Kniha: Kdo chytá v žitě
Autor: Jerome David Salinger
Přidal(a): klabar
Bibliografické údaje: Praha / 1968 / Odeon / Luba a Rudolf Pellarovi
Jerome David Salinger (1919 – 2010)
- Americký povídkář a romanopisec
- Původ z rodiny obchodníka, po čase byl sám drobný obchodník ve Vídni
- Studoval vojenskou akademii, poté VŠ (nedokončil)
- Již během středoškolských studií psal krátké povídky
- V 2. světové válce na západní frontě
- Po válce psal povídky do časopisů
- V posledních letech života se odmlčel, vyhledával samotu
- Žid, který se vědomě oženil s nacistkou
- Během války se setkal s Ernestem Hemingwayem. Ačkoliv se vzájemně obdivovali, jejich kontakt byl pouze omezený a netrval celý život.
- Vrstevníci: Ernest Miller Hemingway (1899 – 1961, USA, Fiesta, Sbohem armádo, Stařec a moře, Komu zvoní hrana), William Styron (1925 – 2006, USA, Ulehni v temnotách, Dlouhý pochod, Sophiina volba), Joseph Heller (1923 – 1999, USA, Něco se stalo, Představte si tohle, Hlava XXII)
Další díla:
- Oblíbený motiv – pocity dospívající mládeže (nespokojenost se světem, deprese)
- Napsal přes 30 povídek, které byly publikovány v časopisech a později se staly součástí několika povídkových sbírek.
- DEVĚT POVÍDEK (1953)
- Zachycují kritické a překvapující chvíle v životě postav
- FRANNY A ZOOEY (1961)
- Příběhy sourozenců Glassových, nadaných jedinců, kteří těžko nalézají kontakt s lidmi
- VZHŮRU, TESAŘI, DO VÝŠE STŘECHU ZVEDNĚTE
- Psychologicky laděné novely
Kdo chytá v žitě (1951)
- První a poslední román J. D. Salingera
- Proces dospívání, nalézání sám sebe, sebeuvědomění, cesta ke světu a vztahu k němu
- Jeden z nejznámějších generačních románů
- Román měl obrovský úspěch, hlavně mezi dospívajícími
- Postavy:
- Holden Caulfield – Hlavní hrdina a vypravěč příběhu, šestnáctiletý student, který byl právě vyloučen z další školy. Je to psychologicky složitá postava, která se potýká s pocity odcizení a deprese. Jako vypravěč je nespolehlivý, protože jeho pohled na svět je silně subjektivní a zkreslený. Jeho hlavním motivem je kritika „falešnosti“ (v originále „phoniness“) dospělého světa, kterou vidí všude kolem sebe, ale často ji sám projevuje.
- Stradlater – Holdenův kamarád z poslední školy, „hezounek“
- Ackley – Holdenův kamarád z poslední školy, „špindíra“
- Sally – Holdenova kamarádka, potkává se s ní v NY
- Jane Gallagher – Holdenova kamarádka z dětství, ke které chová hluboké city. Přestože se v ději přímo neobjeví, Holden na ni často vzpomíná.
- Phoebe – Holdenova sestra, má ji moc rád
- D. B. – Holdenův bratr, spisovatel, žije v Hollywoodu
- Allie – Holdenův bratr, zemřel na leukemii, Holden si s ním občas povídá
- Obsah:
Šesnáctiletý Holden Caulfield, nacházející se nyní v sanatoriu, nám vypráví příběh 3 dnů od opuštění školy v Pency po jeho návrat domů. Z Pency byl vyhozen (byla to již čtvrtá škola, ze které byl vyhozen) a chtěl si udělat pár dní volna, než přijde rodičům oznámení o jeho vyloučení ze školy. Ze školy odejde o něco dříve, vyprovokuje ho i to, že jeho kamarád z pokoje byl na rande s Jane Gallagherovou, dívkou, kterou Holden idealizuje. Celé tři dny poté na ni přemýšlí. Holden se nejprve ubytuje v hotelu, další noci tráví různě – poslední u svého bývalého profesora. Hledá si zábavu – jezdí taxíky, přemýšlí, komu by zavolal, kdo už je před Vánocemi na prázdninách doma. Setkává se s mnoha různými lidmi – prostitutkou, jejím pasákem (liftboyem), taxikáři, jeptiškami, jde na rande se svojí kamarádkou Sally a také se snaží potkat svoji milovanou sestru Phoebe. Nakonec se Holden rozhodne, že odjede z města, představuje si, jak bude pracovat a vydělá si na malou chaloupku, kde bude bydlet. Sestra Phoebe chce jet s ním, to ale Holden nedovolí, a proto zůstává. Holden během celého příběhu vzpomíná na minulé školy, minulé zážitky, minulé kamarády a zdůrazňuje jeho odpor k falši. Název knihy je spojen s Holdenovou utkvělou představou náplně života – chce chránit děti hrající si v poli na okraji útesu před pádem, chce být tím, kdo chytá v žitě.
- Rozbor díla:
- Literární druh: epika
- Literární žánr: generační román
- Literárněhistorický kontext: Dílo se řadí do americké literatury 2. poloviny 20. století. Ačkoliv Salinger nebyl přímým členem Beat Generation, román s tímto hnutím sdílí některá témata, jako je kritika společenských konvencí, pocit odcizení a hledání autenticity.
Žánr, který sleduje vývoj hrdiny na pozadí doby, pod vlivem prostředí, společnosti, rodiny, školy a citových zkušeností. Jeho hrdina má všechny znaky běžného člověka svého věku, což umožňuje čtenářům se s hrdinou identifikovat. Postava může svým chováním, jednáním a názory vyjadřovat typický životní pocit svých vrstevníků. Často se jedná o tzv. kultovní díla.
- Jazyková vrstva:
- Ich-forma
- Hovorový jazyk, studentská mluva (např. to by mě umrtvilo, fakticky, pekelně stará, bez psiny…) – přidává na autentičnosti
- Vulgarismy
- Slang
- Mnoho dialogů
- Nadsázka
- Přirovnání (např. byl jsem svůdnej jak ďábel)
- Prvky vyprávění
- Autor zapojuje čtenáře
- Vnitřní komentáře k různým situacím a promluvám ostatních
- Myšlenky těkají od jedné ke druhé
- Tematická vrstva:
- Prostředí: na začátku škola v Pency, poté prostředí New Yorku, Pensylvánie, 20. století
- Postavy: většinou studenti, Holdenovi kamarádi
- Téma: vývoj hlavního hrdiny, jeho dozrávání do dospělosti
- Paralela s dnešní dobou
- Částečně autobiografický
- Kompoziční vrstva:
- Postup: chronologický s introspekcí (vzpomínky)
- Kompozice: 26 číslovaných kapitol
