Petra Hůlová – životopis

 

Jméno: Petra Hůlová

Přidal(a): David Hampl

 

Tato česká spisovatelka působí také jako politička – její politická příslušnost náleží Straně zelených. Mezi její nejvýznamnější díla patří knihy Paměť mojí babičce a Umělohmotný třípokoj. Získala různá literární ocenění, mezi nejvýznamnější patří cena Jiřího Ortena a Cena Josefa Škvoreckého.

 

Život

Petra Hůlová se narodila 12. července 1979 v Praze. Studovala na gymnázium a po maturitě se rozhodla studovat Fakultu sociálních věd na Karlově univerzitě. Avšak toto studium bylo neúspěšné, a tak se rozhodla studovat kulturologii a později přidala také mongolistiku. V rámci tohoto studia také v letech 2000 a 2001 žila v Mongolsku, kde se také odehrává děj jejího prvního románu Paměť mojí babičce.

Také další životní zastávka ve Spojených státech ji inspirovala k napsání dalšího románu s názvem Cirkus Les Mémoires.

Později dosáhla doktorského titulu v kulturologii, taktéž na Univerzitě Karlově. V současné době působí jako redaktorka časopisu Respekt a žije v Praze. Je rozvedená a má dvě děti.

V rámci své politické kariéry kandidovala v roce 2013 na osmém místě kandidátky Strany zelených v Hlavním městě Praze ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR. V tom roce se ale Strana zelených do sněmovny bohužel nedostala. Také o rok později se za Stranu zelených rozhodla kandidovat do Evropského parlamentu, ovšem opět neúspěšně.

Román Betonová zahrada od Iana McEwana ji uchvátil natolik, že se rozhodla na jeho základech připravit divadelní hru. Její premiéra se konala v lednu 2016 ve Švandově divadle.

Z ocenění, které autorka získala, musíme jmenovat cenu Magnezia Litera v kategorii Objev roku za román Paměť mojí babičce. Stejný román také zvítězil v anketě Lidových novin o Knihu roku. Za Umělohmotný třípokoj získala Cenu Jiřího Ortena a v roce 2008 za román Stanice Tajga pak Cenu Josefa Škvoreckého.

 

Dílo

Paměť mojí babičce

Inspiraci pro napsání románu vzala autorka ze svého pobytu v Mongolsku v letech 2000 až 2001. Autorka tento román napsala ve svých dvaadvaceti letech, nicméně patří mezi vyzrálá prozaická díla. Kniha pojednává o životě tří generací žen v Mongolsku, které vypráví, co všechno viděly, zažily i protrpěly.

Cirkus Les Mémoires

Děj se odehrává ve Spojených státech amerických, kde autorka taktéž určitou dobu pobývala. Město New York se stává spojnicí velkého množství příběhů, které představují odlišné světy: svět přistěhovalců a krátkodobých návštěvníků New Yorku i nejmenovaná země z nejmenovaného kontinentu. Posledním místem děje je Praha. V těchto třech světech se seznamujeme s osudy tří generací exulantů, kteří se občas spojí, občas jen setkají. Román je jakýmsi psychologickým vystihnutím mezilidských vztahů.

Umělohmotný třípokoj

Autorka vsadila na kontroverzní téma: stará prostitutka bilancuje svůj život a vzpomíná na zážitky svého života, které zahrnují i vykonávání nejstaršího řemesla. V tomto románu je patrný také smysl pro humor, kterým autorka obohatila vyprávění prostitutky.

Stanice Tajga

Tentokráte se jedná o dobrodružný román s detektivním námětem. Jak už je u autorky zvykem, setkáváme se s lidmi různé doby i kulturních prostředí, děj se odehrává napříč světadíly – z evropského Dánska se dostáváme na sovětskou (později již ruskou) Sibiř a následně se vracíme zpět. Stejná skutečnost se nám představuje v očích žen, mužů, lidí vzdělaných i bez vzdělání.

Strážci občanského dobra

Tentokrát se jedná o příběh jediného člověka. Je to poměrně nevýrazná osoba, která prožívá listopadovou revoluci. Uvědomuje si, že život před listopadovým převratem nebyl dokonalý, líbil se jí ale více, než po revoluci. Román je až pesimistický, na konci už převládá zmatení jazyku s nemožností domluvit se s ostatními lidmi.





Další podobné materiály na webu: