Milenci a vrazi – rozbor díla k maturitě (2)

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

rozbor-díla

 

Kniha: Milenci a vrazi

Autor: Vladimír Páral

Přidal(a): Míša, beruška

 

 

Vladimír Páral

Základní informace:

  • český prozaik a od 60. let jedním z nejpopulárnějších českých spisovatelů
  • ve svých románech a novelách zobrazoval život v ubíjejícím stereotypu a nemožnost z něj uniknout, tyto romány a novely se často odehrávají v severočeských chemičkách
  • věnoval se i sci-fi, ale tyto jeho díla mají menší uměleckou hodnotu

Život:

  • narodil se roku 1932 v Praze do důstojnické rodiny  -> jeho rodina se přestěhovala do Brna -> prožil dětství a dospívání -> zde roku 1950 odmaturoval na reálce -> začal zde také studovat na chemické fakultě na Vysokém učení technickém -> po roce však přestoupil na Vysokou školu chemicko-technologickou do Pardubic -> svá studia dokončil -> inženýr chemie v Liberci, Jablonci nad Jizerou a Plzni a řadu let také v Ústí nad Labem
  • od roku 1967 -> spisovatel z povolání (výjimka: roky 1971 až 1974, redaktor Severočeského nakladatelství v Ústí nad Labem)
  • měl rád cestování, navštívil například Střední Asii, Indii, Čínu, Nepál nebo Kanadu
  • po roce 1989 publikoval ještě několik děl bez větší umělecké hodnoty a od roku 1995 žije střídavě v Praze a Mariánských Lázních

Dílo:

  • do literatury vstoupil v 60. letech a to hlavně tzv. černou pentalogií = prózy (Veletrh splněných přání, Soukromá vichřice, Katapult, Milenci a Vrazi a Profesionální žena), hlavní téma: nemožnost vymknout se stereotypu v zaměstnání i osobním životě
  • nedokončil také tzv. bílou pentalogii (Mladý muž a bílá velryba, Radost až do rána, Generální zázrak a Muka obraznosti), kvůli cenzuře svůj kritický pohled na život oslabil -> se skrytou ironií vytvářel kladné hrdiny, kteří přijímají konzumní životní styl
  • únik od ideologického tlaku -> věnuje se žánru sci-fi -> řešil závažná témata jako například ekologickou katastrofu v románu Válka s mnohozvířetem
  • jeho literární styl je velice osobitý, například rafinovaně opakuje vzájemně zaměnitelná slova, motivy, situace, aby zdůraznil všednost a monotónnost života svých postav
  • dalším typickým rysem jeho tvorby je časté střídání ich a er-formy
  • jeho novely a romány mají atraktivní a napínavý děj, obsahují narážky na jiná literární díla, formální hříčky, například souvětí zbavená plnovýznamových sloves, čímž se autor velice přiblížil postmodernímu pojetí literární tvorby
  • svým stylem ovlivnil celou řadu mladších autorů jako například Jiřího Švejdu nebo Václava Duška, kteří ho poté napodobovali, literární kritici toto dokonce označují jako tzv. severočeskou literární školu

 

Literárně-historický kontext 

  • kniha poprvé vyšla roku 1969 a je autorovo 6 dílem

Inspirace literárním dílem

  • Román byl v roce 2004 zfilmován a režíroval ho Viktor Polesný
    • herci: Ondřej Vetchý, Zuzana Norisová, Jiří Langmajer, Zlata Adamovská, Danica Jurčová, Jakub Prachař, Veronika Žilková, Petra Špalková, Pavel Řezníček, Saša Rašilov nejml., Tatiana Dyková

Literární kritika:

  • bouřlivé reakce ze strany odborníků i čtenářů – knihy Vladimíra Párala byly šokující a na tehdejší dobu velmi odvážné -> řešila se v nich tabuizovaná témata (alkoholismus, incest, sebevraždy nebo volná láska) – to nejvíc lákalo širokou veřejnost
  • Husák a  Jan Fojtík se vyslovili, že Milenci a vrazi jsou odstrašující případ, kam až klesla literatura bez ideovosti, a že takovéto romány již v Československé socialistické republice vycházet nikdy nebudou
  • Páral cíleně ignoroval ruštinu a v knize ji vůbec nepoužil ani se nezmínil o Sovětském svazu -> vyjádřil svůj nesouhlas s tehdejším režimem -> kritizován a následně donucen svůj styl psaní pozměnit a přizpůsobit dobové ideologii
  • kniha vnikala v 60. letech -> doba politického i uměleckého uvolnění -> vyšla v roce 1969 =>po pražském jaru a vojenské intervenci -> mohla být i reakcí na tyto události
  • dnes je ale kniha oblíbena mezi čtenáři
  • aktuální jsou mezilidské vztahy

 

Rozbor díla: Milenci a vrazi

 

Témata

  • Život je představen jako věčný a uzavřený kolotoč sexuálních touh a touhou vlastnit
  • Hlavní téma románu je věčný a boj mezi chudými (kteří jsou nazýváni také jako červení a jejich osudy líčí kapitoly s názvem Dobyvatelé) a bohatými (nebo také jinak modrými, kterým patří kapitoly nazvané Obležení).
  • Červení se snaží vybojovat si pro sebe důstojné podmínky k žití, kterými může být například vlastní byt pro manžele Tušlovy, kteří čekají dítě, nebo dostupnost tekoucí vody.
  • Modří, kteří jsou zde zastoupeni rodinou Gráfů sídlící v 1. patře, jsou už opotřebování a apatičtí k životu, neboť už všeho dosáhli, už nemají, za čím by se hnali, a přesto nenalezli uspokojení ani štěstí.
  • Na příběhu inženýra Borka Trojana, který se postupně vypracovává až na pozici ředitele závodu, je poté znázorněno, jak se červení nakonec mění v modré a po nich přicházejí noví červení (noví nájemníci domu).
  • Život je tedy v Páralově podání věčný a uzavřený koloběh, ve kterém hraje hlavní roli sexuální touha a také touha vlastnit. A tento opakující se stereotyp je ještě umocněn autorovým vypravěčským stylem, kdy záměrně opakuje určité pasáže života postav, aby zdůraznil, že tento osud je nevyhnutelný, což zanechává pocit úzkosti z prázdnoty.
  • Páral ve své knize tíhne k experimentování po formální stránce, takže vyprávění navíc ještě prokládá životopisnými pasážemi jednotlivých postav, útržky jejich snů  a citacemi zpráv ze světa, což může být pro člověka trochu nepřehledné.

 

Motivy:

  • vražda, sebevražda, incest

 

Kompozice 

  • Střídají se kapitoly s názvy Dobyvatelé a Obležení a jsou na pokračování, psány v ich-formě
  • Příběhy modrých se odehrávají v kapitolách Obležení a pro červené jsou tu kapitoly Dobyvatelé.
  • Text je ozvláštněn novinovými a filozofickými texty, které se vztahují k ději.
  • Pro přiblížení charakteru jednotlivých postav jsou v knize přidány kapitoly Kdo je Kdo, psány v er-formě
  • Kapitola o Kristu v domě č.p.2000 pojednává o promluvě Teova syna. Je to symbol ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
  • Vše se točí pořád dokola. Neustálý kruh, který je věčný a nevratný. Pravidelné střídání osudů červených a modrých.
  • Navazuje na Stendhalův román Červený a černý
    • parodie vztahu paní de Renal a Juliána Sorela, kteří jsou v této knize ztvárněni postavami Zity Gráfové a Borka Trojana
  • Kompozice – chronologická

 

Jazyk a styl

  • Dům č.p. 2000 je alegorizací světa a společnosti
  • Teo jako Bůh, to on stvořil dům č. p. 200 a je v něm dosud, ale lidem se za žádné situace nezjevuje.
  • Prolínájí se časové roviny. Styl je založen na nadhledu, ironii, nadsázce, jazykových hříčkách. Páral prokládá text zprávami ze světa, útržky snů jednotlivých postav.
  • Časté vulgarismy dodávají věrohodnost. ( Ekluje se mi dát se očumovat tím milionem blbců tam. Tak se na to vyser. Nafoukaný hajzl a bledá ventra,fakan)
  • Je z vyprávění zřejmé, že láska a vražda k sobě mají blízko.
  • Navazuje se na  Stendhalův román Červený a černý .Parodie vztahu paní de Renal a Juliána Sorela, kteří jsou v této knize ztvárněni postavami Zity Gráfové a Borka Trojana.
  • Jednotlivé pasáže, které spolu nesouvisejí jsou graficky odděleny.
  • Opakování stejného děje dokresluje pomyslný koloběh. Věty a motivy se také opakují a vracejí se i v dalších kapitolách.
  • Každý červený stejně vždycky zmodrá. Vidíme to na příkladu Borka Trojana.
  • Vyskytují se hojně citoslovce, nepřeložené latinské, anglické, německé, francouzské výrazy.
  • Najdeme hojně hovorové výrazy (študentka, mumraj, kukuč, skrejpr….)
  • Velmi důležité jsou závorky, které dokreslují děj a více charakterizují dané postavy. Rozšiřuje tím náš úhel pohledu.
  • Vzorové situace umožňují Páralovi srozumitelně a konkrétně vyjádřit jeho pojetí dějin.

