Neviditelný – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Neviditelný

Autor: Jaroslav Havlíček

Přidal(a): Veronika, Anett

 

 

Jaroslav Havlíček (3. 2. 1896 – 7. 4. 1943)

• Narozen v Jilemnici
• Jeden z nejvýznamnějších představitelů psychologické prózy
• Byl bankovním úředníkem a spisovatelem
• V roce 1915 pobýval v důstojnické škole v Kadani, byl jako dobrovolník odveden do první světové války
• V roce 1921 se oženil s Marií Krausovou
• V roce 1943 umírá na zánět mozkových blan

Díla:

• nejčastěji maloměsto na přelomu 19. a 20. století
• tragické lidské osudy – degenerace
• duševní stavy narušených lidí
• extrémní situace

 

Rozbor díla: Neviditelný (1937)

• Román byl napsán v roce 1935, vyšel v roce 1937
• Psychologický román (typ tvorby, kde je hlavním tématem psychologický stav postav)
• Havlíček vychází z vlastních zkušeností
• Samotnému románu předcházela stejnojmenná novela (1931)
• Román je věnován jeho manželce Marii (Máně) Havlíčkové

 

Jak román vznikl?

• Na motiv neviditelnosti přišel Havlíček údajně o svatební noci, kdy jeho a Marii znejišťoval všudypřítomný pohled Mánina prapraděda, který byl ztvárněn na obraze v podkroví
• Do románu se promítl např. i vzhled a některé povahové rysy mladé Marie v podobě Soni
• Najdeme v něm také části, které jsou inspirované životem Mariiných předků

 

Tzv. černý román

• Je to román hrdiny, který se z obyčejného venkovského člověka dostává do rodiny Továrníka a spolu s ní zažívá krutost osudu.
• Tento hrdina Petr Švajcar se i po deseti letech nemůže smířit se svou minulostí a píše životní příběh
• Tím, jak se nemůže vyrovnat s minulostí, znovu vzdoruje a protestuje proti nemilosrdnosti svého osudu.

 

Varianta hraní

• Hra je součástí strategie postavy -> dochází ke změně rolí
• Tím, že vše snaží promýšlet a přizpůsobovat dané situaci, se snaží dosáhnout svého cíle -> odlišné od toho, jak se chová před lidmi, se kterými komunikuje a je ve styku
• Tato varianta se promítá do postavy Petra Švajcara

 

Motivy v díle

Motiv šílenství

• Velmi působivé využití fikce neviditelnosti jednoho z postav románu (strýček Cyril) a poté jeho „převtělení se“ do vnitra Soni

Motiv boje

• Petr Švajcar hraje svou hru, snaží se dosáhnout svého cíle, např. soupeření v lásce

Motiv domova

• Jistota domova je zde narušena -> rozvrácení domova je součástí naplňování a postihování psychologické charakteristiky Petra Švajcara

 

Děj (obsah) knihy

Hlavní postavou tohoto psychologického románu je Petr Švajcar, který se rozhodl zachytit své vzpomínky. Petr pocházel z chudé rodiny, kde rodiče byli alkoholici a měli spoustu dětí. Petr se rozhodl, že začne studovat. Stal se z něj jeden z nejlepších žáků, a dokonce mu studia začal platit jeden bohatý muž z vesnice. Zaměřil se na obor chemie. Petr se po čase díky jednomu svému příteli seznámí se Soňou Hajnovou. Ona je dcerou velice bohatého vlastníka továrny na mýdlo, a tak se Petr rozhodne, že si ji vezme kvůli továrně. Pomocí přetvářky si zajistí, že se do něj Soňa zamiluje.

Petr v zimě přijede do vily rodiny Hajnů, kde začne bydlet. Seznámí se tam s celou rodinou. Ta obsahuje Soňu, tetu, otce Hajna, Katy, Filipa (chudí sourozenci, kterých se Hajn ujal), kuchařku Annu, Paříka (švec) a také Cyrila – bratra Hajna. Cyril je blázen. Myslí si, že objevil neviditelnost, a proto mu celá rodina říká Neviditelný. Všichni musí dělat, že ho nevidí kvůli tomu, aby se nerozzlobil. Soňa má z Neviditelného strach a má k tomu také důvod. Nakonec dojde ke svatbě a vše se z počátku zdá idylické. Později ale začne Neviditelný Soňu sledovat na každém kroku, a ta z něj má panickou hrůzu. Petr se ovšem o Soňu moc nestará, protože se stará pouze o svou práci v továrně. Chce dosáhnout toho, aby se stal majitelem.

Jednoho dne Neviditelný vklouzne k Soně do pokoje, kde se jí pokusí znásilnit. Soňa omdlí, ale naštěstí přiběhne Katy, která Neviditelného vyhodí. Soňa z toho ovšem onemocní. Nechce vidět svého muže, ale může k ní jenom otec, Katy a doktor. Soňa neustále tvrdí, že ji Neviditelný znásilnil, i když to není pravda. Když jí doktor sdělí, že je těhotná, tak Soňa tvrdí, že je dítě Neviditelného. Když se to dozví Petr, chce dostat Neviditelného pryč z domu, aby dítě mohlo vyrůstat v pořádku. To se mu podaří a Neviditelný putuje do ústavu. Poté, co se Soně udělá lépe, začne se chovat podivně. Neustále se na Neviditelného vyptává, mluví o něm, ale především se začíná chovat jako kdyby tam Neviditelný byl. Dojde to dokonce k tomu, že Soňa začne Petra nenávidět a říká, že Neviditelný je její milenec. To už všichni vědí, že Soňa není v pořádku a že se také zbláznila. Petr má strach o dítě, ale doktor ho ujistí, že dítě bude v pořádku, zároveň jim ale doporuč, aby Soně neodporovali.

Petrovou milenkou se stane nespoutaná Katy. Soňa v pořádku porodí, narodí se jim syn Petr, ale ona si myslí, že se jmenuje Cyril. Bohužel díky tomu, že je blázen, chová se k dítěti neopatrně. Dává je spát pod postel, chce ho bít, protože pláče, pouští ho na zem se záminkou dát ho pochovat Neviditelnému. Soňa musí být pod neustálou kontrolou, aby dítěti neublížila. Jednoho dne Soňa proklouzne ošetřovatelce Bertě i s dítětem a vyleze na vysokou zídku, odkud jí chlapec upadne. Naštěstí se mu nic nestane, ale pro Petra je to poslední kapka. Rozhodne se, že Soně chlapce vezme. Poté Soňa začne zuřit, do noci neustále křičí, snaží se jim utéct. Jednoho dne proklouzne ze svého pokoje a vyběhne k půdnímu oknu, ze kterého se snaží skočit. Zachrání ji Filip, ale Petr tak přijde na nápad. Schválně zaměstná Filipa čištěním rybníčku, Katy zamkne Soňu a jde prát. Těsně předtím, než Petr odjíždí do továrny, vyběhne rychle nahoru a odemkne Soně. Později mu volají do továrny ať okamžitě přijede. Doma se dozví, že Soňa spáchala sebevraždu a otec Hajn dostal mrtvici a na půl těla je ochrnutý. Nakonec otec Hajn zemře a asi půl roku po něm, zemře i teta. Otec Hajn ovšem zjistil, jaký Petr je, a proto změnil závěť, kde určil jako majitele továrny a všech pozemků svého vnuka. Petr prozatím vlastní továrnu a žije s Katy. Společně vychovávají syna. Ten je zcela v pořádku a vše je idylické. Jednoho dne ale malý chlapec náhle onemocní. Vše vypadá jako pouhá rýma, ale později doktor zjistí, že má chlapec zánět mozkových blan. Vysvětluje Petrovi, že chlapec buď zemře nebo bude postižený. Díky péči Katy chlapec přežije, ale jak říkal doktor, je mentálně postižený. Petr tím velice trpí, především proto, že ví, že není nikdo, kdo by se později staral o továrnu. Petr se s tím nedokáže smířit. Začne věřit na nepřízeň osudu a zanevře jak na svého syna, tak i na továrnu, neboť syn a továrna bylo to jediné, co ve svém životě miloval.

 

Reálné prvky v díle

• únor
• První setkání se Soňou
• Nyní rok 1935
• číslo 113
• Hugo Hynek Hajn
• Katy
• Kapitola nazvaná Já
• Soňa slečinka nesnící o vdavkách, rozmarná, nehotová a nespolehlivá povaha, migrény, nesnáší zvířata
• Furstovi kluci
• Teta Karolina
• Láska k malířství, které se musel vzdát

 

Kompozice díla

• Celým dílem prostupuje stupňování
• Kompoziční postup díla je retrospektivní
• Román má uzavřený konec, který spočívá v dopsání vyprávění -> na konci díla se stupňuje vypravěčem vyvolané napětí, které souvisí s koncem knihy: „Ještě pořád škrtá mé pero, ještě pořád skřípe a zmítá se v křečích marného zármutku. Děsím se okamžiku, kdy ztichne. Bude to již brzy, již hned, neboť můj román se definitivně končí – nastane ticho – a neuslyším než hučení únavy a znění nervů v rozbouřené hlavě!“

 

Jazyk díla

• Ich-forma; Vypravěčem je Petr Švajcar; Střídá se vypravěč a postavy
• Spisovný jazyk, výjimečně obecná čeština (nátura, prezent); Hovorový jazyk (švanda, žvásty); Knižní výrazy (lože, břich, je nutno); Zdrobněliny (strýček, nožička, chlapeček); Slova cizího původu (studie, lekce, iluze); Přirovnání (bílý jako papír); Personifikace (mé pero škrtá)

 

Vypravěč

• Petr vstupuje do příběhu, oslovuje čtenáře: „Vy, kteří čtete tento příběh, nevidíte ovšem, jak se směji pod vousy, píše tyto řádky. Neboť v těch řádcích nejsem já, jak tu sedím u svého psacího stolu, ale onen Petr Švajcar, mladší o deset let.“

 

Inspirace dílem:

• V roce 1988 byl na motivy románu natočen film Prokletí domu Hajnů.

 

Použitá literatura

Primární:

• Havlíček, J. Neviditelný. Praha: Mladá fronta. 1963. s. 440

Sekundární:

• Forst, V. a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 2, H-L. Praha: Academia. 1993
• Rumler, J. Epik Jaroslav Havlíček. Praha: Československý spisovatel. 1973. s. 301
• Havlíčková, M., Mlsová, N., Taudyová, H. Jaroslav Havlíček: Neklidné srdce. Liberec: Odkazy. 2006. s. 143
• Doležal B. Autor bez glorioly. Netrpělivá literatura. s. 46-48
• Justl, V. Přezíravý prozaik. Host do domu. 1956. s. 270-271
• Justl, V. Výborný román. Host do domu. 1958
• Mlsová, N. Varianty hry v díle Jaroslava Havlíčka. Homo ludens v literatuře. 2003
• Mlsová, N. Tematika domova v díle Jaroslava Havlíčka. Česká literatura. 2003. s. 419-440