Kniha: Zabiják
Autor: Émile Zola
Přidal(a): Sasinka4
Román pařížských mravů
Zabiják:
– Francouzský název L‘ Assommoir znamená česky: kyj, palici, zabiják, a také krčmu
– Alkohol
Základní informace:
– Naturalistický román (jeden 20 románů z cyklu Rougon-Macquart)
– Pařížské předměstí, Francie
– 19. století
Jazyk:
– Spisovný jazyk
– v dialozích ale často nespisovný, hrubý jazyk – charakterizuje postavy a prostředí
Forma:
– Er forma
– Výrazné projevení naturalismu = popis stavů opilců, bezdomovců…
Motivy:
– Naturalismus (vychází z Darwinismu)
– Osud (zaviní jej postava sama nebo jiné okolnosti)
– Alkohol, Závislost, Deliria
– Postavení ženy ve společnosti 19. stol (naprostá podřízenost manželovi)
– Závist, Lenost Podnikání
– Nestálost štěstí, Ironie osudu
– Násilí, Bída, Prostituce (nejen hrdinové, ale i sousedi a známí)
– Špína (symbolická – hnus okolo, špinavé levné místnosti; měšťáctví – špinavé prádlo; Gervaisa – zpočátku snaha se vyhrabat ze špíny; ta se ale objeví znovu a předznamenává její pád; největší potupení – musí umývat hnusnou podlahu své kamarádky-rivalky Virginie)
– Láska (nešťastná, přelétavá, povrchní), Smrt
Postavy:
Gervaisa – ohleduplná pradlena, zpočátku velmi pracovitá, starostlivá matka a milující žena, která byla zrazena láskou. Vypracuje se na podnikatelku (prádelna) a má dobrou pověst i několik dělnic. Přestože se silně snažila ovlivnit svůj život, vliv okolí (hlavně úraz manžela) způsobuje u ní pád! Postupně se stává línou, rozhazovačnou alkoholičkou, která si libuje ve vlastním úpadku a která umírá v bídě jako bezdomovec. Je její osud předurčen, když alkoholikem byl už její otec?
Lantier – první milenec hrdinky, se kterým má dva syna (Klaudia a Štěpána). Typ člověka, který umí až moc dobře vystupovat a působit na okolí. Je to parazit, vypočítavý sukničkář, který vše dělá pouze ve svůj vlastní prospěch a využívá ostatní. Dokáže vycítit, kde jsou peníze a možnost, jak se zdarma a chutně najíst a mizí ve chvíli, kdy ucítí krach. Je toparazit, který dokáže přežít na druhých, svým způsobem je vysát a když cítí, že by si svým přičiněním mohl ublížit, okamžitě hledá místo, kde by své přiživačné činnosti mohl pokračovat.
Gervaisu zneužil hned dvakrát – 1. jako mladé naivní děvče, které svedl, 2. když byla na vrcholu své podnikatelské činnosti
→ svým způsobem v obou případech silně přispěl k jejímu pádu!
Coupeau – manžel hrdinky. Velmi pracovitý, ochotný a pozorný, ale důvěřivý klempíř, který nepije a nezahálí. Miluje Gervaisu a ukecá jí k sňatku. Po úrazu zleniví a pomalu propadá alkoholu. Bije ženu i dceru, nepracuje a vše prochlastá. Umírá v deliriu v blázinci.
Nana – dcera Gervaisy a Coupeaua. Zola se vývojem Gervaisy snaží dokázat, že Nana neměla možnost výběru – byla vychovávána v prostředí, kterému se chtěla vzepřít a dostala se do ještě horší situace. Viděla násilí a alkoholismus otce, nevěru matky, ale i ostatní prostředí, ve kterém se pohybovala mělo na tomto podíl. Své způsobily i vrozené vlohy. Od malička se snažila prosazovat, rozkazovat, a také byla koketní a pro muže přitažlivá. Uteče z domova a stane se prostitutkou (pojednává o tom samostatný román Nana).
Goujet – ochotný, hodný a nezkažený kovář, který miluje hrdinku.
Lorilleuxovi – sobečtí, závistiví, lakomí, pomlouvající a vychloubační
Obsah:
Gervaisa, venkovská dívka, se spolu se svým druhem Lantierem a dětmi přestěhuje do Paříže. Milenec ji opustí kvůli nedostatku peněz a jiné ženě. (Naturalismus-rvačka s Virginií, sestrou Adély) Gervaisa pracuje jako pradlena a začíná se o ní ucházet klempíř Coupeau. Vdá se za něj (Naturalismus-svatba) a porodí dcerku Nanu. Daří se jí dobře (Naturalismusoslava svátku, obžerství) a chtěla by si otevřít vlastní prádelnu. Šetří, ale zvrat nastane, když Coupeau spadne ze střechy a je dlouho upoután na lůžko. Hrdinka se o něj pečlivě stará, úspory se prázdní a manžel si zvykne na nicnedělání a začne pít (Naturalismus-determinace, jeho otec taky chlastal). Zpočátku málo. Gervaisa se zadluží a zařídí si vlastní prádelnu. Vše se zdá lepší. Pak se ale objeví její bývalý, Lantier, vlichotí se jejímu muži do přízně a nastěhuje se k nim. Opíjejí se s Coupeauem více a více. Ten bije ženu a dluhy narůstají. Nakonec umírá na delirium (Naturalismus). Gervaisa dopadá stejně jako její manžel, ztrácí práci a umírá jako lidská troska. Nana se živí prodáváním svého těla. (Determinace!)
Boj proti osudu:
– Gervaisa prchá od otce z venkova do města plná ideálů, které se jí ze začátku daří uchovat. Je pracovitá, zásadová – nepije, nechodí do tančíren! Zjišťuje ale, že je mnohem pohodlnější žít život městské chudiny, nikoli s rozvahou a plánem, ale jen tak ze dne na den a veškeré své plány utápět ve sklence kořalky.
– Nana vidí, jak se matce vymkl život z rukou. Snaží se nedopadnout jako ona a zvolit si „lepší“ život. Matčiny morální hodnoty neakceptuje (svědkem Gervaisiny nevěry). Převzala ale geny rodičů a byla vychována v takovém prostředí. → (spekulace) Možná kdyby matka ve svém přesvědčení vydržela, nenechala se ovlivnit manželem (= popřela tehdejší morální hodnoty), je možné, že její dcera by se stala alkoholičkou (vzor otce), nikoli prostitutkou.
→ sociální podmínky, v nichž malý člověk vyrůstá, se velice znatelně odrazí na jeho myšlenkách, chování, společenských normách. Pouze v případě, že je něčím výjimečný, například je talentovaný, může se odchýlit a jeho život bude plynout jinak než jeho rodičů či sousedů v okolí. Vliv na to ale nebudou mít rodiče, ale přímo myšlenky (čili jiný pohled na svět) malého umělce či vědce. Nebo asociála. Svým způsobem se totiž takhle můžeme dívat i na Gervaisu a Nanu. Obě se totiž svým způsobem od svého okolí lišily. Matka svou pracovitostí, ochotou, péčí o rodinu, Nana pak koketností a schopností navázat kontakty, na kterých stavěla své krátkodobé milostné vztahy. Obě, jak čtenář může zjistit, své životy proto vedly každá trochu jinak.
Adaptace:
– Gervaise (1956) – film; režie: René Clément
Naturalismus
krajní forma realismu
natura = příroda 70. – 80. léta 19. stol
zakladateli: Gustave Flaubert, ale především ÉmileZola
Motivy: pesimismus, smrt, zánik, alkohol, prostituce
Hrdina: na okraji společnosti, časem se dostává do horšího postavení
Determinace = předurčení: osud hrdiny je předem určen → rezignuje, nesnaží se, snaha je marná
Dědičnost: člověk se rodí s geny (pokud je v rodině je alkoholik → hrdina se stane alkoholikem)
Popisnost: vše dopodrobna popisováno – pesimistické i to, co se snaží toto přebít (obžerství, bitka) → na konci smrt
