Kniha: Vyhnání Gerty Schnirch
Autor: Kateřina Tučková
Přidal(a): ZichovaA
O Autorce: Kateřina Tučková
- Narozena v roce 1980 v Brně
- Žila v bytě v brněnské ulici, ze kterých byli v květnu 1945 vyhnáni Němci na pochod smrti (inspirace k románu o Gertě Schnirch)
- Vystudovala dějiny umění a bohemistiku (na FF UK v Praze), věnuje se modernímu umění
- Pracuje jako kurátorka
- Spoluorganizátorka projektu Meeting Brno
- Obdržela cenu Magnesia Litera
- Při tvorbě vychází z rozhovorů s pamětníky, z archivních záznamů
Další díla:
- Žítkovské bohyně, Fabrika, Vitka
Literárně kulturní kontext
- Soužití Čechů a Němců ve válečných i poválečných letech, vyhnání Němců, Benešovy dekrety, okupace 1968, znárodňování, na konci sametová revoluce
Rozbor díla: Vyhnání Gerty Schnirch
Literární druh: epika
Literární žánr: historický román
O knize
- Vyšla v r. 2009, cena Magnesia Litera 2010
Téma
- Tragický osud ženy napříč 20. stoletím
Motiv
- Konfrontace malých a velkých dějin, magický osud jednotlivce drceného dějinami, faktografické momenty (citace projevu, data), odmítání kolektivní viny, vylíčení brutality a nespravedlnosti (nejbrutálnější vždy kolaboranti), jak málo chápeme události, které jsme neprožili (Karel, Barbora), odkrytí tabuizovaného tématu, poválečná pomstychtivá vláda, vždy to nejvíc odnesli „obyčejní lidé“, lhostejnost lidí v době normalizace, poznamenání krajiny a lidových obyčejů násilnou kolektivizací
- Násilí, diskriminace, válka, chaos, zmatek, rodina, láska, nenávist, přátelství, trest, pomsta, křivda, vyhání (konečné řešení německé otázky)
Fakta
- Přeloženo do 5 jazyků (Německy: Gerta das deutsche Maedchen)
- Divadelní představení – HaDivadlo Brno, Žižkovské divadlo Járy Cimrmana
- Audiokniha – One Hot Book
Kompoziční výstavba
- Kapitoly, každá nás zavede na novou situaci, někdy jsou i jiní vypravěči (př. Gerta a Barbora na konci knihy)
- Rozděleno na 3 části, ale mnoho retrospektivních pasáží (vzpomínky postav, dopisy), odkrývání minulých událostí jako vzpomínky jednotlivých postav, faktografické údaje (přesná místa a časy dopisů, projevů (Benešův)
Vyprávěcí způsoby
- Er – forma
- Častá zájmena před jmény (Ona, Gerta), četné úvahové pasáže (vnitřní monology – např. ona, Gerta, tušila…)
- Ich- forma – poslední kapitola – sólo pro Barboru
Jazyk
- V linii vypravěče spisovný jazyk. V linii postav hovorové, někdy nespisovné, hanlivé, neslušné výrazy a nářeční jazyk
- Epika, historický román, nevlastní přímá řeč – neoznačené uvozovkami, pouze pomlčky, polopřímá řeč ve 3. osobě – Nechce to vidět, půjde dál, radši nevědět….
- Mísí se němčina s češtinou (německé názvy ulic)
- Pouze náznaky měnění vyprávějících postav (Gerta, Janinka, maminka, Barbora)
Čas
- Začíná jarem 1939, začátkem války, končí přibližně na konci století.
Prostor
- Brno, nejdříve byt Gertiné rodiny, poté místa na pochodu smrti (stodola), vesnička Perná (chalupa paní Zipfelové), zpět Brno
Postavy
- Gerta Schnirch – hlavní postava, po matce Češka, po otci Němka, přemýšlivá, nese v sobě bolest, její osud ji do jisté míry zlomil, rozebírá otázky viny, trestu, odpuštění, nespravedlnosti a neschopnosti předat takovou bolestnou zkušenost dále (bolest nosí v sobě), podřízena dějinám, zobrazena jako ukázka toho, co všechno za hrůzy musel člověk prožít, odevzdaná, zoufalá, naivní
- Barbora – dcera Gerty, nikdy neměla s matkou vřelý vztah, nedokáže pochopit její zahořklost
- Karel – přítel Gerty, zmizí v rukou komunistů (ženatý)
- Johanna – jedna z Gertiných přítelkyň, stále vychovává své dvě děti v německém duchu (tím působí problémy sobě i dětem (Anni a Rudi), doufá v návrat manžela, neztrácí víru a smysl života
- Hermína – zůstala na statku v Perné, našla zálibu ve své práci – kravín
- Dále: Paní Zipfelová, Ida, Hubert Šenk, Schmidt (správní komisař)
Rozdělení
- Prolog + 5 částí (1939 – 2000)
- Prolog: útržek z pochodu smrti
- 1. část: VÁLKOU S CEJCHEM SCHNIRCHŮ: před válkou si Gerta nebezpečí příliš neuvědomuje, je ještě dítě, řeší své vlastní sny a přání, otec a bratr Fridrich jsou pro nacističtí, Gertina maminka je Češka (za doby nacistů jí začíná manžel opovrhovat) – spáchá sebevraždu, Gerta přichází o milovanou maminku, po znásilnění vlastním otcem se ji narodí dcera Barbora, na konci války Gerta znepokojeně poslouchá Benešův proslov
- 2. část: KDYŽ SE KÁCÍ LES, LÍTAJÍ TŘÍSKY: Na konci války jsou z Brna vyhnáni ženy, děti a staří lidé na pochod smrti, Popis hrůz a násilí odsunu, hlad žízeň. Skupina dojde až do Pohořelic, kde mají ve strašných podmínkách pobývat ve sběrném táboře. Zásluhou sedláka z Perné se Gerta s dcerou a několik dalších žen dostanou z tábora pryč. Gerta a několik dalších přichází na statek paní Zipfelové a Idě, kde několik let pracují. Gerta později ve správě
- 3. část: MĚSTO DEUTSCHFREI: pro Gertu a Barboru si přijíždí Gertin dávný přítel Karel, prožívají v Brně pár šťastných let. Ani Karlovi se nevyhnou v 50. letech čistky, Šenk se ocitá v uranových dolech, Zipfelová přijde o vše, vlna znárodňování, v Perné se dále roztahují Jechovi
- 4. část: MINULOST PŘÍTOMNÁ: více z pohledu Barbory, ta si zakládá rodinu, pohádá se s Gertou (nechápe její věčný strach a „babrání“ se v minulosti). Díky Gerině vnučce Blaničce se znovu začnou bavit. Blanička chce zorganizovat omluvu vyhnaným Němcům. Gerta se k tomu upne.
