Kniha: Láská za časů cholery
Autor: Gabriel José García Marquez
Přidal(a): Kateřina
Gabriel Garcia Márquez (1928- současnost)
- kolumbijský spisovatel
- v roce 1982 získal Nobelovu cenu za literaturu, kromě toho i řadu dalších mezinárodních ocenění
- studoval práva, ale nedokončil je
- pracoval jako novinář v Kolumbii a v Evropě
- v 60. letech se zabýval psaním filmových scénářů, poté žil ve Španělsku a roku 1975 se vrátil do Mexika, kde se dále věnoval publicistice, literární tvorbě, psal filmové scénáře podílel se na zfilmování vlastních próz
- představitel magického realismu
- žena Mercedes Barcha
Tvorba:
- Začínal s povídkami v časopisech
- Připravoval román o historii rodného kraje a své rodiny, ten ale nevyšel
Mezi jeho díla patří:
- Spoušť – 1955, román, ve kterém se ve stylu antické tragédie chystají tři lidé proti vůli obce pohřbít podivínského doktora.
- Plukovníkovi nemá kdo psát – 1961, novela
- Pohřeb velké matky – 1962, sbírka povídek
- Ve všech těchto dílech se objevuje městečko Macondo, které autor chtěl původně použít v připravovaném románu, který však nevyšel.
- Sto roků samoty – 1967, vrcholný Márquezův román. Jde o příběh několika generací rodiny Buendiů, který je zároveň historií Maconda. V umělecké zkratce je i historií kolumbijské a latinskoamerické společnosti. Macondo je obrazem reality, žije v čase historickém i mytickém. Klíčovými motivy příběhu jsou láska, smrt a samota. Zánik městečka Maconda je spojen s osamělostí rodu Buendiů, nedostatkem lásky a porozumění i ztrátou společenské solidárnosti. Román se po vydání stal bestsellerem. Byl přeložen do několika jazyků a přinesl autorovi světovou proslulost. Přispěl i k udělení Nobelovy ceny.
- Podzim patriarchy – 1975, román navazující na téma samoty je groteskně nadsazeným příběhem stárnoucího diktátora
- Kronika ohlášené smrti – 1981, komorně laděná novela dramaticky aktualizuje mýtus o osudové předurčeností.
- Láska za časů cholery – 1985, široce založená románová freska
- Generál ve svém labyrintu – 1989, román o posledních dnech života Simóna BolívO lásce a jiných běsech – 1994, román o milostném vztahu dívky a kněze v koloniálním prostředí kreolů a černochů.
- Zpráva o únosu – 1996, román – svědectví
- Milostná polemika proti sedícímu muži – 1994, jednoaktovkový divadelní monolog
- Z cest po socialistických zemí napsal deset reportáží, které vyšly v knize – 90 dnů za železnou oponou – v roce 1959.
Láska za časů cholery
- Román odehrávající se v Kolumbii, konkrétně v městečku Cartagena de Indias na pobřeží Karibského moře
- Na přelomu 19/20 století
- Vyprávěno retrospektivně
Hl. postavy:
- Florentino Ariza- celý život zamilovaný do Ferminy Dazové, žije bohémským životem.
- Fermina Dazová
- Doktor Juvenal Urbino- manžel Ferminy Dazové, významný člověk, vzdělaný
- Lev XII. – strýc FA, ředitel Karibské říční plavby, po jeho smrti přenechá KŘP Florentinovi
- Leona Cassiani, Lorenzo Daza, Transito Arizová
Děj:
Příběh začíná smrtí fotografa ( Jeremiah de saint amour) k jeho případu je povolán doktor Juvenal Urbino, který byl jeho dobrým přítelem. Ten zjistil, že šlo o sebevraždu, a tak začal přemýšlet nad svým životem a nad smrtí. Jednou se ale doktor Juvenal Urbino chystá chytit svého mluvicího papouška, který jim uletěl na vysoký strom, jenže se stane nehoda a upadá na zem , zpřerazí si vaz a umírá. Této příležitosti využije Florentino Ariza, který na jeho smrt čeká už přes 51 let. V den pohřbu se tedy odhodlá navštívit FD a vyznat ji znovu svou lásku, ta ho ale odmítne.
Celý jejich příběh začíná, když FA bylo 18 let a FD 15. F- byla studentka a Florentino Poštovní poslíček. Poprvé uviděl FD, když doručoval jejímu otci dopis, učila svou tetu Escholastiku číst. Začal jí posílat dopisy, po několika měsících mu odepsala a tak to pokračovalo dále. Požádal ji o ruku, jenže to neprošlo přes jejího otce, který poslal pryč svou sestru, která o všem věděla a odjel na 3 roky za rodinou i s Ferminou, poznal svou nejoblíbenější sestřenici Hildebrandu Sanchezovou. Fa F si stále potají psali, díky tomu, že Florentino si podle dopisů LD zjistil jejich cestu, a tak to pokračovalo. Když se po 3 letech vrátili, došlo k jejich setkání, Fermina byla zklamaná z něho, a tak psaní nechala a dále se o Florentina nechtěla zajímat. Do města přijel doktor Juvenal Urbino, který se zamiloval do Ferminy. Její otec byl se vzdělaným a úspěšným doktorem spokojený, a tak se vzali. Žili spolu až do doktorovy smrti, i přes jeho nevěru. Florentino zatím vedl bohémský život, střídal své partnerky, ale s žádnou se nechtěl oženit, protože čekal pořád na Ferminu dazovou. Chtěl si kvůli ní vybudovat karieru, to se mu nakonec podařilo, když po smrti jeho strýce převzal Karibskou říční plavbu. Nikomu se však nesvěřil se svou láskou k Fermině, kromě jeho matce. Tohle vše trvalo přes 50 let do smrti Juvenala Urbina.
Po jejich setkání napsala fermina Florentinu škaredý dopis, zase byli v kontaktu , až se jednou odhodlal přijít až k ní domů. Nejdříve byla naštvaná, pak se ale začali pravidelně scházet. Až nakonec spolu odjeli na plavbu, kde se spolu dali dohromady a strávili zde zbytek svého života.
