Kniha: V zámku a podzámčí
Autor: Božena Němcová
Přidal(a): Lada
Božena Němcová (*1820 – †1862)
- Nejznámější česká spisovatelka
- Narozena ve Vídni jako dcera panského kočího, měla 12 sourozenců, dospělosti se dožilo pouze 6
- Dětství strávila v ratibořickém údolí u České Skalice
- V 17 letech na nátlak provdána za 32 letého úředníka
- Časté stěhování kvůli manželovi → 3 roky Praha
- ↘Chodsko – venkovské prostředí
- Nešťastné manželství, vyhozen z práce → nedostatek financí
- ↘ návrat do Prahy
- Smrt syna Hynka
- Na pohřbu K. H. Borovského pokládá na rakev trnovou korunu – symbol mučednictví
- Zemřela vyčerpáním
- Myšlenka pohádek = rovnost všech lidí
Další tvorba:
- Babička
- Divá Bára, Chytrá horákyně, Karla, O princezně se zlatou hvězdou na čele, Čert a Káča, O dvanácti měsíčkách, Sůl nad zlato, O Slunečníku, Měsíčníku, Větrníku
- Pohorská vesnice
- Chudí lidé
- Obrazy z okolí Domažliského
Rozbor: V zámku a podzámčí (1856)
- Novelistická povídka z maloměstského prostředí, v níž vedle sebe žijí lidé z vyšších i nižších společenských vrstev.
Obecná charakteristika:
- Literární druh = epika
- Literární žánr = realistická povídka
- Literární směr = česká meziválečná literatura
Význam sdělení (hl. myšlenka):
- Všechno jde lépe pouze tehdy, když se spolu všichni snaží vycházet. Obraz sociálních rozdílů na vesnici, úsilí o lepší život chudých → představa harmonického, usmířeného zbaveného rozporů (idealizace).
Kompozice:
- Dílo je rozděleno do 9 kapitol (každá z nich zakončuje nějakou událost) s jedním doslovem
- Chronologické uspořádání
Jazykové prostředky, styl:
- Próza
- Slovní zásoba → spisovná čeština s prvky hovorovými (starší čeština), přímá řeč, lidový jazyk, knižní výrazy
- Popisný realismus s prvky kritiky
- V knize je použito:
- idealizace – od realistického pohledu na svět k romantické představě harmonického světa
- kontrast
- sobectví, bezcitnost, přetvářka × vzájemná pomoc, obětavost
- bezstarostný život v přepychu × hlad, chudoba, zápas s cholerou
- panský pes × Josífkova smrt
- mamsel Sára × klíčnice Klára
- přechodníky
- zlom a obrat
Vypravěč:
- Er forma
Časoprostor:
- Doba děje: polovina 19. století (napsáno 1856)
- Místo děje: Nymbursko
Postavy:
a) Zámek
- Skočdopolovi – zvláště zbohatlá a ješitná paní baronka (von Springfield), není zlá, ale chce napodobit šlechtu, důvěřuje komorné
- komorná mamsel Sára – vypočítavá, neupřímná, proradná
- Klárka – milá, ochotná, hezká, pokorná, skromná; pracuje společně se Sárou na zámku jako panská, Sára ji nemá ráda, Klárka je hezčí než Sára; její matka pracuje na zámku jako klíčnice; zamiluje se do písaře Kaliny
- komorník Jacques
- pes Joli – zhýčkaný
b) Podzámčí
- vdova Karásková – s dětmi (Josífek zemřel hlady, Vojtěch), umírá na choleru
- Vojtěch – sirotek, dostává se do dobrých rukou
- krejčí Sýkora – s dětmi, chudí ale vzájemně si pomáhají, lidští, obětaví
- LÉKAŘ – dobrý člověk, zná obě prostředí, ovlivňuje baronku → proměna jejího chování
Děj (obsah) díla:
Na zámek přijíždí milostpaní Skočdopolová ( paní ze Springfieldu) a všechno se musí dát kvůli ní do pořádku. Naproti tomu paní Karáskovou a její děti Josífek a Vojtěch právě přišli o střechu nad hlavou, protože je jejich dosavadní ubytovatelka odmítla nechat dále u sebe. Jsou chudí, nemají co jíst. Vojtěch jde žebrat na zámek. Hodný vrátný mu dá plno jídla a panna Klára, která dělá služebnou paní Skočdopolové Vojtěchovi řekne, ať si každý den kolem dvou hodin přijde pro jídlo. Ten rozradostněný s jídlem běží za maminkou a bratrem. Josífek je malý a na nedostatek jídla umírá. Paní Karáskové, jenž je vdova, se ujme rodina krejčího Sýkory,sežene jí rakvičku pro Josífka. Matka je však naprosto vyčerpaná a na choleru během noci strávené u Sýkorových umírá. Krejčí i jeho manželka se Vojtěcha ujmou jako by byl jejich vlastní, sami mají 5 dětí, avšak jsou tak dobrosrdeční, že Vojtěcha nenechají napospas osudu. Hlavní služebnou, která paní ze zámku strojí, je mamsel Sára. Ta se kromě paní stará i o jejího psíčka Joliho. Vidí v něm totiž velký zisk ( pokud paní umře dříve než Joli, dostane on penzi 500 zlatých a ten kdo se o něj stará taky). Sára všechny ostatní sloužící ze zámku nemá ráda. Po nějaké době na zámek přijede i manžel paní Skočdopolové a s ním mnoho lidí z první vrstvy – té nejbohatší. Tak se seznámí Sára s Jacquem, služebníkem jakéhosi barona. Při jedné schůzce se dostatečně nevěnuje Jolimu, ale Jacqueovi. To Joliho pobouří, uteče a najde ho právě malý Vojtěch. V zámku je rozruch, všichni psa hledají. Služebník Kalina najde Vojtěcha u Sýkorů se psem a dovede ho na zámek. Kalina díky tomuto činu povýší na pojezdného po čemž dlouho toužil, ale díky předešlým událostem, kdy si paní příliš nenaklonil na svou stranu, v to moc nedoufal. Paní se Vojtěch líbí a udělá si z něj pažátko, které se začne místo Sáry starat o Joliho. Ti si přirostou k srdci a tráví spolu všechen možný čas. Pár dní na to si vyjíždí smetánka na letohrádek. Sára se rozhodne nezúčastnit a místo toho si udělá dýchánek s Jacquem. Tomu vypráví různé věci o paní a o svém vypočítavosti. Netuší, že ji celou dobu poslouchá paní za dveřmi. Na letohrádek nejela, protože se jí udělalo špatně. Propukne u ní cholera. Kvůli rozhovoru se rozhodne Sáru okamžitě propustit. Ta je naštvaná, chce si pánovi stěžovat, ale ten ji odmítne poslouchat. Paní prodělává choleru, kterou nakonec přežije. Doktor jí doporučí pobyt u moře, avšak až kdy určí on. Než odjedou, osvojí si chlapce Emila, který je prý někdo z přízně pána. Klárka si vezme pojezdného Kalinu, její matka klíčnice odjíždí s paní, pánem a Emilem do Itálie. Paní ještě věnuje peníze Vojtěchovi na studium – chce se stát doktorem – a chudým lidem nechají s manželem postavit něco na způsob ubytovny.
Vliv na dané dílo:
- Rozpor mezi chudými a bohatými, nelíbilo se jí, že si nemohou být všichni rovni (touha po spravedlivějším světě)
- Těžké postavení ženy ve společnosti
