Podkoní a žák – rozbor díla k maturitě

rozbor-díla

 

 Kniha: Podkoní a žák

 Autor: Neznámý autor

 Přidal(a): peterhedstroemcz

 

 

Autor díla

  • Autor je neznámý. Víme, že dílo vzniklo na konci 14. století, tudíž ani nemůžeme určit, zda se jedná o vrcholné dílo autora nebo o dílo ze závěru jeho života. Někdy je dílo nesprávně přiřazováno Smilu Flaškovi z Pardubic.

 

Literárně-historický kontext

  • Dílo řadíme do Středověká literatury -> české světské literatury, žákovské poezie
  • Od 2. poloviny 13. st. se v českých zemích rozvíjela kultura i literatura – vznikala staročeská literatura, která byla téměř vždy veršovaná.
  • Autoři děl jsou většinou anonymní, s čímž je spojena i obtížná datace děl.
  • Část spisovatelů tvoří v latině.
  • Latinské památky: Zbraslavská kronika, Legenda aurea (Zlatá legenda)
  • V době Karla IV.: Vita Caroli (Život Karlův) – autobiografie Karla IV., Legenda o svatém Prokopu, Život svaté Kateřiny, Tristram a Izalda, Hradecký rukopis, Mastičkář
  • České památky (12-13. st.): Svatý Václave, vévodo české země
  • 2. pol. 13. st. – 1. pol. 14. st.: Alexandreis, Dalimilova kronika

 

Rozbor díla: Podkoní a žák

Literární druh a žánr

  • Literární druhepika
  • Literární žánrepická báseň, satira (jedná se o umělecký styl, který hodně obsahuje karikatury, ironie a výsměchy. V tomto ději je veršovaná s humorným kritizováním), žákovská poezie

Téma a motiv

  • Téma – hospodská hádka (spor) mezi podkoním a žákem
  • Motivy – hádka, chudoba

Hlavní myšlenka

  • Spor mezi dvěma lidmi o životě. Hlavní funkcí má být pobavit čtenáře.

Vypravěč

  • Vypravěč: Není na ničí straně, jen sedí mezi podkoním a žákem a pozoruje rozpor
  • ich forma, personální vypravěč
  • personální vypravěč – vystupuje v ich-formě, vypravěčem je jedna z postav příběhu

Vyprávěcí způsoby.

  •  Užívána přímá řeč, slohové postupy – popisný a vyprávěcí.

Typy promluv

  • Pásmo vypravěče – promluva, kterou pronáší vypravěč ich-formou. Postavy vedou dialog.

Kompoziční výstavba

  • Příběh je vypravěčem vyprávěn zpětně, jinak chronologický postup, skládá se z devíti slok (ve kterých zpravidla hovoří pouze jediná osoba) a 490 veršů

Jazykové prostředky

  • Básnický jazyk, nespisovný hovorová slova → patří mezi spisovná slova, dnes archaické výrazy (panoš), nadávky, přechodníky (podávajíc)
  • Veršovaná výstavba
  • Druh rýmu – sdružený (aabb), verše mají většinou osm slabik.

Postavy

  • Podkoní chudý poddaný, který se stará na panském dvoře o koně, přesto je lépe zajištěný než žák.
  • Žák také chudý, ale studuje, je vychloubačný a poměrně prchlivý = vznětlivý.
  • Vypravěč pozoruje hádku podkoního a žáka, nakonec je jimi znechucen a odchází.

Časoprostor

  • Hospoda (krčma), neznámý čas, nejspíš v 14. stol, záběr díla – děj trvá jen několik minut

 

Obsah díla:

Autor přišel do hospody a sedl si mezi podkoního a žáka. Ti se začali hádat, kdo z nich má lepší život, přestože jsou oba chudí. Podkoní se vychloubá, že má trvalou práci a může spát na posteli, zatímco žák spí na zemi. Žák mu odporuje, že je sytý, ale pak se dozvídáme, že to není úplně pravda. Podkoní se mu zas směje, že musí tvrdě pracovat ve škole. Žák říká, že pracuje tvrdě, ale není u toho bit od pána jako podkoní. Žák věří, že vystuduje školu a stane se arcibiskupem a lidi jako podkoní se mu budou klanět. Nakonec se oni poperou a vypravěč odchází domu.