Jméno: časopis Kritický sborník
Přidal(a): A. Malimánková
Kritický sborník byl časopis zaměřený na literární a jazykovou kritiku, filozofii, historii a další umělecké obory. Jeho cílem bylo rozvíjet diskusi o těchto oborech, podporovat svobodné myšlení a umožnit kritické hodnocení v prostředí nezávislé kultury.
Časopis začal vycházet roku 1981 jako samizdatový čtvrtletník. Iniciátory vzniku byli František Kautman, Jindřich Pokorný a Jan Vladislav. Jejich záměrem bylo poskytnout v období normalizace možnost pěstovat a zachovat kontinuitu kritického myšlení a vytvořit časopis myšlenkově otevřený pro všechny směry a přístupy. Prvním redaktorem se stal Josef Vohryzek, po něm tuto práci převzal Jan Lopatka a posléze Luboš Dobrovský, který zároveň zajišťoval publicistiku časopisu. Miloš Rejchrt byl dalším redaktorem, svou činnost zaměřil hlavně na oblast administrativy. Grafické úpravě se věnoval Karel Palek.
Členové redakční rady z důvodu utajení nepoužívali žádné komunikační prostředky vyjma osobní domluvy, neměli ani žádné sídlo pro svá setkání. Schůzky rady nebyly organizovány pravidelně a zpravidla se nesetkávali ani všichni její členové.
Vydávání časopisu bylo možné díky finanční podpoře domácích i zahraničních přispěvatelů, ze zahraničí přicházela nejvýznamnější pomoc z Francie organizovaná básníkem Pierrem Emmanuelem.
Do r. 1989 Kritický sborník vycházel ve strojopisné úpravě ve formátu A4, rozmnožován byl pomocí průklepů, později kopírován. Na této činnosti se podílely písařky, např. Jiřina Čílová či Dagmar Tesařová. Distribuci zajišťovali členové redakce svému okruhu odběratelů, prostřednictvím Viléma Prečana i v zahraničí. Od r. 1990 byl časopis vydáván oficiálně s podtitulem Revue pro literaturu, umění a filosofii. Tiskové podoby se ujalo Vydavatelství a nakladatelství Lidové noviny, které v letech 1992 – 1993 vystřídal Klub Obratník ve spolupráci se Společností pro Literární noviny a v r. 1994 jej vydával v nakladatelství Vesmír. Od r. 1995 za finanční podpory státních i nestátních organizací časopis vydávalo Sdružení na podporu vydávání časopisů.
Zaměření časopisu, obsah, rubriky
Časopis se soustředil zejména na díla ignorovaná kritikou v období normalizace. Původním tématem měla sice být pouze literatura a slovesnost, nicméně z důvodu nemožnosti se kriticky vyjadřovat k dílům z jiných oborů byl postupem doby prostor věnován i dalším oblastem. Protože snahou redakce bylo fungovat multižánrově a otevřeně, byly zveřejňovány i reakce na oficiálně publikovaná literární díla, filmy, výstavy či divadelní představení. Kromě zmiňované kritiky se objevovaly recenze, eseje a studie, z dalších žánrů např. zprávy, rozhovory nebo polemiky.
Po několik let byl Kritický sborník v Československu jediným periodikem, které bylo zaměřeno tímto směrem.
Přehled rubrik a některých přispěvatelů:
- Články, studie, eseje
- komentáře dění v undergroundu
- Petr Fidelius, Václav Havel, Eva Kantůrková, Jan Lopatka, Jan Pojkar, Karel Kraus
- Recenze, zprávy
- recenze samizdatových děl, zprávy z undergroundu
- Jiří Pechar
- Superrecenze
- K osmdesátinám Jaroslava Seiferta
- O knihách
- recenze samizdatových děl
- František Kautman, Petr Pithart, Petruška Šustrová
- Diskuse, polemiky
- reakce na minulá vydání Kritického sborníku, na aktuální události a undergroundová díla
- Petr Fidelius, Josef Vohryzek, Eva Kantůrková
- Knižní zpravodaj
- seznamy aktuálně vydaných samizdatových děl s krátkým popisem
- Publicistika
- Operní hlídka
- Filmový obzor
- Televize
- Divadlo
- Výtvarné umění
- informace o výstavách, výtvarnících a úvahy o výtvarném umění
- Jan Vltavksý, Jiří Šetlík
- Dokument
- Rozhovor
- Hudba
- Hudební okénko
- Glosy
- Místo rozhovoru
- His master´s rock
- Rubriky se objevovaly nepravidelně v různých číslech časopisu, některé jen ojediněle (např. Místo rozhovoru nebo Superrecenze).
Výbor ze samizdatových ročníků
Kritický sborník, resp. výbor přibližně sta textů uveřejněných v ročnících 1981 – 1989 byl vydán knižně v roce 2009. Jeho cílem je přiblížit čtenářům atmosféru tehdejší doby a seznámit je s časopisem jako střediskem nezávislého způsobu nazírání na probíhající události.