- 5. část: SÓLO PRO BARBORU: Barbora navštěvuje těžce nemocnou Gertu v nemocnici, povídá jí historky, a má pocit, že jsou si blízké
Obsah (děj) díla
Kniha začíná, když je ještě Gerta v bytě, se svou rodinou, česko- německou, a nebezpečí války ještě ani tak nevnímá. Začne si pouze připouštět rozdíly mezi ní a svými českými spolužáky, kteří nechodí do Hitlerjugend. Rozumí si spíše se svou českou matkou, necítí se být Němkou, matka ale během války umírá, Fridrich musí narukovat, a tak žije Gerta sama se svým otcem, který ji znásilňuje, Gerta se seznamuje s chlapce Karlem, ale známost přeruší nadcházející těhotenství, poté se jí narodí dcera Barbora. Během války také umírá její nejlepší kamarádka Janinka, v troskách domu. S koncem války přichází nálety a osvobozování- jsou zde vylíčeny nálety a úkryty obyvatel. Němečtí obyvatelé začínají být nenáviděni, uráženi. 31.5. 1945 je Gerta s dalšími tisíci žen a starců nucena odejít z Brna, směrem k Rakousku do Pohořelic. Cestou umírá spoustu lidí, následkem týrání, střílení, únavou, v Pohořelicích je úplavice a tyfus. Z Pohořelic se zásluhou Huberta Šenka Gerta a několik dalších žen dostává do Perné do domu staré hospodářky Zipfelové, kde stráví mnoho let prací pouze za stravu a nocleh, ale všechny ženy se tam mají vcelku dobře. Němci nejsou bráni jako rovnoprávné osoby. Některé ženy chtějí do Rakouska, ale nečeká je tam nic lepšího. Poté přichází kolektivizace a politické procesy, Hubert Šenk odmítá odevzdat svůj statek a končí v uranových dolech v Jáchymově. Tradiční obyvatelé mizí, přichází Jechové a s nimi nové, komunistické pořádky. Díky Karlovi (vysoce postavený komunista) se Gerta dostává do Brna, tam jí čekají dva šťastné roky, ale netrvaly věčně- Karla se dotkly čistky v padesátých letech. S Barborou jsou problémy, neučí se moc dobře a stále ji dohání německá minulost.
Barbora si najde manžela, povaleče, ale jsou spolu spokojeni a rozhodnou se odejít z Brna. Gerta pracuje ve skladu, nikde jinde ji zaměstnat nechtějí. Dopisuje si s Teresou, která poté umírá, jak se dozví z dopisu od jejího manžela, všechny dopisy jí přichází se zpožděním (odmítne komunistickou spolupráci). Po srpnové okupaci se Gerta cítí být Němkou, chce s historií seznámit Barboru, ale pohádají se a vídají se zřídka. Fridrich ji napíše omluvný dopis. Poslední nadějí se pro ni stává vnučka Blanka, která chce spravedlnost a omluvu pro všechny neprávem odsunuté Němce, ale ona se jí nedočká, protože sama, zahořklá, neschopna komukoli odpustit, umírá v nemocnici. Její dcera pronese, že Gertin život byl nenaplněný a nešťastný.
Další:
- Vhodné porovnat s Hanou od Aleny Mornštajnové – obě se zaměřují na osudy žen prožívajících 2. světovou válku, Gerta je Němka, Hana je židovka. Ani jedna z žen nesplňuje „správnou“ představu své národnosti – Gerta je srdcem Češka po mamince, Haniny rodina se zřekla židovství. Obě ženy jsou válkou zmítané, zničené, po válce jaksi laxní. Zakončení je ovšem jiné, Hana končí o něco optimističtěji, Gerta je o něco pesimističtější.
