
Kniha: Zdravý nemocný
Autor: Molière
Přidal(a): Veve
Moliére (*1622 – +1673)
- Vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin se narodil v Paříži. Své jméno si změnil, aby nekompromitoval svou rodinu.
- Proti její vůli zběhl ze studia práv k divadlu.
- Úspěšnou cestu mu ztěžovaly jeho kritiky společnosti v jehodílech – kritizoval a zesměšňoval církev i šlechtu a musel proto roky bojovat proti jejich intrikám a pronásledování.
- Patří k nejslavnějším dramatikům éry klasicismu.
- Hru Zdravý nemocný Moliére vytvořil již na konci svých sil, v době, kdy umíral na tuberkulózu, ztratil postavení u dvora a zemřela mu manželka. Jeho místo zaujal jeho bývalý spolupracovník – hudební skladatel Lully. Hudbu ke Zdravému nemocnému napsal Charpentier.
- Moliére zemřel dne 17. února 1673 několik hodin po 4. repríze hry Zdravý nemocný. Během představení na jevišti zkolaboval, ale zemřel až doma na následky plicní tuberkulózy.
- O životě Moliéra a skladatele Lullyho je i film Král tančí.
Literární kontext
- Klasicismus vznikl právě v 17. st. ve Francii, prosazoval střídmost a umírněnost, zdůrazňoval rozum a logiku, upřednostňoval podrobení se společnosti nad individualismem, svazoval člověka i tvorbu spoustou striktních pravidel.
- Molière sám byl v této éře spíše výjimkou a svými díly tehdejší společnost pobuřoval.
- Také v díle zesměšňuje „malomešťáctví“. Sám vyrůstal v rodině bohatého maloměstského otce a od tohoto života utekl k divadlu. Ve svých hrách často kritizoval a s nadsázkou ukazoval, jak negativní vlastnosti dokáží člověku ničit charakter i život.
Rozbor: Zdravý nemocný
Druh: drama
Žánr: komedie, balet o 3 dějstvích
Hlavní myšlenka
- kritika hypochondrie
Motiv
- lékaři šarlatáni, peníze, měšťácké vztahy
Kompozice
- chronologická
- 3 dějství
Jazykové prostředky a styl
- Hra je psána obecnou češtinou (obecnou francouzštinou), text není uhlazený, aby lahodil lidskému uchu, ale je psán tak jak se mluvilo v době klasicismu.
- Komediální prvky
- Využívá jazykovou podobu jmen – tímto jazykovým zpodobněním charakterizuje jednotlivé postavy:
- Argan – připomíná zvukově argenty – peníze, měl ukázat na člověka majícího rád peníze
- lékař Diafoirus – diafoirus = průjem
- lékař Purgon – purgon = projímadlo
- Fleurant = čmuchal
- notář Bonnefoi = šejdíř
- Beline = podvodnice.
- Monology, dialogy
- Přímá řeč postav (bez uvozovek v závorkách)
- Hyperbola
Časoprostor
- Místo: dům Argana ve Francii
- Čas: 1673
Děj
- Hlavní postavou je Argan, bohatý měšťan, který si o sobě myslí, že je těžce nemocný a utrácí obrovské sumy za lékaře. Aby měl lékařskou péči neustále po ruce, rozhodne se provdat svou dceru Angeliku za Tomáše Diafoira, syna lékaře Diafoira. Angelika však miluje Kleanta a odmítá se za Tomáše provdat.
- Na pomoc Angelice přichází její služka Tonička a Arganův bratr Berald. Společně se snaží Arganovi otevřít oči a ukázat mu, že jeho nemoc je jen výmysl a že lékaři ho pouze využívají.
- Tonička s Beraldem vymyslí lest a přesvědčí Argana, aby předstíral, že zemřel. Chtějí tak odhalit skutečné city jeho druhé manželky Beliny a dcery Angeliky. Belina se po zprávě o Arganově smrti raduje z dědictví, zatímco Angelika upřímně truchlí. Argan tak pozná, kdo ho má doopravdy rád.
