Kočka na rozpálené plechové střeše – rozbor (4)

 

Kniha: Kočka na rozpálené plechové střeše

Autor: Tennessee Williams

Přidal(a): nr2301

 

 

 

 

Tennessee Williams

Byl básník, prozaik, filmový scénárista a především stále nejhranější americký dramatik, patří svým významem a rozsahem tvorby k ojedinělým postavám ,,jižanské renesance“ a moderního amerického dramatu. Roku 1947 obdržel Pulitzerovu cenu. Ve svých dílech čerpá ze zkušeností ze života společnosti na jihu USA.

 

Děj

Děj se odehrává na jednom místě v jeden den. Brick je bývalý fotbalista a reportér. Po smrti Skippera propadl alkoholu. Skipper byl jeho nejlepší kamarád, se kterým hrál fotbal a který k Brickovi choval homosexuální city. Maggie, jeho žena, se kterou se seznámil už na univerzitě, na to přišla a donutila Skippera, aby se s ní vyspal. Ten to pak zavolal Brickovi a řekl mu, co k němu cítí. Naštvaný Brick zavěsil a nebral mu telefony. Skipeer začal pít a umřel. Celá rodina je na 65. narozeninách otce, který je má sice rakovinu (všichni kromě matky to ví), ale všichni mu to vyvracejí. Maggie Brickovi neustále předhazuje, že nemají děti, a že jeho bratr Cooper jich má 5 a také, že kvůli tomu Brick nedostane žádné dědictví po otci. Jelikož Brick má nemocnou nohu a chodí na berlích (nebo se mu spíše nechce jít dolů) přesune se otcova oslava do pokoje Bricka a Maggie. Všichni otci zpívají a otec chce potom od Bricka vědět, jak se mu ten incident s nohou stal. Všichni odejdou na terasu a otec má s Brickem dlouhý rozhovor, při kterém zjistí, jak Brick propadl alkoholu, proč tak pije… Při hádce, která vrcholí, naznačí Brick otci, že má rakovinu. Ten se pak naštve a odejde. Mamka to, že má otec rakovinu neví, a tak se jí to pan doktor a rodina pokusí říct. Ta si to nedokáže připustit. Cooper se pak pokouší, přemluvit mamku, že bude lepší, když veškeré otcovo dědictví připadne jemu a ne Brickovi, který je stále opilý a předhazuje i to, že on má děti a Brick ne. Maggie z toho rozčílení řekne, že s Brickem taky čeká dítě (což není pravda) a Cooper se ženou (Mae) jim to nevěří, ale maminka je z toho celá nadšená. Maggie s Brickem se už ukládají do postele, když v tom otec křičí bolestí a mamka hledá léky od doktora, aby mu pomohla. Maggie Brickovi schová alkohol a donutí ho s ním počít dítě.

 

Kompozice je chronologická s retrospektivou. Text je psán prózou a má 3 dějství. Žánr – psychologické drama. Literární směr – expresionismus. Jsou zde dialogy.

Jazykové prostředky: hovorové výrazy, metafora, pokrytecké oslovování, dvojsmyslné narážky, vulgarismus

 

Hlavní postavy

Maggie – (Margareta) miluje Bricka a je jeho manželka, pomlouvá, hodně si věří, chce dítě, snaží se, aby Brick dostal nějaké dědictví po otci, chtivá…

Brick – bývalý hráč fotbalu, alkoholik, nemiluje Maggie, flegmatik, který nemá zájem ani o otcovo dědictví, měl velmi přátelský vztah se Skipprem…

Otec – velmi bohatý, má spousta plantáží, má rakovinu, ale všichni mu říkají, že jí nemá, Brick je jeho oblíbený syn, upřímný, sprostý…

 

Citát

MARGARETA: Ja jsem si vždycky myslívala, že jsi silnější než já, a nechtěla jsem být v tvým područí. Ale víš, jak je to teď – od tý doby, co ses dal na pití? Asi to není správný, ale teď jsem silnější já, takže tě dokážu milovat ještě daleko víc! Nech ten polštář ležet! Já ho tam dám stejně zase zpátky! – Bricku? Já jsem byla vážně u doktora a vím, co a jak. A Bricku? Podle mýho kalendáře je teď nejvhodnější čas, kdy můžu počít!

BRICK: To ti věřím Maggie, ale jak chceš počít s chlapem, který miluje jenom svoje pití?

MARGARETA: Tak, že mu to pití zamknu a nedám dřív, než vyplní mou touhu!

BRICK: Tys mi zamkla pití, Maggie?

MARGARETA: Běž se podívát, ta skřínka je značně prázdnější než předtím!

BRICK: To bych se na to podíval! –

Sáhne po berli, ale Maggi ho předběhne, chytí berli, vyběhne na terasu, hodí jí přes zábradlí a celá zadýchaná e vrátí.

MARGARETA: Takže dneska proměníme lež v pravdu. A až to provedeme, tak přeneseme pití zase zpátky a opijeme se společně. Dnes večer v tomhle domě, co vstoupila smrt, co říkáš?

BRICK: Nic. Co se tady dá říkat?

MARGARETA: Ach vy slaboši, vy krásní slaboši! – Kteří se vzdáváte. – Vždyť vy vlastně netoužíte po ničem jiným, než aby vás někdo ovládal. – Jemně, – jemně a s láskou! A-

Opona začne zvolna padat.

  • Já tě přece miluju, Bricku, – skutečně!

BRICK: Největší legrace na tom je, že je to možná nakonec pravda.

 

Opona





Další podobné materiály na webu: