Kniha: Moje zlatá řemesla
Autor: Ivan Klíma
Přidal(a): Káťa M.
Ivan Klíma
- český spisovatel s židovskými kořeny
- narozen 14. září 1931
- původní jméno: Ivan Kauders
- vystudoval gymnázium a Filozofickou fakultu UK
- během 2. světové války strávil 3 roky v koncentračním táboře Terezín
- pracoval jako redaktor v časopisu Květy, v nakladatelství Československý spisovatel, psal do Lidových novin
- v roce 1969 odjel do USA jako hostující profesor na Michiganské univerzitě
- po návratu v roce 1970 byl zakázaným autorem – vydával jen v samizdatu a exilu, živil se dělnickými profesemi
- roku 2002 získal cenu Franze Kafky za knihu Velký věk chce mít též velké mordy
Díla
- Bezvadný den (1960) – prvotina, soubor povídek
- Hodina ticha – první román
- Milenci na jednu noc (1964), Milenci na jeden den (1970) – soubory povídek o lásce
- Soudce z milosti – životní dílo, psychologický román, vyšel v samizdatu (1976), původní název: Stojí, stojí šibenička
- Láska a smetí – nejúspěšnější Klímova kniha, román, přeložen do mnoha světových jazyků
- Velký věk chce mít též velké mordy – životopis Karla Čapka
- Moje šílené století – kronika 20. století
Česká literatura 2. poloviny 20. století
Poválečná literatura (po roce 1945)
- reakce na válku, poválečná témata
- 1946 – první sjezd československých spisovatelů
Rok 1948
- únorový převrat -> nástup komunistů k moci -> zavedení cenzury, emigrace některých autorů
60. léta
- rozvolnění poměrů, „zlatá éra literatury“, uvolnění cenzury
1968
- rozdělení literatury na tři skupiny: samizdatová, exilová a oficiální
- samizdat: Ludvík Vaculík (sepsal manifest Dva tisíce slov), Eva Kantůrková, Ivan Klíma, Karel Pecka
- exiloví autoři: Milan Kundera, Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Arnošt Lustig
- oficiální autoři: Ladislav Fuks, Jan Drda, Vladimír Neff
70 – 80. léta
- doba normalizace, cenzura
1989 – sametová revoluce
- zrušení cenzury, demokracie, návrat některých autorů z exilu, noví autoři
Rozbor díla: Moje zlatá řemesla
- kniha povídek, vydáno roku 1990
- “zlatá řemesla“ – klukovské sny i skutečná zaměstnání
- autobiografické prvky
- autor se vrací do doby, kdy nemohl vykonávat svou profesi a musel vykonávat řadu jiných profesí a současně se mísí s jeho vysněnými dětskými profesemi
- polemizace nad společností, která se odklonila od tradic a slepě naslouchá autoritám
Jazyk a kompozice
- kniha obsahuje šest povídek, každá povídka popisuje jiné řemeslo (téma jednotlivých povídek je patrné z jejich názvů: Archeologická povídka, Malířská povídka, Řidičská povídka)
- filozofické pasáže
- vypravěč jednotlivých povídek je zároveň i hlavním hrdinou
Jednotlivé povídky:
- Malířská povídka – téma smrti a vyrovnání se s ní, kritika přístupu společnosti ke smrti jako k něčemu nepatřičnému, návrat k válce, která zbavila smrt důstojnosti
- Archeologická povídka – téma smrti a pohřbívání, život předků poznáme díky jejich hrobům, jak jsou lidé pohřbívání ukazuje, jakou máme úctu k životu a smrti
- Řidičská povídka – hlavní hrdina přijde o auto i o řidičský průkaz, povídka se jmenuje řidičská – ačkoli hlavní hrdina se jako řidič neživil, poukázání na nesvobodu člověka žijícím v totalitním režimu – auto je věc, kterou člověk může sám řídit, v povídce jsou i odkazy na druhou světovou válku a koncentrační tábory
- Pašerácká povídka – popisuje jak se lidé, kteří nesouhlasili s oficiální mocí, dostávali k informacím a zakázaným knihám
- Posílkařská povídka – v této povídce hlavní hrdina pracuje jako posel mezi dvěma budovami jednoho podniku, ukazuje tím na absurditu některých zaměstnání
- Zeměměřičské povídka – odkazy na Franze Kafku, ekologické názory, kritika průmyslové společnosti
