Kniha: Stříbrný vítr
Autor: Fráňa Šrámek
Přidal(a): Baru1
Fráňa Šrámek
- 1877-1952, v mládí se přestěhoval do Písku (který se objevuje v jeho tvorbě)
- studoval práva, poté se dal na literaturu
- v Praze se připojil k časopisu Nový kult, za své články byl párkrát i vězněn
- za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, o jeho protestu však vědělo málo lidí.
- narukoval do války, ale během toho několikrát onemocněl
- v jeho díle se objevuje hlavně:
- příroda
- odpor k válce – svůj vztah k válce žene až k odmítání válek obranných
- milostný vztah mladých lidí, neschopných se podřídit konvencím
Díla:
- Modrý a Rudý, Splav, Ještě zní, Tělo, Past, Křižovatky
Rozbor díla: Stříbrný vítr
Literární druh a žánr:
- lyrický román
Téma a motiv:
- dětská naivita, problémy a prozření v době dospívání, vzpoura mládí, představivost
Kompoziční výstavba:
- dílo je řazeno do 18 kapitol, stavba románu je mozaikovitá, poskládaná z různých vzpomínek
Vypravěč:
- er-forma, nezaujatý vypravěč, který se ovšem vciťuje do pocitů postav
Vyprávěcí způsoby, promluvy:
- častá polopřímá řeč, převažuje vyprávění vypravěče nad řečí postav
Jazykové prostředky:
- Celé dílo je plné metafor, přirovnání a hlubších významů
- Personifikace:
- Červené, uplakané oči řeřavěly.
- Umiňoval si a celé jeho tělo stálo při tom v studeném potu.
- Šípkové keře na mezích úpěly pod jejich tomahavky.
- Metafora:
- Mrak tu nadevším ležel, a z mraku to mžilo matčinými slzami.
- Stál tu tváří v tvář nějaké strašné věci, jeho malé, horké srdce ocitlo se poprvé v studených a potměšilých rukách osudu.
- Synekdocha:
- V takovém vzduchu rostl Jeník. (myšleno rodinné prostředí)
- Přirovnání:
- A v těch nocích soudní Ratknin, jako by tušil, že někdo stará se zaň, že stará se lépe, než by on mohl se starati, klidně a pevně spal.
- Otec to říká velmi významným hlasem, jeho trepky pleskají v chůzi jako políčky.
- Prvky impresionismu (Janovi pocity, neurčitost a snovost, líčení atmosféry)
Časoprostor:
- odehrává se za času autorova života
Postavy:
- Jan Ratkin – hlavní postava, v průběhu knihy se z malého naivního Honzíka stává autority nerespektující Jan, hledající vlastní hodnoty, kterým má věřit
- Otec Ratkin- příliš přísný otec Jana, soudce
- matka- brání Jana před otcem, Jan po ní podědil citlivost
- Anna Karasová- Janova láska, pohrdavá a citově nestabilní
- Strýc- vzor Jana, romantický, chápavý, na volné noze
- Karel Zach- přítel, stejně zvědavý jako Jan
Děj:
Dětství Jana ovlivní babička svými příběhy ze života za války. Další kousky citlivé duše z něj pak vytluče otec, svým přísným trestáním a nucením poslouchat autority. Matka se Jana zastane a od té doby již není bit. Se sháněním přátel to má těžké, protože ostatní nejsou tak chytří, chápavý a citlivý jako on. Nakonec se seznámí se Zachem, budoucím nejlepším přítelem. V průběhu dalšího života zjišťuje, že ne vše je tak růžové, a ne všichni jsou tak hodní. Přichází o svou dětskou naivitu, označovanou jako že ,,slyší Stříbrný vítr“. Protože Jan dospívá v mladého muže, sehrává v této fázi jeho vývoje důležitou roli láska. Osud jej zavál do všech jejích částí, přes platonickou lásku, lásku ke starším, lásku za peníze i opravdovou, která ale bolí. Teprve v závěru knihy pozná Jan skutečný cit, sílu okouzlení a opravdovost vztahu s Aničkou, která ale vzápětí tento svazek zpřetrhá svým sobectvím, pokrytectvím a vypočítavostí.
