R.U.R. – rozbor díla k maturitě (9)

 

Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): xx

 

ČAPEK, Karel. R. U. R.: Rossum’s Universal Robots: kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích. V Praze: Aventinum, 1920. Aventinum

 

Autor:

Karel Čapek

  • spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a fotograf
  • redaktor Národních listů a Lidových novin
  • bratr Josefa Čapka
  • vyhnul se válce, kvůli svému zhoršenému zdravotnímu stavu, neustále tvořil další díla

 

Další jeho díla:

  • Bílá nemoc, Věc Makropulos, Krakatit, Povídky z jedné i druhé kapsy, Továrna na absolutno

 

Literární historie:

Námět: Téma vynálezu umělé bytosti nacházíme už v raném díle bratří Čapků, např. v povídce L´éventaile ze souboru Zářivé hlubiny (1916). Rozhodl se varovat svět před technikou a možnostech zneužití. Zdůraznění na zaklad lidské existence, a to je práce. RUR lze chápat jako dílo Čapkovy „umělecké dospělosti“ Můžeme ho považovat za počátek jeho druhého tvůrčího období. Svým utopicko-fantastickým zaměřením i svým filozofickým vyzněním předznamenalo nejen jeho tvorbu z 1. pol. 20. století, ale také práce pozdější.

– Patří mezi stoupence demokratického proudu meziválečné literatury

 

Literární směr:

  • pragmatismus = filozofický směr 20. století v USA, kritériem pravdy je užitečnost a skutečnost, zkušenosti

 

Znaky období:

  • Psáno v meziválečné době, doba I. republiky
  • Odpor proti fašismu, vzrůst civilismu, psaní do Lidových novin,
  • ve svých dílech se snaží poznávat pravdu ze všech stran (relativismus)

 

Současníci Čapka:

 

Děj:

Předehra
Do továrny R.U.R. přijde Helena Gloryová na lodi Amélii. Dozvídá se od Domina, jak funguje výroba robotů. Přijede sem původně s úmyslem osvobodit roboty. Seznamuje se s lidmi v továrně – s centrálním ředitelem Dominem a jeho kolegy, dr. Gallem, dr. Hallemeierem, ing. Fabrym, konsulem Busmanem a stavitelem Alquistem, kteří se do Heleny zamilují. Když s Dominem zůstane o samotě, požádá ji o ruku a ona přes menší nátlak nakonec souhlasí.

I. dějství

První dějství se odehrává o deset let později. Helena se nachází ve svém salonu s chůvou Nanou a hovoří o robotech. Heleně je umělých lidí líto, ale chůva se jich štítí. Jelikož se jedná o výročí, Helena dostane od všech dárky. Sám jí věnuje dělovou loď Ultimus kvůli probíhající revoltě robotů, o které ona neví. Helena se dozví od Dr. Galla, že se přestávají rodit děti. A tak se rozhodne spálit spisy starého Rossuma, jenž s výrobou robotů začal.
Na scénu přichází Domin a jeho kolegové, protože má dorazit loď a na ní lidé. Z lodi ale začnou vystupovat roboti. Následně zjistí, že jsou poslední lidé na světě, obklíčení miliony roboty v jejich vlastní továrně.

II. dějství
Helena se přizná, že spálila všechny Rossumovy listiny, což byla jejich jediná šance na vykoupení. Fabry zapojí do železného hrazení elektřinu, čímž pár robotů zničí. Po chvíli se Busman pokusí vykoupit životy za peníze, ale zemře při dotyku hrazení. Poslední lidé se rozdělí po celé továrně a očekávají boj s roboty. Roboti všechny pobijí až na Alquista, který se nebrání zbraní a jehož znají jako stavitele, tudíž je schopen pracovat stejně jako roboti.

