Ludvík Vaculík jako politicky angažovaný literát

sloh

 

Jméno práce: Ludvík Vaculík jako politicky angažovaný literát

Slohový útvar: Spisovatelé

Přidal(a): Petr Škvor

 

 

Seminární práce, Gymnázium a SOŠ dr. Václava Šmejkala Ústí nad Labem

 

Obsah

 

Úvod

Téma „Dva tisíce slov“ jsem si vybral kvůli mému zájmu o literaturu i moderní historii, manifest pro mě představuje sílu smýšlení a velikost české literární scény druhé poloviny 20. století. Ludvík Vaculík – autor manifestu – byl velikánem pražského jara, významnou osobností veřejného a politického života tehdejších dob.

Manifest Dva tisíce slov vyšel v červnu 1968 a v médiích a veřejném životě se zmínky, citace, recenze a interpretace objevovaly ještě dlouho poté, resp. celé léto. Text Ludvíka Vaculíka měl významný dopad na tehdejší socialistickou společnost. Manifest podepsaly tisíce lidí, mezi nimi i slavné osobnosti, např.: Jan Werich, Jiří Šlitr, Věra Čáslavská, ale i někteří členové ÚV KSČ.

Je nemožné představit si rok 1968 bez Dvou tisíců slov (celým názvem Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem), neb by nebylo protiváhy k Akčnímu programu KSČ, dokumentem, jehož cílem bylo pouze jemně upravit poměry ve straně. Dva tisíce slov tedy představují, pro Československo, nejvýznamnější text roku 1968 a vedle Charty 77 jeden z nejvýznamnějších politických textů socialistické éry 20. století, opět týče se pouze Československa.

Mimo jiné čerpám z monografie o L. Vaculíkovi napsané Miloslavem Hoznauerem, autorem též za normalizace zakázaným a vydávaným v samizdatu. Dále čerpám z vícero akademických prací, pro dílčí informace využívám důvěryhodné internetové zdroje.

Cílem práce je popsat veřejný a politický život autora, sledovat jeho významná díla, porovnat je a v neposlední řadě vypozorovat základní rysy Dvou tisíců slov a načrtnout společenskou situaci pražského jara.

 

Biografie autora

Narodil se 23. 7. 1926 v Broumově u Valašských Klobouk, český prozaik a žurnalista. Na začátku 40. let nastoupil v Baťových závodech. Vystudoval dvouletou odbornou obuvnickou školu, nedokončil Zlínskou obchodní akademii. V roce 1946 nastoupil na Vysokou školu politickou a sociální v Praze, obor politicko-novinářský, resp. žurnalistiku, školu dokončil v roce 1950. Mezi lety 1948 a 1951 působil jako vychovatel, dále pak po absolvování povinné vojenské služby působil jako redaktor až do roku 1958. Od roku 1959 byl znám z Československého rozhlasu z vysílání pro mládež. Do dějin publicistiky vstoupil jako redaktor Literárních novin, resp. Literárních listů, Listů. 1

Největší popularitu mu přinesly projev na IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů v roce 1967 a manifest Dva tisíce slov (1968), kterými se definitivně rozešel s komunistickou ideologií. 1

V období normalizace a zejména pak v 70. letech 20. století se podílel na šíření svobodomyslné literatury zakázané Komunistickou stranou. V roce 1972 založil vlastní samizdatovou edici Petlice, ve které byly na psacím stroji opisovány nejen jeho díla, ale i díla autorů a autorek z řad československých zakázaných spisovatelů, mezi nimi například díla Václava Havla, Josefa Hiršala, Ivana Klímy, Karla Šiktance, Pavla Kohouta, Karola Sidona, Edy Kriesové, Lenky Procházkové nebo Jana Patočky. Občasně vycházely i cestopisy Jiřího Hanzelky a jiných cestovatelů. Za takovou činnost byl překvapivě pouze vyšetřován a vyslýchán, nikdy však vězněn. Podepsal a stal se tedy signatářem Charty 77. 1; 2; 3

