Jméno: Konstantin Biebl
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Básník, který patři k předním představitelům české meziválečné avantgardní poezie. Jeho díla jsou ovlivněna především poetismem a surrealismem. Pro českou poezii objevil téma exotiky a dalekých cest.
Život
Konstantin Biebl se narodil 26. února 1898 ve Slavětíně u Loun, kde byl jeho otec zubním lékařem. V osmnácti letech v roce 1916 musel narukovat do první světové války, většinu války prožil na balkánské frontě, v roce 1917 zde například složil válečnou maturitu. Po skončení války se u něj objevilo podezření na tuberkulózu, a tak společně s básníkem Jiřím Wolkerem odjel na léčebný pobyt k moři do jednoho místního střediska pro léčbu tuberkulózy. Zde se zamiloval do pacientky, která ale brzy zemřela, tento motiv později Biebl využil při psaní své básnické sbírky Zloděj z Bagdadu. Po návratu začal studovat lékařskou fakultu, studia ale nedokončil.
Začal se zajímat o literaturu a kulturní život, nejprve se stal členem brněnské Literární skupiny, v polovině dvacátých let působil v Devětsilu a začal psát sbírky ovlivněné novým uměleckým směrem té doby, kterým byl poetismus. V polovině třicátých let se stává společně s Vítězslavem Nezvalem spoluzakladatelem pražské surrealistické skupiny a to se projeví i v jeho tvorbě. Konstantin Biebl rád cestoval, ve druhé polovině dvacátých let například navštívil Alžír, Tunis, Jávu, Indonésii či Cejlon, což se opět projevilo i v jeho tvorbě, zejména ve sbírce S lodí, jež přiváží čaj a kávu.
Druhou světovou válku prožil Konstantin Biebl částečně v Praze, částečně na venkově. Po válce se stal ministrem informatiky a členem Filmové rady, film obecně byl jeho velkým koníčkem. Začaly ho však sužovat vleklé zdravotní potíže, především pankreatida společně s těžkými depresemi, které nakonec básníka dovedly až ke spáchání sebevraždy skokem z okna. Konstantin Biebl zemřel v Praze 12. listopadu 1951.
Dílo
Věrný hlas
Sbírka o básníku Jiřím Wolkerovi, který byl Bieblovým blízkým přítelem, s jehož smrtí se prostřednictvím této sbírky z roku 1925 snažil osobně vyrovnat.
Zloděj z Bagdádu
Sbírka z roku 1925, jejímž tématem je smrt milované dívky, kterou spolu s Jiřím Wolkerem poznali při léčebném pobytu v Dalmácii. Sbírka je charakteristická uvolněnou básnickou fantazií a je jakousi předzvěstí nastupujícího poetismu.
S lodí, jež dováží čaj a kávu
Sbírka ovlivněná poetismem a inspirovaná jeho zážitky a prožitky z cesty na Cejlon, Sumatru a Jávu. Kromě exotického prostředí, hravosti a slovních hříček se ale ve sbírce objevují i vážnější témata, například prožitek války či jeho vzpomínky na otce, který na frontě během první světové války spáchal sebevraždu. Sbírka vyšla roku 1927.
Nový Ikaros
Rozsáhlá báseň z roku 1929, která připomíná polytematické pásmo, psaná metodou asociace. Báseň obsahuje čtyři zpěvy, ve kterých se Biebl zamýšlí nad svým dosavadním životem, například nad zážitky z války, dětstvím, cestováním, milostnými vzpomínkami, i nad soudobým světem. Jednotlivé motivy v básni vyplouvají na povrch jakoby bez básníkovy kontroly a řadí se zdánlivě bez pevného plánu do volného proudu představ, což jsou typické znaky pro nastupující surrealismus. V básni se prolínají různé časové roviny i místní scenérie. Název sbírky je určitým symbolem, Ikaros má symbolizovat básníka, který se vznáší prostorem a časem, snaží se zachytit rozporné pocity moderního člověka a zároveň ukázat dynamiku a změny, zkušenosti lidstva i prchlivost a pomíjivost.
Zrcadlo noci
Sbírka ovlivněná surrealismem byla vydána poprvé těsně před vypuknutím druhé světové války v roce 1939. Je tak zajímavým spojením surrealismu s historickou situací okupace. Atmosféra sbírky je umocněna také její grafickou podobou. Sbírka obsahuje pouze černobílé kresby a byla vydána na ručním papíru.
