Kniha: Příběhy tisíce a jedné noci
Autor: Eduard Petiška
Přidal(a): ?
Eduard Petiška
Eduard Petiška (1924–1987) byl český básník, prozaik, dramatik, překladatel a autor knih pro děti a mládež. Významnou část jeho tvorby tvoří převyprávění mýtů, pověstí a tradičních příběhů, která zpřístupňoval mladším čtenářům s důrazem na srozumitelný děj a mravní rozměr. Nejznámější jsou jeho Staré řecké báje a pověsti, ale zpracovával také české pověsti, biblické příběhy a orientální vyprávění.
Další tvorba
- Staré řecké báje a pověsti – převyprávění antické mytologie pro moderního čtenáře.
- Čtení o hradech, zámcích a městech – převyprávěné české pověsti a historické příběhy.
- Příběhy, na které svítilo slunce – zpracování starověkých příběhů a mýtů.
- Martínkova čítanka – tvorba pro nejmladší čtenáře.
Literárně-historický kontext
Petiškovy Příběhy tisíce a jedné noci nejsou původní autorskou sbírkou ve stejném smyslu jako román. Jde o české převyprávění vybraných příběhů z rozsáhlé anonymní tradice Tisíce a jedné noci. Arabský soubor vznikal po dlouhá staletí a vstřebal příběhy perského, indického, arabského i dalšího původu. Jeho dnešní podoba je výsledkem dlouhého vývoje rukopisů a různých redakcí. Petiškovo zpracování pro české čtenáře vybírá a stylisticky sjednocuje známé i méně známé příběhy; vydání Melantrichu z roku 1986 obsahuje dvacet čtyři vyprávění a ilustrace Karla Teissiga.
- Původní Tisíc a jedna noc: anonymní orientální vypravěčská tradice vznikající po staletí.
- Petiškova kniha: moderní české převyprávění určené zejména dětem a mládeži.
- Typická je rámcová kompozice – příběhy jsou vloženy do vyprávění Šahrazády králi Šahrijárovi.
- Žánrově se střídají pohádky, dobrodružné příběhy, legendární vyprávění, anekdoty, bajky a mravoličné příběhy.
Rozbor díla: Příběhy tisíce a jedné noci
Literární druh a žánr
- Epika, próza.
- Soubor převyprávěných orientálních příběhů různých žánrů.
- Rámcová kompozice s množstvím vložených příběhů.
Rámcový příběh a postavy
- Šahrijár – mocný král, který po nevěře své ženy ztratí důvěru v ženy a rozhodne se každou novou manželku ráno popravit.
- Šahrazád – vzdělaná, odvážná a mimořádně schopná vypravěčka, která se dobrovolně stane královou ženou.
- Vypravované příběhy přinášejí množství dalších postav, obchodníků, vládců, řemeslníků, zlodějů, cestovatelů i nadpřirozených bytostí.
Děj a kompozice
Král Šahrijár se po zradě své první ženy rozhodne trestat další ženy za vlastní ponížení. Každou noc si bere novou nevěstu a ráno ji nechává popravit. Vezírova dcera Šahrazád se rozhodne tento řetězec násilí zastavit. První noc začne králi vyprávět poutavý příběh, ale před rozedněním jej úmyslně nedokončí. Šahrijár, zvědavý na pokračování, její popravu odloží. Stejný princip se opakuje znovu a znovu. Jednotlivá vyprávění často obsahují další vložené příběhy, čímž vzniká složitá rámcová a řetězová kompozice. Petiškův výbor zachovává především dobrodružnost, kouzelnost a mravní pointy tradičních látek. Objevují se zde například Aladin, Alí Baba nebo Sindibád, ale také méně známé příběhy o obchodnících, zlodějích, zvířatech a podivuhodných náhodách.
Téma, jazyk a význam
- Opakují se témata moudrosti, spravedlnosti, důvtipu, lásky, věrnosti, zrady, chamtivosti a trestu.
- Vypravování je dějové, přehledné a směřuje k pointě; Petiška tradiční látku jazykově přizpůsobuje mladšímu českému čtenáři.
- Rámec zdůrazňuje samotnou moc vyprávění: příběh doslova oddaluje smrt a postupně mění královo jednání.
- Dílo zároveň představuje evropskému čtenáři stylizovaný obraz orientálního světa vytvořený dlouhou tradicí různých kultur a epoch.
