Kniha: Národní třída
Autor: Jaroslav Rudiš
Přidal(a): adelina0998
Jaroslav Rudiš (*1972)
Život autora:
- je český spisovatel, dramaturg, scenárista, novinář
- studoval gymnázium v Turnově a pedagogiku v Liberci
- mezi lety 2001 a 2002 pobýval v Berlíně na novinářské stipendium na Svobodné univerzitě
- pracoval střídavě jako učitel, DJ, manažer punkové skupiny i jako hotelový portýr nebo novinář pro deník Právo
- od roku 2006 se věnuje psaní
- od roku 2014 se zhudebňuje texty Franze Kafky v rámci projektu Kafkaband s dalšími hudebníky
- střídavě žije v Česku a v Německu
- zájem o vlaky a mezistátní cestování se projevuje v dílech
Další díla:
- Nebe pod Berlínem (2002):
- první dílo
- získala cenu Jiřího Ortena
- přeložena do 7 jazyků
- má divadelní a rozhlasové adaptace
- Alois Nebel (2006):
- trilogie komiksů
- v roce 2011 zfilmován technikou rotoskopie
- Winterbergova poslední cesta (2019):
- německy psaný román (sám nepřekládal)
- JR byl oceněn Záslužným řádem Spolkové republiky Německo za přínos ke sbližování Čechů a Němců
- dílo bylo nominováno na cenu knižního veletrhu v Lipsku v kategorii beletrie
Literárně historický kontext
- v průběhu 80. let se projevovaly náznaky uvolňování a politický režim začínal ztrácet vnitřní jistotu
- svobodomyslné projevy (Charta 77 + další občanská sdružení, která požadovala dialog s představiteli moci a veřejnou svobodu)
- 1989 a Sametová revoluce:
- v Praze masová demonstrace už v lednu („Palachův týden“)
- připravovalo se svatořečení Anežky České (proroctví, že v Čechách nastane mír a pokoj, až dojde ke kanonizaci Anežky Přemyslovny)
- protirežimní akce vyvrcholily demonstrací k výročí 17. listopadu 1939 (kdy byl během protinacistické demonstrace smrtelně zraněn J. Opletal)
- listopadový převrat 1989 nebyl jen politickou změnou a počátkem společenských a ekonomických proměn, stal se také hranicí celého období české kultury a literatury, podstatně se mění dosavadní podmínky literárního života a knižní kultury.
- literatura po roce 89:
- končí rozdělení na tři proudy (oficiální, samizdatová, exilová)
- česká literatura se nachází v bodě nula, je potřeba pojmout nový prostor
- po revoluci vzniká chaos – soukromá nakladatelství vydávají dodatečně vše, co vyšlo již v exilu či v samizdatu nebo ještě vůbec nebylo publikováno (vzniká jakýsi most mezi dobou, kdy bylo dílo napsáno a kdy vyšlo)
- snaha vrátit do literatury zapovězená jména
- „paradox ztraceného nepřítele“ – boj proti totalitnímu režimu se stával hnacím motorem pro mnohé autory, se změnou společenského systému se ztratila jejich potřeba literárně tvořit (Magor)
- umění se na počátku milénia stává komerční záležitostí – literatura ztrácí vliv na společenské dění (ryze k zábavě)
- populární částí literatury se stávají různé druhy dopisů či deníků (Korespondence V+W, V. Havel – Dopisy Olze), historická detektivka, cestopis, naučná a regionální literatura
Soudobí umělci:
- Kateřina Tučková (Vyhnání Gerty Snirch)
- Irena Dousková (Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák)
- J. H. Krchovský (Noci, po nichž nepřichází ráno)
- Michal Viewegh (Báječná léta pod psa)
Rozbor díla: Národní třída
Rok vydání:
- 2013
Literární druh:
Literární žánr:
- novela
Téma:
Vandam je ve svém úzkém okolí považován za hrdinu, protože na Národní třídě v roce 89 dal první ránu. Až na to, že nikdo neví, na jaké straně to Vandam stál a tu ránu schytal jeho vlastní bratr, který byl na opačné straně.
Ich/er forma:
- ich forma, vypravěčem je Vandam
- kromě kapitoly 10 Jizvy – er forma
Jazyk:
- nespisovný jazyk, hrubý až vulgární
- autorův život mezi Českem a Německem se projevuje germanismy:
- „Kozentration, Junge“
- pancrfaust (pancéřová pěst, zbraň)
- hovorová slova:
- „Sorry. Sorry, vole. Sem trochu ožralej.“
- „Náš fotr vždycky říkal: …“
- průmyslovka (průmyslová škola)
- čelíčko (rána čelem do nosu)
Prostředí:
- hlavní:
- Praha Severní město, někdy okolo roku 2010
- hospoda Severka
- Vandamův byt (bydlí zde celý život)
- vzpomínky jsou z doby před revolucí, když byl Vandam dítě (neveselé)
- Národní třída, rok 1989
Postavy:
- Vandam:
- říkají mu Vandam podle Jean Clauda Van Damma (herec, kickboxer)
- rváč, rád se napije, navštěvuje Severku (hospoda)
- zakládá si na fyzické zdatnosti a historických znalostech až přijde další válka (poučuje o tom svého syna)
- považuje se za strážce pořádku (pořádek sjednává pěstmi), nikdo mu nevadí, dokud je po jeho
- pracovitý, malíř střech
- líbí se mu Lucka
- Vandamův syn:
- monologový příběh je směřovaný jemu
- Lucka
- pracuje v Severce, má dceru a dluhy, ale hrdá na to, aby si nechala pomoct
- Mrazák
- kamarád Vandama, rváč, je v podmínce
- Vandama si váží za jeho čin na Národní třídě (nezná celou pravdu)
- Exekutor, bývalý policista
Děj:
Vandam žije stále na stejném sídlišti. Na sídliště je pyšný, neboť tvrdí, že ho vybudoval jeho táta, který jednou spadl z balkonu a zabil se. Jeho matka se potom zbláznila. Vandamův bratr je úspěšný a žije v bohaté čtvrti, s Vandamem však vztah neudržuje, kvůli událostem na Národní třídě. Celým dějem se prolínají monology směřované k synovi, se kterým sedí u ohně. Vandam o sobě tvrdí, že je válečník a Říman a když je potřeba, zřídí pořádek, nebo jak Vandam rád tvrdil „poučit o životě“. Také o sobě tvrdí, že na Národní třídě to byl on, kdo dal první ránu a dal do pohybu kolo dějin. Jednoho dne na Severku přijde exekutor, který chce po Lucce peníze. Vandam se samozřejmě za Lucku postaví a chce exekutorovi ukázat, jak to na Severce chodí. Co už Vandam nečekal je, že exekutor je také fyzický zdatný a Vandama zmlátí. Je to totiž bývalý policista, co už Vandama jednou zatknul, a tak si ho pamatuje. Do Severky přijdou dva policisté, seberou Vandama ze země a naberou do auta. Mrazák se chce za svého kamaráda postavit, ale nakonec toho nechá. Vandama odvezou do lesa, kde ho policisté dobijou. Když mezi ranami jeden utrusí, jestli už má dost, Vandam odpoví, že fízl nikdy nemá dost. Dřív byl taky policistou. V roce 89. Vandam sice byl na Národní třídě a možná dal první ránu a dal do pohybu kolo dějin, ale na opačné straně než jeho bratr. Děj končí tím, že se polomrtvý Vandam doplazí do bohaté čtvrti (kde bydlí i jeho bratr) a aby si zavolal pomoc, začal křičet „Heil Hitler“, protože mu bylo jasné, že na to lidé reagovat budou. Záchranka sice přijede, ale Vandama už nezachrání.
Ukázka:
Ne, já fakt nejsem žádnej nácek.
Všem měřim stejně.
Mně nevaděj bezdomáči, když nedělaj bordel.
Mně nevaděj ciginy, když nedělaj bordel.
Mně nevaděj pankáči, když nedělaj bordel.
Mně nevaděj úkáčka, když nedělaj bordel.
Mně nevaděj smažky, když nedělaj bordel.
Mně nevaděj socky, když nedělaj bordel.
Mně nevaděj žádný lidi, když nedělaj bordel.
Já s nima nemám problém.
Ale když bordel dělaj, tak s nima malej problém mám.
A du si to s nima vyřikat.
Já mám rád slušnost a pořádek.
Pořádek musí bejt.
To řikával už můj děda, co byl za války totálně nasazenej. Pracoval ve fabrice na tygry v Essenu a vyprávěl, že kdyz Essen poprvý bombardovali anglický rafáci, tak první z nebe nepadaly bomby, ale suť posbíraná z anglickejch měst, který před tim vybombardovali německý luftwafáci. Pozdrav z dálky. Tohle vy nám, tohle my teďka vám.
Cajk.
Cajk.
