Kniha: Tři sestry
Autor: Anton Pavlovič Čechov
Přidal(a): David Hampl
Anton Pavlovič Čechov
- Narodil se 29. ledna 1860 v Taganrodu, zemřel 15. července 1904 v sanatoriu v německém
- Ruský dramatik a prozaik, jeho dílo znamená novou etapu ruského realismu a zároveň předznamenává příchod nových uměleckých směrů na přelomu století, zejména symbolismu a impresionismu.
- Po absolvování gymnázia se přestěhoval do Moskvy, kde vystudoval lékařskou fakultu a nějaký čas jako lékař také pracoval, od poloviny osmdesátých let se ale věnuje již pouze literatuře.
- Jeho život byl ovlivněn zdravotními problémy, trpěl tuberkulózou, ze zdravotních důvodů se tak přestěhoval na Krym.
- Je opovažován za tvůrce lyrického dramatu neboli dramatu, ve kterém není důležitý děj, ale dialogy, názory, psychologie postav, nálada a celková atmosféra. Ve své tvorbě se zaměřoval na existenciální otázky lidského života a na spor mezi životními sny a realitou. Kromě divadelních her psal také povídky a další drobnější prózy.
- Jeho hry byly realizovány zejména v divadle MCHAT neboli Moskevském uměleckém divadle.
Díla
- Strýček Váňa – drama o smyslu lidského života a rozporu mezi životním snem a realitou.
- Višňový sad – tragicky laděná komedie o zániku ruské šlechty, kde višňový sad, který má být vykácen, je jakýmsi symbolem zániku šlechtických sídel a patricijského života v Rusku.
- Tři sestry – další známá divadelní hra o sváru reality a snů.
Literárně-historický kontext
Ruský realismus
- Realismus je umělecký směr druhé poloviny 19. století. Je charakteristický snahou o pravdivé, objektivní zobrazení skutečnosti. Projevil se zejména v Anglii, Francii a Rusku. Pro ruskou literaturu je charakteristické, že mnozí autoři chtěli překročit hranice estetického umění směrem k etice a filozofii, jejich díla tak často mají filozofickou hloubku a existenciální podtext.
Zástupci
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij – prozaik, který je považovaný za tvůrce moderního psychologického románu. Jeho neznámějšími díly jsou Zločin a trest, Idiot a Bratři Karamazové.
- Lev Nikolajevič Tolstoj – další světoznámý prozaik ruského realismu, který proslul například svým psychologickým románem Anna Karenina či rozsáhlým historickým románem Vojna a mír.
- Ivan Sergejevič Turgeněv – prozaik a dramatik, jehož nejznámějším dílem je soubor povídek Lovcovy zápisky. Kromě literatury se věnoval i filozofii a politice.
Rozbor díla: Tři sestry
Jedno z nejoceňovanějších Čechovových dramat, ve kterém je vylíčen postupný úpadek sourozenců, tří sester a jednoho bratra, Prozorovových. Všechny postavy jsou ve svém životě nešťastné, sní a touží po změně, ale nic pro ni neudělají. Hra je tak dramatem o nesplněných přáních a snech a zároveň jakousi kritikou životní apatie. Sestry sice neustále opakují přání vrátit se zpět do Moskvy, kde prožily své dětství, ale i po mnoha letech je stále nacházíme v jejich domě na ruském maloměstě.
Postavy
- Olga – nejstarší sestra, středoškolská učitelka, neustále si na svou práci stěžuje, odmítá kariérní postup, ale nakonec se stává ředitelkou. Osudem se tak nechala dovést na místo, o které nestála, ale nic proti tomu neudělala.
- Máša – prostřední sestra, která je nešťastně vdaná za učitele Fjodora Kulygina. Prožívá tajnou lásku k vojenskému veliteli Veršininovi, je nestálá a nevyrovnaná.
- Irina – nejmladší sestra, která sní o lásce. O Moskvě mluví nejvíce ze sester, i když v ní žila jen do svých devíti let. Touha po návratu je tak možná její skrytou touhou po návratu do dětství, kdy byla šťastná. Občas se chová jako dítě. Chce žít jiným, zajímavějším životem než její sestry, ale v závěru se z ní stává rovněž učitelka a chystá se vdát, spojuje tak v sobě osud Olgy a Máši.
- Andrej – bratr Olgy, Máši a Iriny, ony do jeho života vkládaly své naděje, měl se stát profesorem. Na tuto pozici ale nikdy nedosáhl a stejně jako sestry se stáhl do sebe, přijal pasivní roli podváděného manžela od své ženy Nataši.
Děj
Tato divadelní hra, která má čtyři dějství, začíná v den prvního výročí smrti otce Olgy, Máši, Iriny a Andreje. Většina děje se odehrává v jejich domě na ruském maloměstě, kde i po smrti otce zůstali, i když si všichni přejí vrátit se do Moskvy, kde strávili dětství. Následně se v čase posuneme o téměř dva roky vpřed, kdy Andrej je ženatý s Natašou, která ho ale utlačuje a on začíná pít, Máša navazuje nemanželský poměr s důstojníkem Alexandrem Veršininem a také o Irinu projevují zájem dva vojáci. Třetí dějství nabírá na spádu a napětí, když se Máša přizná ke své lásce k Veršininovi, Andrej se přiznává, že propil a v kartách prohrál jejich dům, ani Irina není ve svém životě šťastná, nic není takové, jaké si vysnila, a tak se nechává přemluvit, aby se vdala, nechce skončit jako stará panna jako Olga. Závěr hry je smutný a melancholický, vojáci z maloměsta odchází, z Andreje je troska, ale Olga všechny utěšuje, že bude lépe.