Mezi díla literárně záslužná patří mimo jiné i jeho pravidelně psané fejetony s obvyklým poměrně silným společenským dopadem. Jazyk jím ve fejetonech užívaný se značí především rozmanitou jazykovou virtuozitou, i pro ni jsou tato díla záslužná a pamatovatelná. Za fejetony obdržel například hned druhou cenu Jaroslava Seiferta v roce 1987, prvním laureátem se stal Dominik Tatarka za trilogii Písačky. 1; 4

Mimo žurnalistiku psal Ludvík Vaculík i beletrická díla, a sice Rušný dům (1963), ve kterém vypráví o životě na internátě na začátku 50. let, a v roce 1966 vyšel román Sekyra, který je autobiografickou výpovědí a je literárně hodnotnější. V roce 1970 byla samizdatově vydána próza Morčata, v roce 1980 pak román Český snář. V roce 1985 vyšly v Kolíně nad Rýnem jeho deníky z mládí, tam také v roce 1988 vyšly fejetony z let 1981–1987 pojmenovány Jaro je tady, v roce 1993 vydává autor prózu Jak se dělá chlapec – soubor deníkových zápisků. 1; 5

Literárně aktivní byl až do své smrti 6. června 2015, pohřben je v rodném Brumově. Za svůj život získal mnoho ocenění, již zmíněnou cenu Jaroslava Seiferta (1987), Řád Tomáše Garriguea Masaryka III. Třídy (1996), Cenu Karla Čapka (cenu PEN klubu) (2002), Státní cenu za literaturu a překladatelské dílo (2008) a Cenu Ferdinanda Peroutky (2010). 6; 7

 

Díla Ludvíka Vaculíka

V této části jsou přiblížena a následně porovnána dvě vybraná díla L. Vaculíka, konkrétně se jedná o román Sekyra, vybrán byl na základě objektivního mínění, že se jedná o autorovo nejvýznamnější prozaistické dílo, vydáno bylo roku 1966 – tedy za socialismu. Dalším dílem je Jak se dělá chlapec, vyšlé roku 1993 – tedy za demokratického režimu. 1; 5

 

Sekyra

Román vyšlý v roce 1966 se odehrává na moravském venkově zhruba v polovině minulého století. Sledujeme v něm autobiografické prvky, jako například místo děje – autor se na moravském venkově narodil a v románu se hlavní hrdina na moravský venkov vrací. Román je psán ich-formou, to nahrává zdání, že hlavním hrdinou románu je sám autor. 1; 8

Román pestře vykresluje období socialismu v jeho ranných fázích, ve kterých jsou funkcionáři i lid ideologii bezmezně oddáni. Takové chování Vaculík v Sekyře nepokládá za dobré, celá doba je pak vykreslena jako přinejmenším složitá. Právě za tuto odvahu a smělost, se kterou autor vystupuje proti tehdejšímu režimu je kniha oceňována a řazena mezi největší literární počiny české literatury druhé poloviny dvacátého století. 8

V románu se nepřehledně, a hlavně bez označení či oznámení, prolínají tři časové roviny, a sice současnost – hrdina je již dospělý a z Prahy se vrací na Moravu, dětství – hrdina vzpomíná na dobu, kdy na moravském venkově vyrůstal s bratrem a třetí časová linie – doba po návratu otce z Persie, kam odjel za prací. Otec se vrací změněn nejen fyzicky – onemocnění malárií, ale hlavně politickým přesvědčením – stal se z něj komunistický fanatik. 8; 9

Příběh, který si čtenář musí z těchto nechronologicky seřazených útržků složit sám, však není tím, čím je dílo významné a co jej dělá důležitým. Otec se sám ve svém přesvědčení a ve své víře ve stranu zklame. Zjistí, že slib komunismu – společnosti, ve které není třeba stát ani dohled, není naplnitelný a že strana ve svých zárukách lhala. Odhalení této pravdy otce zasáhne, zemře mu žena a brzy umírá také. Právě na tom vykresluje Vaculík osud obelhaného voliče KSČ mimo proletariát. Hlavní hrdina se při návratu domů na Moravu setkává s bratrem a jdou spolu do lesa krást dříví tak, jako chodili s otcem, v tomto momentu hlavní hrdina procitne a pochopí otcovo počínání. 8; 9

