru. Zmiňuje případ, kdy byla nalezena fotka ženy rozpůlené, chybělo však tělo….kriminalisté to vyšetřovali, až přišli na partu mladíků a zjistili, že ta fotka byla fejk. (str. 275)

MŮJ ŽIVOT

  • Zde popisuje, jaké to bylo, když nastoupil v 90. letech k vraždám, jak bylo tolik mrtvol, že nevěděli, co dříve. Také přiznává, že hlavní důvod, proč začal psát scénáře byl jeden díl seriálu Expozitura, kde byl případ advokátky, kterou umlátil  do hlavy železnou tyčí její partner a slepý svědek mu pomohl pachatele usvědčit, při rekonstrukci použili kuřata, do kterých mlátili tyčí, neboť kuřata mají nejblíže k napodobení lidské hlavy.

 

Další díla, která vycházejí ze stejného tématu

Případy, které v knize popisuje autor, jsou skutečnými kriminálními případy, které byly i zfilmovány v seriálech:

  • Devadesátky – popisuje zločiny v 90. letech, kdy v České republice působila arménská mafie, podsvětí ovládali dva lidé – Mrázek a Antonín Běla a mnoho policistů bylo zapleteno s podsvětím. V této době byla nejznámější kauzy – zavraždění Ludviky Jonákové (nepohodlná manželka vlastníka největší diskotéky v Praze Discolandu), Sametoví (Orličtí)  vrazi (oběti strkali do sudů a shazovali ze Žďákovského mostu do Orlické přehrady.
  • Případy 1. oddělení (1.,2.,3. série) – vražda novináře Michala Velíška, vražda školačky Aničky Janatkové, vraždy pražských taxikářů
  • Docent (z r. 2023, v hlavní roli Ivan Trojan, o práci praktického vyšetřování i o přínosnosti psychologických posudků pachatelů a analýzách  – tedy teoretického přístupu k vyšetřování)

 

Rozbor uměleckého textu

  • Výňatek – Umělecký text

Už dost dlouho si tu povídáme o práci vyšetřovatele. A napadá mě: To asi nebude ideální zaměstnání pro klidný rodinný život.

To určitě není. Případem žijete ve dne v noci a jako detektiv těžko můžete mít žárlivou ženu. Ve dvě ráno vám zavolají, sbalíte si věci, dva dny vás nevidí a ještě jí ani nesmíte nic říct. Byť ona si to pak stejně přečte v novinách. I do seriálu Devadesátky jsem napsal větu: „Málokterá ženská s chlapem na vraždách vydrží.“

Sice můžete přijít domů s dobrou náladou, ale najednou vám zazvoní telefon: „Pepo, máme výsledky z laboratoře a nejsou tam ani otisky, ani stopy DNA.“ Telefon položíte a dobrá nálada je v háji.

Co vám teď řeknu, je asi dobré pro společnost, ale pro příbuzní policistů už tolik ne. Práce je pro nás občas přednější než rodina. Hledáte nějakého hajzla, jezdíte metrem a přemýšlíte: „Co když tady je a směje se mi do obličeje?“ V tu chvíli ho zkrátka musíte dostat.

 

Úkoly s úryvkem

Zasadit výňatek do kontextu díla:

  • text je z části knihy VYŠETŘOVATEL, kde jsou otázky týkající se postojů, přemýšlení a práce vyšetřovatele.

 

Analyzovat stěžejní motivy výňatku, určit hlavní téma

  • téma oddanosti práce policisty, práce jako poslání

 

Analyzovat typy promluv v ukázce/veršovou výstavbu, rýmy

  • Interview – otázky novináře a odpovědi autora

 

Charakterizovat jazykové či umělecké prostředky a popsat jejich funkci v textu:

  • řeč přímá: „Pepo, máme výsledky z laboratoře a nejsou tam ani otisky, ani stopy DNA.“
  • Vulgarismy – hajzl,
  • Dysfemismus – ženská (zhrubnění)
  • slangové výrazy – s chlapem na vraždách = s manželem policistou, který pracuje na oddělení vražd
  • přenesený význam – směje se mi do obličeje
  • hovorový výraz s přeneseným významem – nálada je v háji
  • metafora – Telefon položíte, musíte dostat
  • odborné výrazy – stopy DNA
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.