Továrna na absolutno

Kniha: Továrna na absolutno

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): Terkusai

Karel Čapek (1890 – 1938)

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích v Rakousko-Uhersku.
Byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf.
Mladším bratrem malíře a spisovatele Josefa Čapka.
Studoval filozofii v Praze, Berlíně a Paříži a v roce 1917 se usadil v Praze jako spisovatel a novinář.
Trpěl od svých 21 let Bechtěrevovou nemocí (chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů). Pro svou nemoc nebyl odveden do rakouské armády a nemusel proto bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou a jejími následky velmi ovlivněn.
Jeho díla jsou známá svými filozofickými otázkami a “černými utopiemi”, které ukazují, jak vědecké objevy a technologický pokrok lákají člověka k titánským vzpourám.
Proslavil se svými díly vědecké fikce, včetně svého románu Válka s mloky a hry R.U.R., která představila slovo “robot”.
Napsal také mnoho politicky nabitého díla, které se zabývalo sociálním zmatkem jeho doby.
Zemřel 25. prosince 1938 v Praze v důsledku celoživotního zdravotního stavu.

Díla

R.U.R. (1920) – Hra, která představila slovo “robot”. Ve hře vědec objeví tajemství vytváření strojů podobných lidem, kteří jsou přesnější a spolehlivější než lidé.
Válka s mloky (1936) – Román, ve kterém se lidstvo stává obětí své vlastní touhy po moci a kontrole, když se pokusí zotročit rasu inteligentních mloků.
Bílá nemoc (1937) – Drama, které se zabývá otázkami války a míru, zdraví a nemoci, a morální odpovědnosti jednotlivců vůči společnosti.
Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy (1929) – Sbírka detektivních příběhů, které se zabývají otázkami spravedlnosti a lidské povahy.
Továrna na absolutno (1922) – Román, který se zabývá důsledky technologického pokroku a lidské touhy po moci a kontrolu.

Literárně-historický kontext

Začátek 20. století přinesl významné změny. Byla to dekáda plná vynálezů, včetně automobilu, letadla a rozhlasového vysílání.
První světová válka (1914–1918) způsobila významné změny v rovnováze světových mocností, zničila nebo transformovala některé z nejmocnějších impérií.
V roce 1917 Rusko ukončilo nepřátelské akce proti Ústředním mocnostem po pádu cara. Bolševici vyjednali Brestlitevský mír s Německem, ačkoli to bylo pro Rusko velkou cenou.
Velká hospodářská krize zasáhla svět tvrdě v 30. letech. Nacisté využili tuto situaci a dostali se k moci v Německu, založili svůj první koncentrační tábor a začali systematické pronásledování Židů v Evropě.
V roce 1939 napadli Němci Polsko a rozpoutali tak druhou světovou válku.

Meziválečná literatura 1. poloviny 20. století

Toto období je charakterizováno tím, že se literatura stala nástrojem pro vyjádření sociálních, politických a kulturních změn, které nastaly po první světové válce.
Bylo to období velkého experimentování s formou a stylem, a také období, kdy se literatura stala více introspektivní a zaměřená na individuální zkušenost.
Toto období bylo charakterizováno rozmanitostí stylů a žánrů, včetně modernismu, surrealismu a existencialismu.
Autoři tohoto období často zkoumali téma osamělosti, cizoty a absurdity lidské existence.

Představitelé a jejich díla

Franz Kafka (Česká republika, respektive Rakousko-Uhersko) – “Proces” – Dílo pojednává o muži, který je náhle obviněn z trestného činu, aniž by mu bylo řečeno, co udělal.
Ernest Hemingway (USA) – “Sbohem, armádo” – Román s autobiografickými prvky, jehož děj se odehrává na italské frontě během první světové války.
Virginia Woolf (Velká Británie) – “Paní Dallowayová” – Dílo sleduje jeden den v životě Clarissy Dallowayové, ženy z vyšší třídy v poválečném Londýně.
Marcel Proust (Francie) – “Hledání ztraceného času” – Epické dílo, které zkoumá téma paměti, lásky a ztráty skrze detailní introspekci hlavního hrdiny.

