Povídky z jedné kapsy – rozbor uměleckého textu (3)

rozbor-díla

 

Kniha: Povídky z jedné kapsy

Autor ukázky: Karel Čapek

Přidal(a): Matej H.

 

 

Úryvek z uměleckého textu

Tedy si zapaluju cigaretu pod tou lucernou a ten člověk jde podle mne. Pane, já jsem se mu ani nepodíval na nos a jenom tak čumím k zemi. Když ten chlap přešel, začalo se mně něco nelíbit. Čerchmante, řekl jsem si, tady není něco v pořádku – ale co vlastně? Vždyť jsem si toho vašnosty ani nevšiml. Tak stojím v dešti pod tou lucernou a přemýšlím; a najednou mě napadlo: boty! Ten chlap měl něco divného na botách. A já vám zničehonic povídám nahlas: “popel.” “Jaký popel?” ptal se pan Dastych. “No popel. V tu chvíli jsem si vzpomněl, že ten člověk měl na botách mezi svrškem a podrážkou popel.” “A proč by neměl mít na botách popel?” mínil pan Dastych. “To se rozumí,” zvolal dr. Mejzlík. “Ale pane, v ten okamžik jsem viděl, ano, viděl vyříznutou ohnivzdornou, ze které se sype popel na podlahu. Víte, ten popel, co je mezi ocelovými pláty. A já jsem viděl, jak ty boty šlapou do toho popela.” “Tak to byla intuice,” rozhodl pan Dastych. “Geniální, ale nahodilá intuice.” “Nesmysl,” řekl dr. Mejzlík. “Člověče, kdyby nepršelo, tak bych si toho popela ani nevšiml. Ale když prší, tak lidé obyčejně nemají na botách popel, rozumíte?”

 

Rozbor uměleckého textu

Začlenění ukázky do kontextu knihy:

  • Tato ukázka je hned z první povídky(Případ dr. Mejzlíka). A je to popis odhalení trestného činu.

 

Obsah ukázky:

  • Je to vlastně rozhovor policejního úředníka dr. Mejzlíka se starým kouzelníkem panem Dastychem.
  • Policista mu vypravuje, jak večer za deštivého počasí šel domů, ale cestou si udělal zacházku a potkal jakéhosi pána, který měl na botách popel. Z čehož usoudil, že to je kasař a později ho také zatkl a potvrdil si svou hypotézu.

 

Kompozice ukázky:

  • Je to rámcová povídka. Rámec je setkání policisty s kouzelníkem. Dr. Mejzlík mu vypráví svoje zážitky v první osobě, tudíž je to ich forma. Je to povídky, jak už napovídá název knihy, protože je to velmi krátký literární útvar, ve kterém je jednolinkový děj a charakteristika postav se nemění ani se nijak nevyvíjejí. Celá ukázka, jakožto i povídka, je psána jako dialog dvou lidí. Čas není určen a místo je Praha.

 

Charakteristika postav:

  • Dr. Mejzlík – Je to mladý policista, který svůj první větší případ vyřeší vlastně náhodou a neví jak bude řešit ty následující. O jeho osobnosti se toho moc nedozvídáme, dá se usoudit, že je zatím nejistý ve svém zaměstnání. Je snaživý.
  • Pan Dastych – Je to kouzelník, který se snaží na základě logické dedukce poradit doktoru Mejzlíkovi. Je už starý, z čehož by se dalo usoudit, že je i zkušený a všeobecně toho ví dost.

 

Jazyk:

  • Je to psáno srozumitelným jazykem. Obsahuje jisté zastaralé či nespisovné tvary (jde podle mne), oslovení (čerchmante), hodně přímých řečí („Nesmysl“), nedokončené větné vyjádření (viděl vyříznutou ohnivou), časté opakování slov (popel), řečnické otázky (…,rozumíte?), je použito vypravování a dialog.





Další podobné materiály na webu: