Vyhnání Gerty Schnirch – rozbor díla k maturitě (2)

rozbor-díla

 

Kniha: Vyhnání Gerty Schnirch

Autor: Kateřina Tučková

Přidal(a): ZichovaA

 

 

O Autorce: Kateřina Tučková

  • *1980 v Brně
  • Vystudovala dějiny umění a bohemistiku
  • věnuje se modernímu umění
  • pracuje jako kurátorka
  • spoluorganizátorka projektu Meeting Brno
  • žila v bytě, ze kterého byli v květnu 1945 vyhnáni Němci na pochod smrti
  • další díla: Žítkovské bohyně, Fabrika, Vitka

 

Literárně kulturní kontext

  • Soužití Čechů a Němců ve válečných i poválečných letech, vyhnání Němců, Benešovy dekrety, okupace 1968, znárodňování, na konci sametová revoluce

 

Rozbor díla: Vyhnání Gerty Schnirch

Literární druh: epika

Literární žánr: historický román

 

O knize

  • Vyšla v r. 2009, cena Magnesia Litera 2010

 

Motiv:

Konfrontace malých a velkých dějin, magický osud jednotlivce drceného dějinami, faktografické momenty (citace projevu, data), odmítání kolektivní viny, vylíčení brutality a nespravedlnosti (nejbrutálnější vždy kolaboranti), jak málo chápeme události, které jsme neprožili (Karel, Barbora), odkrytí tabuizovaného tématu, poválečná pomstychtivá vláda, vždy to nejvíc odnesli „obyčejní lidé“, lhostejnost lidí v době normalizace, poznamenání krajiny a lidových obyčejů násilnou kolektivizací

Jazyk

  • Er forma, časté zájmena před jmény (Ona, Gerta), četné úvahové pasáže (vnitřní monology),
  • Ich forma – poslední kapitola – sólo pro Barboru
  • Epika, historický román, spisovný, hovorový i nářeční jazyk, nevlastní přímá řeč – neoznačené uvozovkami, pouze pomlčky, polopřímá řeč ve 3. osobě – Nechce to vidět, půjde dál, radši nevědět….
  • Mísí se němčina s češtinou (německé názvy ulic)
  • Pouze náznaky měnění vyprávějících postav (Gerta, Janinka, maminka, Barbora)

Postavy

  • Gerta Schnirch – po matce Češka, po otci Němka, přemýšlivá, nese v sobě bolest, její osud ji do jisté míry zlomil, rozebírá otázky viny, trestu, odpuštění, nespravedlnosti a neschopnosti předat takovou bolestnou zkušenost dále
  • Barbora – dcera Gerty, nikdy neměla s matkou vřelý vztah, nedokáže pochopit její zahořklost
  • Karel – přítel Gerty, zmizí v rukou komunistů (ženatý)
  • Johanna – jedna z Gertiných přítelkyň, stále vychovává své dvě děti v německém duchu, doufá v návrat manžela, neztrácí víru a smysl života
  • Hermína – zůstala na statku v Perné, našla zálibu ve své práci – kravín
  • Dále: Paní Zipfelová, Ida, Hubert Šenk, Schmidt (správní komisař)

Rozdělení

  • Prolog + 5 částí (1939 – 2000)
  • Prolog: útržek z pochodu smrti
  • 1. část: VÁLKOU S CEJCHEM SCHNIRCHŮ: před válkou si Gerta nebezpečí příliš neuvědomuje, je ještě dítě, řeší své vlastní sny a přání, otec a bratr Fridrich jsou pro nacističtí, Gertina maminka je češka (za doby nacistů jí začíná manžel opovrhovat) – spáchá sebevraždu, Gerta přichází o milovanou maminku, po znásilnění vlastním otcem se ji narodí dcera Barbora, na konci války Gerta znepokojeně poslouchá Benešův proslov
  • 2. část: KDYŽ SE KÁCÍ LES, LÍTAJÍ TŘÍSKY: Na konci války jsou z Brna vyhnáni ženy, děti a staří lidé na pochod smrti, Popis hrůz a násilí odsunu, hlad žízeň. Skupina dojde až do Pohořelic, kde mají ve strašných podmínkách pobývat ve sběrném táboře. Zásluhou sedláka z Perné se Gerta s dcerou a několik dalších žen dostanou z tábora pryč. Gerta a několik dalších přichází na statek paní Zipfelové a Idě, kde několik let pracují. Gerta později ve správě
  • 3. část: MĚSTO DEUTSCHFREI: pro Gertu a Barboru si přijíždí Gertin dávný přítel Karel, prožívají v Brně pár šťastných let. Ani Karlovi se nevyhnou v 50. letech čistky, Šenk se ocitá v uranových dolech, Zipfelová přijde o vše, vlna znárodňování, v Perné se dále roztahují Jechovi
  • 4. část: MINULOST PŘÍTOMNÁ: více z pohledu Barbory, ta si zakládá rodinu, pohádá se s Gertou (nechápe její věčný strach a „babrání“ se v minulosti). Díky Gerině vnučce Blaničce se znovu začnou bavit. Blanička chce zorganizovat omluvu vyhnaným Němcům. Gerta se k tomu upne.
  • 5. část: SÓLO PRO BARBORU: Barbora navštěvuje těžce nemocnou Gertu v nemocnici, povídá jí historky, a má pocit, že jsou si blízké

 

Fakta

  • Přeloženo do 5 jazyků (Německy: Gerta das deutsche Maedchen)
  • Divadelní představení – HaDivadlo Brno, Žižkovské divadlo Járy Cimrmana
  • Audiokniha – One Hot Book

 

Další:

  • Vhodné porovnat s Hanou od Aleny Mornštajnové – obě se zaměřují na osudy žen prožívajících 2. světovou válku, Gerta je Němka, Hana je židovka. Ani jedna z žen nesplňuje „správnou“ představu své národnosti – Gerta je srdcem Češka po mamince, Haniny rodina se zřekla židovství. Obě ženy jsou válkou zmítané, zničené, po válce jaksi laxní. Zakončení je ovšem jiné, Hana končí o něco optimističtěji, Gerta je o něco pesimističtější.