Rozbor: Továrna na absolutno (1922)

Literární forma: próza
Literární druh: epika
Literární žánr: antiutopický román s prvky sci-fi (původně ve formě fejetonů)

Téma, myšlenka, námět a motivy:

Téma: Román o vynálezu, který v lidech probouzí duševní mír a konání dobra
Námět: Sci-fi
Myšlenka a smyl díla:
- Ukázat hrozby fanatismu a to i přesto, že zpočátku vše může vypadat dobře. Kritika nacionalismu, klerikalismu a systému.
- Co je člověk schopen udělat pro peníze a slávu.
- Vynález dokáže změnit poměrů ve společnosti.
Motivy: Absolutno – Bůh, svědomí, vynález, peníze, karburátor.

Kompozice:

Chronologický děj
První vydání (1922) bez předmluvy autora, druhé vydání (1926) ji už obsahuje
Rozděleno do 30 kapitol

Jazyk a styl:

Většinou spisovný, u řeči postav hovorový
Bohatý a barvitý jazyk, přesto dobře srozumitelný
Původně ve formě fejetonů v novinách => je znát v natahování děje (=> malá gradace)
Absolutno = bůh
Občasné satirické a novinářské prvky
Metafory (boží fond pro chudé, pustili jsme je z řetězu)

Vypravěč:

Er-forma
Vševědoucí vypravěč

Postavy:

Ing. Rudolf Marek: Vynálezce Karburátoru. Inteligentní a ambiciózní muž, jehož objev má nečekané a katastrofální důsledky pro celý svět.
G. H. Bondy: Velkoprůmyslník, který se rozhodne vynález komerčně využít a začne sériově vyrábět Karburátory. Je ztělesněním pragmatického kapitalismu.
Anči: Marekova žena, která podporuje svého manžela, ale zároveň vyjadřuje obavy o etické aspekty jeho práce.
Generál Kruliš: Vojenský muž, který vidí v Absolutnu příležitost pro vojenské využití a zbrojení.
Biskup: Reprezentuje církevní autoritu, která se obává, že Absolutno by mohlo ohrozit morální řád společnosti.
Prezident: Státník, který se snaží vyvážit vědecký pokrok s politickými a sociálními otázkami, které objev přináší.

Každá z těchto postav představuje různé perspektivy a reakce na objev Absolutna, což odráží širší společenské dopady vědeckého pokroku a jeho morálních dilemat.

Časoprostor:

Místo: Čechy a postupně celý svět (různá bojiště jinde či malý ostrov, kde probíhala diplomatická jednání)
Doba: 1943–1953

Děj (obsah) díla:

Kniha se zabývá tématem vědeckého objevu a jeho dopadu na společnost. Příběh začíná tím, že inženýr Marek vynalezne Karburátor – dokonalý spalovací motor, který dokáže rozbít hmotu a uvolnit z ní absolutní množství energie. Vedlejším produktem tohoto procesu je však Absolutno, ztělesněný Bůh, který se začne nekontrolovatelně šířit do světa.

Karburátory se začnou masově vyrábět, což vede k radikálním změnám ve společnosti. Díky neomezené energii dochází k nadprodukci, která způsobí zhroucení světové ekonomiky. Hlavním problémem se však stává uvolněné Absolutno, které v lidech probouzí náboženskou horlivost a fanatismus. Lidé začnou konat zázraky, ale zároveň se nesnášejí s vyznavači jiných „pravd“, což paradoxně vede k největší a nejničivější válce v dějinách lidstva. Román také zkoumá filozofické a morální otázky spojené s neomezenou mocí a vlivem technologie na lidské chování.

Postupně se ukazuje, že Absolutno má nečekané a katastrofické vedlejší účinky, které ohrožují samotnou existenci světa. Marek a další postavy se snaží najít řešení, jak zabránit katastrofě, kterou sami nechtěně pomohli vytvořit.

Čapek v knize “Továrna na absolutno” představuje řadu postav, které reprezentují různé společenské vrstvy a názory, a skrze jejich interakce a konflikty ilustruje složitost lidské povahy a dilema pokroku.

Aktuálnost:

Hrozba techniky pro lidstvo je stále aktuální.

Podobné dílo:

Další knihy stejného spisovatele – skupina antiutopických knih: R. U. R., Krakatit, Věc Makropulos