 

Jak se dělá chlapec

V díle, které je komponováno z deníkových zápisků, se Ludvík Vaculík soustředí téměř výlučně na svůj soukromý a intimní život, objevují se prvky erotiky. Vaculík tímto dílem navazuje na dílo Lenky Procházkové, jeho partnerky, která roku 1989 vydala dílo Smolná kniha, jejíž příběh končí v roce 1986, přesně tam pak začíná Vaculíkův první zápis – září 1986. V díle se pak objevují i hlavní postavy Smolné knihy L. Procházkové – Josef a Pavel. 5; 8

Kniha je rozdělena do dvou kapitol – zhruba stejně dlouhých, první kapitola obsahuje záznamy od září roku 1986 do května roku 1987, kapitola druhá pak obsahuje nepravidelné záznamy od srpna roku 1988 do dubna 1993 a jeden nedatovaný záznam. 5

Na začátku díla se čtenář dozvídá o nevěře partnerky hlavního hrdiny – Xenky, jejíž postava je inspirována L. Procházkovou, která se taktéž dopustila nevěry vůči Ludvíku Vaculíkovi. V první kapitole pojednává autor o snaze hlavního hrdiny překonat skutečnost, že byl Xenkou podveden, a zabývá se otázkou, zda jsou jako rodiče s to přivést do světa dítě a řádně jej vychovat. 5; 8

V druhé kapitole L. Vaculík píše o době po narození dítěte, o jeho vyrůstání a o strastech vztahu s Xenkou až do jejich rozchodu. 5

 

Porovnání děl

Ludvík Vaculík v obou dílech popisuje mezilidské vztahy a jistým způsobem disfunkční rodinu. V Sekyře je problém v rozdílných názorech mezi generacemi, v Jak se dělá chlapec je to neschopnost soužití rodičů. Dalším shodným prvkem mezi díly je ich-forma, která autoru přibližuje schopnost vnést do díla autobiografické rysy, které jsou typické pro obě díla. 5; 8; 9

Stavbou jsou si díla nepodobná, Sekyra není psána chronologicky ani typicky retrográdně a běžnou prózou, zatímco Jak se dělá chlapec je psáno retrográdně, formou deníkových zápisů, v první části pravidelných, v druhé části víceméně nárazových. 5; 9

 

Dva tisíce slov

Dva tisíce slov (také 2000 slov) je manifest vyšlý 27. června 1968 vyzývající ke změnám společenských poměrů a demokratizaci společnosti, byl schválně vydán těsně před sjezdy ústředních výborů komunistických správních organizací. Vyšel na sklonku pražského jara a je jeho nejvýznamnějším dokumentem. Manifest byl hotov 11. 6. 1968 a před jeho vytištěním proběhla podpisová akce. Článek vyšel v 18. čísle Literárních listů, dále jej pak otiskly Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny. 1; 10

Ludvík Vaculík ve článku střídmě a bez skrupulí popisuje 20 let vlády KSČ a nevyhýbá se hlavním bolestivým problémům tehdejší doby, za které nesl zodpovědnost komunistický režim. „Podle jeho slov došlo k deformaci celé společnosti a lidé se odnaučili nejen domáhat se svých práv, ale také plnit své povinnosti – parlament, ve kterém se nerokuje, ředitelé, kteří neřídí, úředníci a zástupci výborů, kteří nemají žádné pravomoce, a tudíž nic nezmůžou.“12 Ludvík Vaculík nenechal ve Dvou tisících slovech nit suchou ani na občanech země, kteří se podle něj chovali alibisticky a veřejný život neřešili, protože ztratili důvěru v řád. 11; 12; 13; 17

Dva tisíce slov však nejsou jen čistě kritická, Ludvík Vaculík v nich chválí komunistické funkcionáře, kterým situace také nebyla libá a kteří předkládali reformní návrhy, snažili se o „komunismus s lidskou tváří“. 11; 13; 16

 

Osud signatářů

27. 6. 1968 a 19. 7. 1968 vyšly v Literárních listech také seznamy signatářů článku Dva tisíce slov, mezi nimi proletariát v podobě dělníků ČKD, umělci, celebrity, sportovci, členové strany. Podepsali se např.: Věra Čáslavská, Karel Gott, Rudolf Hrušínský, Jiří Menzel, Yvonne Přenosilová, Jaroslav Seifert, Jan Tříska, Jan Werich, A. J. Liehm, Iva Janžurová, Jiřina Jirásková, Sergej Machonin, Milan Kundera nebo manželé Zátopkovi. Signatáři byli perzekvováni na základě Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, ve kterém byl manifest označen za kontrarevoluční platformu navozující k násilí a destrukci socialismu, která podporovala nenávist vůči SSSR a vyslovovala výhružku spojeneckým státům ČSSR ozbrojeným konfliktem. 14; 15; 16; 17

 

Reakce veřejnosti

Zatímco KSČ připravovala akce na podporu Akčního programu KSČ, který sliboval reformy podle A. Dubčeka, společnost se spontánně semkla a přijala manifest Dva tisíce slov za svůj, například Mladá fronta obdržela na 20 000 psaní vyjadřujících souhlas s manifestem. Některé státní podniky také vyjádřily souhlas stejně jako některé okresní konference KSČ. 16; 13; 17

 

Reakce komunistů

KSČ považovala Dva tisíce slov za protiprogram k Akčnímu programu KSČ, a tedy reagovala na uveřejnění a rozšíření manifestu bleskově. Ještě v den otištění manifestu o něm jednali členové UV KSČ. Tajemník ÚV KSSS Leonid Brežněv po seznámení se s manifestem volal do ČSSR Alexandru Dubčekovi, v telefonátu označil manifest za „nástup sil, který navodí kontrarevoluční situaci“. Vláda Alexandra Dubčeka byla ze strany SSSR determinována ke svému konci. Sovětské noviny Pravda označily manifest za spojení s imperialisty. 13; 16; 17; 18

Manifest dokázal vyburcovat československý lid ke chtíči po změně, stejně jako dokázal vyburcovat východní síly v podobě SSSR a jeho satelitních států k přesvědčení, že ČSSR se nebezpečně přibližovalo západu. Je tedy pravděpodobné, že Dva tisíce slov přiblížilo invazi vojsk Varšavské smlouvy na území ČSSR a normalizaci. 16; 17

 

Závěr

Ludvík Vaculík je osobností neměrného významu pro všechny Čechoslováky, jsou ceněny: jeho literární dílo, jeho publicistické a politické dílo, jeho odvážnost reprezentována samizdatem.

Vliv masových médií na společnost je přinejmenším značný. To potvrzuje skutečnost, že manifest Dva tisíce slov je asi nejdůležitějším dokumentem pražského jara. Dopad na společnost měl tento text obrovský. Jinak tomu s médii není ani dnes, jakožto občané nyní svobodné země jsme stále svědky ovlivňování médií politiky, nebo alespoň přikláněním si jich na svou stranu.

V zemí stoprocentně svobodných jsou média strážci demokracie a svobody, naopak v zemích absolutistických, resp. socialistických, jsou média pouhými nástroji k ukotvení moci a prosazování cílů vládnoucí elity či diktátora, to bylo během pražského jara překonáno a odpověď přišla v podobě Dvou tisíců slov nemilosrdná. Výčet pochybení strany a komunismu bohužel neměl za následek polidštění systému, naopak za nepřímý následek měl utvrzení nedemokratických poměrů ve společnosti – vpád vojsk Varšavské smlouvy na území ČSSR a období normalizace.

Ludvík Vaculík se dožil opětovného nastolení demokracie v Československu a po zásluze získal ocenění jako vyjádření díků za jeho činnost během pražského jara, ale možná hlavně po něm, kdy samizdatově vydával v edici Petlice.

 

Reference

  • HOZNAUER, Miloslav. Ludvík Vaculík: Bibliografická příručka. Havlíčkův Brod: Komenium Praha pod ČKL 02316, 1990, str. 7, 27, 28
  • SIMŮNKOVÁ, Aneta. ÚSTA NA PETLICI OBRAZ „DISIDENTSKÉHO GHETTA“ V DÍLE LUDVÍKA VACULÍKA. České Budějovice, 2011, 70 s. Dostupné také z: file:///C:/Users/petrs/OneDrive/Plocha/semin%C3%A1rka/BPAnetaSimnkov.pdf. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce doc. PaedDr. Michal Bauer, Ph.D.; str. 37, 38
  • Petlice (edice). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-12-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Petlice_(edice)
  • Cena Jaroslava Seiferta. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-12-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cena_Jaroslava_Seiferta
  • HAVLÍČEK, Petr. Autobiografie jako rétorická fikce (k autobiografickým prózám Ludvíka Vaculíka): Autobiografie jako literární fikce Vaculíkových děl. Praha, 2009, 54 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/30182/130007488.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Mgr. Jakub Češka, PhD.; str. 27, 28; 29
  • Ludvík Vaculík. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-12-06]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk_Vacul%C3%ADk
  • Cena Karla Čapka (cena PEN klubu). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-12-06]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cena_Karla_%C4%8Capka_(cena_PEN_klubu)
  • HODKOVÁ, Alena. LUDVÍK VACULÍK JAKO LITERÁRNÍ I SPOLEČENSKÝ FENOMÉN. Brno, 2007, 89 s. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/nwxgd/Ludvik_Vaculik.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Mgr. David Kroča, Ph.D.; str. 14, 15, 16; 54; 55; 56
  • LEHOVCOVÁ, Eva. Sekyra. Druhý román Vaculíka odhaluje příběh člověka, který se zmýlil v komunismu. TOPZINE [online]. Praha: CzechNetMedia, 2013, 16. 1. 2013 [cit. 2020-12-07]. Dostupné z: https://www.topzine.cz/sekyra-druhy-roman-vaculika-odhaluje-pribeh-cloveka-ktery-se-zmylil-v-komunismu
  • ŠEVČÍKOVÁ, Tereza; Bc. Československý rok 1968. Brno, 2010, 95 s. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/v9mne/Ceskoslovensky_rok_1968_FINAL.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce PhDr. Milan Valach, Ph.D.; str. 47, 48, 49, 50
  • VACULÍK, Ludvík. Dva tisíce slov: Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem. Literární listy [online]. Praha: PD manifesto, 1968, 27. 6. 1968, XVII.(18), 1 [cit. 2020-12-07]. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitL/1.1968/18/1.png
  • MICHNA, Vladimír. Dva tisíce slov. Novinky.cz [online]. Praha: Borgis, 2010, 2. 2. 2010, , 1 [cit. 2020-12-07]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/tema/clanek/dva-tisice-slov-40095543
  • Dva tisíce slov. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-12-07]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dva_tis%C3%ADce_slov
  • Poučení z krizového vývoje. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-12-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pou%C4%8Den%C3%AD_z_krizov%C3%A9ho_v%C3%BDvoje
  • RŮŽIČKA, Daniel, MgA. Text manifestu 2000 slov (vč. seznamu signatářů). Totalita.cz [online]. Mělník: Občanské sdružení TOTALITA.CZ [cit. 2020-12-07]. Dostupné z: http://www.totalita.cz/txt/txt_2000slovt.php
  • RŮŽIČKA, Daniel, MgA. Manifest 2000 slov. Totalita.cz [online]. Mělník: Občanské sdružení TOTALITA.CZ [cit. 2020-12-07]. Dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/2000slov.php
  • PŘIBYL, Karel. Manifest „2000 slov“ a následná odezva v českých tištěných médiích. Praha, 2009, 131 s. Dostupné také z: file:///C:/Users/petrs/OneDrive/Plocha/semin%C3%A1rka/BPTX_D880077097.pdf. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.; str. 26, 27
  • FENDRICH, Michael, Bc. Obraz Československa v polském deníku Trybuna Ludu během pražského jara. Brno, 2014. Dostupné také z: file:///C:/Users/petrs/OneDrive/Plocha/semin%C3%A1rka/diplomova_prace.pdf. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Roman Madecki, Ph.D.; str. 23, 24