 

Najdeme také vyjmenováno, co je červené a co modré:

  • Červené: muž, masoo, krev, dobyvatelé, mládí hlad, džungle, ghetto, znásilnění, sůl, přetlak, touha vztek, začátek, sopka, jazz, gotika, revoluce, chleba, ráno, oheň, vlk, válka, vřídlo, technologie, touha po svobodě, jaro a léto …
  • Modré: duch, slovo, obležení, park, věk, mír, hřeben, svoboda, led, zklidnění, přístav, jezero, velehora, podzim a zima, literatura, konec, erotika, rokoko, Mozart, lhostejnost, anekdota, únava, přesvědčování, podrobení se ….

 

Další informace

  • V knize se několikrát setkáme i se jménem samotného autora.
  • Nalezneme odkazy ke Kinseyovu reportu o sexuálním chování a k Van de Veldově knize o dokonalém manželství.

 

Prostředí, čas

  • Dům číslo 2000, chemička Kotex – Ústí nad Labem

 

Postavy

  • Borek Trojan: mladý, ambiciózní inženýr. Chce dosáhnout za každou cenu svého. Je schopen lásky.  Uvědomuje si, že mezi člověkem, který miluje a tím, který vraždí není moc velký rozdíl. Prostupuje hierarchií a dostává se až k nejvyšším příčkám.
  • Evžen Gráf: Chová se noblesně a namyšleně. Nesnižuje se k agresivitě. Jedná pomocí intrik.Ve svých rukou má moc, ale je i vzdělaný. Dokonale a rychle se učil jazyky. Vždycky si dokázal získat přízeň nadřízených už od svého mládí.
  • Zita Gráfová: neurotická žena. Přátele Maddy dokonce označuje za Černé jezdce. Ráda četla knihy mučedníků. Manžela Evžena jí vybral otec, spatřila ho až těsně před svatbou. Vždycky si přála jméno Šebestián pro svého syna, ale nesplnilo se jí to.
  • Roman Gráf: Jeho přezdívka byla carevič. S nikým se nebavil. Všichni okolo něho se mu smáli, kamarády žádné neměl. On sám nikoho neměl rád, dokud nepotkal Maddu.
  • Madda Serafinová: Velmi drzá dívka. Moc často se nemyje. Je jí jedno, co dělají lidé. Neumí se chovat slušně. Každý den má jiného chlapa. Nemá žádné zábrany.
  • Julda Serafin: bratr Alexe Serafina. Velmi dobře uměl latinu, ale nechtěl se nikdy něčemu novému přiučit. Vždy vykonával jen tu nejjednodušší práci. Velmi úslužný a vždy dobré mysli. Všichni ostatní ho považovali za naprostého idiota, i když on byl na ně velmi hodný a snažil se jim za každou cenu pomoci a odvrátit je od cesty k zániku.
  • Alex Serafin: Hrubý a neomalený. K Dáše se choval velmi nevkusně. Bral ji jen jako svého otroka. Sestru Maddu měl rád, ale dokázal jí způsobit neštěstí. Bratra Juldu považoval za blázna a jeho řeči nikdy neposlouchal. Věčný bohém a rebel.

 

Obsah díla

Příběh se odehrává v Ústí nad Labem v reálně neexistující chemičce Kotex, která se již objevila v autorových předchozích dílech a také v domě č.p. 2000.  V knize jsou představeni čtenáři dva typy lidí, modří a červení. Symbolizují dvě společenské třídy. Modří lidé jsou velmi dobře postavení, ve vysokých funkcích, zajištění a majetní.

Červení naopak jsou chudí, draví a dobyvační.

V domě č.p. 200 žije Evžen Gráf se svojí ženou Zitou a synem Romanem. Bydlí v nejlepším bytě a jako jediní mají vodu. Tušl, který se svojí ženou čekají dítě se dožaduje svého práva na lepší pokoj. Několik dalších nájemníků žije v montércimře. V Domě je také přítomný Teo, který v knize symbolizuje Boha. Tušl je vyslyšen, ale při odchodu svůj původní byt zničí, aby se do něj nemohl nikdo jiný nastěhovat.

Madda Serafinová a její bratr Alex přes své příbuzenské vztahy spolu spí.  Po dohodě Juldy s Gráfem se Madda přestěhuje k nim. Ona ale pohostinství velmi využívá. Nečekaně se do ní zamiluje Gráfův syn, Roman. Jeho láska je tak silná, že kvůli ní rozprodává věci z bytu. Maddu brzy Roman omrzí a zamiluje se do muže z montércimry.  Roman se sužuje a Madda mu tvrdí, že jí vztah s ním zakazuje její zbožný bratr Julda. Roman se pro lásku rozhodne Juldu zabít a je odsouzen k osmiletému vězení. Mezitím se Alex Serafin společně s Borkem Trojanem  nastěhují do bytu po Tušlovi, i když je to zakázané. Nedokáží  už žít v montércimře. Borek se náhle zamiluje do Zity Gráfové a ona do něho. Schází se s ní tajně. Gráf předstírá, že o jejich vztahu nic neví. Romanův odchod jejich vztah naruší. Zita nejí, nepije a nestará se o sebe. Přemýšlí, jak svému synovi pomoci. Do domu se místo Juldy nastěhuje nová laborantka jménem Jana Rybářová. Borek se rozejde se Zitou, protože touží po mladé dívce. Zitě už na světě nic netěší a oběsí se ve vlastním bytě.

Jana bydlí s Maddou a Borek s Alexem, vzájemně se neustále navštěvují.

Alex udržuje vztah s Dášou Zíbrtovou, která je lékařkou v Kotexu. Je jeho milenkou, ale i otrokem, Plní každé jeho přání. On sám se k ní chová velmi hrubě. Alex jí jen využívá. Dáša od něho ale odchází, nedokáže se vyrovnat se smrtí Juldy, kterého opustila a dala přednost Alexovi.

Borek se s Janou Rybářovou ožení. Narodí se jim dcera Yveta. Borek se stává ředitelem a kupuje si plachetnici, chatu u řeky a taky se přestěhuje do nejlepšího bytu v domě č.p. 2000. Svoji ženu Janu podvede s Niky. Jana ho vyhodí,ale po čase se Borek k ní vrací.  V práci jako ředitel prožívá časový stres.

Yveta se seznámí s Dominikem Neumanem, ale po čase se spolu rozchází a ona si najde Limona.

Borek slaví úspěchy v práci, ale vede to k vyčerpávání. Jeho mladá sekretářkaBroňa ho svádí až docílí toho, že se spolu začnou scházet  v chatě u řeky. Manželka Jana o vztahu ví, ale neříká vůbec nic. Borek se ale tímto vztahem velmi ničí. Nakonec opustí dceru Yvetu a manželku Janu. V chatě s Broňou Borek umře na selhání srdce v důsledku celkového vyčerpání.

V domě č.p. 2000 se pořádá večírek v bytě Yvety a Jany pro celý dům. Obě vůbec netuší, že jejich Borek právě zemřel.

 

„Ne quid nimis. Nulla dies sine linea.

Suae quisque fortunae faber.

Aurea prima sataest aetas.

Über allen Gippeln ist Ruh.

Rapidly expanding enterprising.“

 

Úryvek z knihy

„ Iša se 3 hodiny svíjel v agonii, až se slovy dokonáno jest zemřel před našima očima.“

–          Zde právě můžeme vidět symbol Ježíše Krista a jeho ukřižování

„Jdu vstříc… vrhá se na men hned u dveří a uchvacuje mě. V týlu mi zní její tichý hrdelní smích. Vleče si mě bez jediného slova k lůžku, pokládá si me a natáčí, aby jí to dobře šlo.“

–          Konečná slova Borka Trojana.

„A docela už šílený jsme mumlal ta šílenstvím vnuknutá slova A VYKONAT, ta příšerná a spíš než milencova slova – slova vrahova.“

–          Borek Trojan při návštěvě u Zity