III. dějství
Roboti přišli na to, že se bez lidí nemohou dále množit, protože neznají tajemství výroby. Alquist sedí ve své laboratoři a snaží se odhalit tajemství života, aby mohli roboti své druhy vyrábět. Stále mu to nejde a tak je nakonec přemluven dělat pokusy na robotech. Poté co si jde lehnout, probudí ho náhle smích. Myslí si, že se vrátili lidé, ale pak vidí, že to jsou pouze roboti. Pozná, že dva roboti z Gallových pokusů mají city, chovají k sobě lásku a že život nezahyne, nýbrž oni se stanou počátkem nové generace.

 

Literární teorie:

Druh: utopické drama (vědeckofantastické drama)

Žánr: tragédie

Kompozice:

  • chronologická kompozice
  • členěno na předehru a 3 dějství

 

Jazyk:

  • spisovný
  • nespisovný- služka Nána (zdůrazňuje prostost)
  • jednoduchý, srozumitelný jazyk s odbornými pojmy
  •  krátké věty a rychlé dialogy, které udávají děj
  • nové slovo Robot
  • používá, řečnické otázky, metafory
  • promluvy: dialogy, monology- ve třetím dějství Alquist
  • symbolismus: hlavně používal u jmen:
    • Domin- z latiny pán
    • Primus- první (zakladatel, jako Adam)
    • Busman- Business man (peníze)
    • Robot- od slova robota      
    • Fabry – fabrika, továrna

 

Prostředí:      

Rossumův ostrov, kde se nachází továrna na roboty

– místosti budovy- Helenin salón

– prostory továrny-laboratoř

– pobřeží, zahrada

 

Čas:               

  • Budoucnost, v rozmezí cca 10let

 

Postavy:        

  • hlavní postavy: Domin, Helena Gloryová
  • vedlejší postavy: Roboti- Rossumovi roboti, Sulla, Radius, Primus, Helena, Lidé: Nána, Alquist, Fabry, Dr. Gall, Busman, pracovníci továrny, Dr. Hallemaier

 

Charakteristika postav:

Domin: ředitel R.U.R.; chce osvobodit člověka, aby se nemusel zabývat prací, penězi, čím se živit, ale zdokonaloval sám sebe, svoji myšlenku chce prosadit za každou cenu (Domin= pán, zde pánem světa) má dobyvatelský postoj k lidem i přírodě; přesto ho Čapek uvádí jako kladnou postavu, co chce objevovat, jde si za svými ideami

 

Alquist: V R.U.R. je šéfem staveb

Když se cítí smutný, sklíčený-pracuje jako řadový zedník na lešení

Váží si práce a lidský život staví na ten nejvyšší stupínek hodnot

Odporuje lidem, kteří berou lidský život jako prostředek, materiál k vymodelování k dokonalosti

  

Helena: cítěním na stejné vlně co Alquist

má ženský, laskavý přístup k robotům,

hájí práva robotů, řídí se city nežli racionálním myšlením,

manželka Domina

 

Nána: „hlas lidu“

služebná Heleny

co na duši to na jazyku

prostá, ale pobožná a lidská, varuje před roboty, obraz lidskosti

 

Primus a Helena: „Adam a Eva“

objeví city, lásku, a představují zakládající pár pro budoucnost

 mají všechny lidské vlastnosti

 

Téma, motivy:

  • hlavní téma: lidstvo otroky vlastních vynálezů, cit jako hlavní vlastností člověka
  • vedlejší téma: láska ostatních k Heleně
  • ideál života, předurčení, symbolismus, lidské hodnoty, povrchnost, sobeckost
  • úloha práce v našich životě nejvyšší ctností, rozpor příroda x věda

 

Můj názor:

Kniha se mi četla s chutí, protože má poutavý obsah a neustále se tam něco odehrává. Je také srozumitelně a jednoduše napsaná. Děj byl napínavý. Toto dílo bývá hodně čtené, jelikož je známo, že se zde objevují stejné nešvary společnosti, jako má ta dnešní. Pouze bych podotkla, že toto dílo až příliš kritizuje a opovrhuje průmyslovým pokrokem.





Další podobné materiály na webu: