Kniha: Largo Desolato
Autor: Václav Havel
Přidal(a): Okurka S.
Václav Havel
- Český dramatik, esejista, disident, kritik komunistického režimu, později politik a státník. Byl posledním prezidentem Československa a prvním prezidentem České republiky.
Doba, časové zařazení:
- Autor píše své hry v komunistickém Československu, proti jehož totalitnímu režimu se často vymezuje a je za to i perzekuován. Largo Desolato bylo vydáno rok po jeho přerušení výkonu trestu.
Život:
- Narozen 5. října 1936. Z kádrových důvodů mu nebylo povoleno studovat to, co si přál, a tak v roce 1957 ukončil studia. Po základní vojenské službě pracoval jako jevištní technik v Divadle ABC a v Divadle Na zábradlí.
- Roku 1959 napsal svou první divadelní hru (jednoaktovku Rodinný večer). Jeho druhou hru Zahradní slavnost uvedlo Divadlo Na zábradlí v roce 1963. Dálkově studoval dramaturgii na DAMU a poté pracoval jako dramaturg Divadla Na zábradlí. V roce 1964 se oženil s Olgou Šplíchalovou.
- Byl důležitou postavou podporující reformy během Pražského jara, po jehož potlačení musel opustit divadlo a jeho hry bylo zakázané vydávat. Jeho hry byly uznávané v zahraničí – vyhrál Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu a dvakrát cenu Obie v New Yorku. Založil samizdatovou strojopisnou ediční řadu pro nezávislou literaturu a v roce 1975 napsal otevřený dopis Gustávu Husákovi.
- V roce 1977 se stává spolu s Janem Patočkou a Jiřím Hájkem předním mluvčím Charty 77 (občanská iniciativa za dodržování lidských práv). Strávil 5 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 1978 spoluzaložil Výbor na obranu nespravedlivě odsouzených (VONS). 1979 je zatčen a odsouzen k 4,5 rokům ve vězení, odkud píše Dopisy Olze vydané 1983. Výkon trestu byl v roce 1983 přesunut do domácího vězení, kvůli opakovaným zápalům plic.
- Mezinárodní vlna solidarity zvýšila jeho prestiž doma i v zahraničí. Largo Desolato vydané 1984 patří k jeho jevištním dílům vydávaných za normalizační doby pouze v západních zemích. V červnu 1989 stál při vzniku petice Několik vět. Na oslavách 30. výročí divadla Semafor se seznámil s Dagmar Veškrnovou.
- Zúčastnil se založení Občanského fóra, po pádu komunistického režimu kandiduje na prezidenta jako jeho kandidát. Z jeho prvního funkčního období je několik jeho kontroverzních rozhodnutí např. rozsáhlá amnestie. 1992 se Československo rozdělilo na Českou a Slovenskou republiku. Zasadil se o významné státní návštěvy – 1990 navštívil Československo papež Jan Pavel II., nebo prezident USA George Bush. Jako prezident České republiky byl zvolen dvakrát (1993 a 1998), tento úřad opustil 2. 2. 2003.
- Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let.
Díla:
- V 50. letech 20. století začal psát poezii, později kaligramy ve sbírce Antikódy 1966–1969. Jeho první významnou divadelní hrou byla Zahradní slavnost uvedená 1963. Mezitím napsal další hry: Vyrozumění (1965), Audience (1975), Vernisáž (1975), Protest (1987), Largo Desolato (1984), Asanace (1987). Jeho poslední hrou je Odcházení napsané v roce 2006, ke kterému napsal scénář a byl režisérem stejnojmenného celovečerního filmu. Věnoval se také esejistice a psal politické texty.
Další autoři stejné doby:
- Bohumil Hrabal – Postřižiny, Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále (od roku 1968 vychází jeho díla pouze samizdatově)
- Ludvík Vaculík – Morčata, Dva tisíce slov (zakládá samizdatové nakladatelství Edici Petlice)
Rozbor díla: Largo Desolato
Druh, žánr
- Literární druh a žánr: absurdní drama.
Směr
- Absurdní/autobiografické drama.
Téma, hlavní myšlenka
- Tématem díla je strach, totalita, hrdinství a jeho realita, společenský tlak, otázky morálky a také vztahy.
- Hlavní myšlenkou je zpověď autorových pocitů po návratu z vězení, kde byl držen socialistickou vládou. Jedná se o autorův hrůzný sen toho, jak by jednou mohl dopadnout.
Kompozice (veršová výstavba, dějství a výstupy)
- Jedná se o hru o sedmi obrazech.
Jazykové prostředky
- Psané spisovným jazykem, jelikož Leopold je profesorem filozofie a vzdělaným člověkem. Mluví hodně v metaforách.
Místo a čas
- Hra se odehrává v neurčitém čase, nejspíše za doby socialismu a co se týče prostoru, odehrává se celá v bytě hlavního hrdiny.
Postavy
- Dr. Leopold Kopřiva – profesor filozofie, dostal se do konfliktu s totalitní mocí, pro spoustu lidí tvoří vůdčí osobnost odporu proti systému, propadá slabosti a strachu
- Olda – Leopoldův přítel, stará se o něj a o jeho zdraví
- Zuzana – Leopoldova žena podporující ho v odporování režimu
- Lucy – Leopoldova přítelkyně podporující ho, ale zároveň mu vyčítá pasivitu v jejich vztahu
- Markéta – studentka filozofie a velká obdivovatelka Leopolda
- První a Druhý Láďa – Leopoldovi obdivovatelé
- První a Druhý muž – vyslanci vlády, Leopoldovi vyhrožují
Obsah díla
Hra upozorňuje na krizi lidské identity. Hlavní postava (Leopold) je disident, na kterého je vyvíjen tlak ze strany jeho přátel, aby byl vůdčí osobností nadcházející revoluce a postavil se za text, který sepsal, a díky kterému k němu vzhlíží spousta dalších lidí. Zatímco na něj tlačí i lidé z vlády, kteří jej chtějí zatknout a věznit. V průběhu celého díla ovlivňuje jeho rozhodnutí i Leopoldova žena (Zuzana), se kterou žijí ve volném vztahu a jeho milenka (Lucy), která mu vyčítá pasivitu v jejich vztahu.
Souvislost s dílem
- Souvislost s tímto dílem můžeme vidět v autorově reálném životě a v určitých životních situacích a rozhovorech, které se mu reálně děly.
Vlastní názor
- Hra se mi dobře četla. Po celou dobu jsem dokázala myšlenkové pochody Dr. Kopřivy pochopit, i když s nimi přímo nesouhlasím.
- Viděla jsem i velkou podobu s pocity, které mohl prožívat sám autor (Václav Havel), když se nacházel v podobné situaci.
- Velmi mě zaujali jeho myšlenkové pochody ve vztazích a způsob, jakým se dokázal Lucy vymlouvat, i jakým komunikoval se svojí ženou Zuzanou.