- Nakonec Berald navrhne Arganovi řešení – aby se sám stal lékařem. Hra končí komickou scénou, ve které je Argan v parodickém ceremoniálu slavnostně pasován na lékaře.
Charakteristika postav:
- Argan – hypochondr, pokrytec, sobec a tyran, terorizuje rodinu přehnanou péčí o své zdraví, stává se loutkou lékařů – platí jim vysoké částky za své uzdravování, peníze jsou pro něj všechno, myslí, že vše si může koupit – zdraví, manželku…, chce provdat svou dceru Angeliku za Tomáše Diafoira, syna lékaře Diafoira (výhodné, zaopatření, lékař v rodině!)
- Angelika – dcera Argana, miluje Kleanta, který k nim do domu chodí jako učitel hudby, otec ji chce ale provdat za někoho jiného, pro pomoc se obrací na komornou Toničku, přesto má ale otce ráda a nechce ho zklamat
- Tonička – komorná, je chytrá, ví o všem co se v domě děje, lstí přesvědčí Argana o pravdě s jeho přehnanou péčí o zdraví, o náklonnosti a lásce jeho dcery a o vypočitavosti jeho manželky Beliny (Argan předstírá svou smrt a čeká na reakci Beliny a Angeliky – Belina se raduje z bohatství a Angelika pláče…)
- Belina – manželka Argana, vzala si ho pro peníze, před ním se tváří mile a úslužně, přitom tajně doufá, že brzy zemře a ona zdědí všechny jeho peníze, pro výhodný nastávající sňatek její nevlastní dcery Angeliky se nebude muset dělit s nikým
- Berald – bratr Argana, ví o jeho hypochondrii a přijde na pomoc Toničce a Angelice, a zahraje na bratra lest
- Kleant – milý Angeliky, pro sňatek slíbí Arganovi, že vystuduje medicínu a stane se jeho lékařem
- Lékaři Diafoirus a Purgon – šarlatáni, lháři, léčí zdravého člověka – pro peníze
- Ludvička – Arganova mladší dcera a sestra Angeliky. Otec ji pod hrozbou výprasku nutí, aby mu prozradila detaily o schůzce Angeliky a Kleanta.
Úryvek:
ARGÁN: Copak já tě nebudu moci ani po libosti vyhubovat?
TONIČKA: I jen si hubujte, jak chcete! Mně je to jedno!
ARGÁN: Vždyť ty mi v tom bráníš, ty štěkno, neustále mě přerušuješ!
TONIČKA: Jestli vás baví nadávat, mne zas baví brečet! Proti gustu žádný dišputát, pane! Na tom nic není! Achich!
ARGÁN: Nu, nechme toho tedy!… Odkliď to ty ničemnice, odkliď mi to všechno! (vstane) Měl můj dnešní klystýr dobrý výsledek?
TONIČKA: Váš klystýr?
ARGÁN: Nu ano. Vykálel jsem se po něm, jak se patří?
TONIČKA: Do těchhle věcí se já, na mou duši, nepletu! Do toho ať si strká nos pan lékárník Fleurant, ten má z toho užitek.
ARGÁN: Ať se mi postarají o vlažný odvar pro nový klystýr, který musím brzo dostat.
TONIČKA: Tenhle pan Fleurant a ten pan Purgon vás ale dovedou ždímat! Mají ve vás báječnou dojnou krávu. Chtěla bych se jich věru zeptat, co to máte za nemoc, že se vám musí dávat toliko medicín.
ARGÁN: Mlč, ty hlupačko! Tobě nejméně přísluší, abys kontrolovala lékařské předpisy!…Pošli sem mou dceru Angeliku, musím si sní promluvit.
TONIČKA: Tu ji máte, přichází sama od sebe. Uhádla vaši myšlenku.
…
(Čítanka)
