Kniha: Lucemburská zahrada
Autor: Michal Ajvaz
Přidal(a): : cesmina
Michal Ajvaz
Michal Ajvaz je český prozaik, básník, esejista a filozof. Narodil se roku 1949 v Praze a vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Než se mohl naplno věnovat literatuře a odborné práci, vystřídal různá zaměstnání; v devadesátých letech působil také jako redaktor Literárních novin a později pracoval v Centru pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd. Do literatury knižně vstoupil na konci osmdesátých let a postupně se zařadil mezi výrazné autory současné české imaginativní prózy.
- Jeho tvorba propojuje běžnou skutečnost s fantastickými prostory, podivnými jazyky, skrytými světy a filozofickými otázkami.
- Mezi známá díla patří Druhé město, Zlatý věk, Cesta na jih a Lucemburská zahrada.
- Vedle beletrie píše filozofické studie a eseje; jeho knihy byly přeloženy do řady jazyků.
Literárně-historický kontext
Lucemburská zahrada vyšla roku 2011 v nakladatelství Druhé město a získala ocenění Magnesia Litera – Kniha roku 2012. Patří do současné české prózy a navazuje na Ajvazovu dlouhodobou práci s literární fantastikou. Reálná města a všední situace se v jeho knihách stávají východiskem k objevování nečekaných významů, neznámých znakových systémů a jiných vrstev skutečnosti. Česká literární kritika u Ajvaze často zdůrazňuje hravost, symboličnost a prvky fantastiky; v tomto románu se objevují také motivy blízké science fiction.
Důležitým tématem knihy je jazyk. Jediná chyba při psaní na klávesnici dovede hlavního hrdinu k textu v neznámé yggurštině a spustí řetězec událostí. Román tak pracuje s představou, že nepatrná náhoda, slovo nebo znak mohou změnit lidský život. Typické je také prolínání různých příběhových rovin, textů uvnitř textu a skutečných i smyšlených míst.
Rozbor díla: Lucemburská zahrada
- Literární druh a žánr: epika, román s prvky literární fantastiky a filozofické prózy.
- Vypravěč: er-forma; vypravěč sleduje více postav a místy oslovuje nebo vede čtenáře k úvahám.
- Kompozice: převážně chronologické vyprávění s retrospektivami, odbočkami a vloženým textem; kniha je rozdělena do pěti částí pojmenovaných podle ženských postav a zakončena epilogem a dodatkem.
- Prostor: především Paříž, Nice a Nantes, ale také stát New York, Moskva, karibský ostrov Saint Lucia, sicilská Taormina a vybájené město Lara.
- Témata: jazyk a poznání, náhoda, láska, nevěra, žárlivost, pomsta, vina, usmíření a hranice mezi skutečností a fikcí.
Hlavní postavou je Paul, učitel na pařížském lyceu. Při práci na počítači omylem napíše jiné slovo, než zamýšlel, a narazí na záhadný text Donalda Rosse. Text je spojen s yggurštinou, jazykem, kterému Paul zpočátku nerozumí, ale který ho přitahuje natolik, že začne zásadně měnit jeho dosavadní život. Paul se sblíží se studentkou Claire a podvede svou manželku Simone. Nevěra se postupně stává zdrojem žárlivosti, pomsty a dalších propojených příběhů.
Simone se po odhalení manželovy nevěry proměňuje z chápavé partnerky v člověka posedlého odplatou a do svých plánů zapojuje Roberta, svého někdejšího milence. Claire je naopak spojena s tajemstvím a s temnějšími důsledky Paulova setkání s neznámým jazykem. Do sítě vztahů vstupují i další postavy, například Irina. Jednotlivé dějové linie se kříží podobně jako významy slov a příběhů, které Paul zkoumá.
Jazyk románu je spisovný a intelektuálně laděný, ale autor střídá filozofické úvahy s dobrodružnými, milostnými a někdy až groteskními situacemi. Významnou roli mají cizí jazyky a především smyšlená yggurština. Hlavní myšlenkou není pouze příběh nevěry: kniha ukazuje, jak se z náhodného detailu může otevřít nový svět a jak jazyk mění způsob, kterým člověk vnímá sebe i skutečnost.
